Úvod

Epidemiologie CHOPN

V České republice je prevalence CHOPN (chronické obstrukční plicní nemoci) v dospělé populaci odhadována na 8 %. Každoročně je z důvodu této nemoci hospitalizováno přes 20 000 osob, a zhruba 3 400 osob ročně zemře na následky CHOPN. Hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj CHOPN je kouření cigaret, které zodpovídá až za 90 % případů onemocnění v Evropě. Mezi další rizikové faktory patří pasivní kouření a expozice znečištěnému ovzduší.

Celosvětově je CHOPN spojena s významnými finančními náklady. Podle údajů GOLD (Global initiative for Chronic Obstructive Lung Disease) je na léčbu respiračních onemocnění vynakládáno asi 6 % celkových nákladů na zdravotní péči, z čehož asi 56 % (36,6 miliard eur) je spojeno s léčbou CHOPN​​.

Rizikové Faktory

Rizikové faktory pro CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemoc) zahrnují:

1. Kouření cigaret: Toto je nejvýznamnější rizikový faktor, přičemž kuřáci mají vyšší riziko rozvoje CHOPN a často trpí závažnějšími symptomy a rychlejším poklesem plicních funkcí než nekuřáci.

2. Pasivní kouření: Vystavení cigaretovému kouři od ostatních může také zvyšovat riziko CHOPN.

3. Expozice znečištěnému ovzduší: Dlouhodobé vystavení venkovnímu znečištění ovzduší, včetně prachu, chemikálií a dalších škodlivin, může přispět k rozvoji CHOPN.

4. Profesionální rizika: Pracovní expozice prachu a chemickým látkám, zejména v průmyslových a stavebních prostředích, může zvyšovat riziko CHOPN.

5. Genetické faktory: Některé genetické faktory, jako je deficit alfa-1 antitrypsinu, mohou zvyšovat predispozici k CHOPN, zejména u lidí, kteří jsou jinak vystaveni rizikovým faktorům.

6. Chronické respirační infekce: Opakované nebo chronické respirační infekce, zejména v dětství, mohou poškodit plicní tkáň a zvýšit riziko CHOPN v pozdějším životě.

7. Věk a pohlaví: Riziko CHOPN se zvyšuje s věkem, a ačkoli bylo onemocnění tradičně častější u mužů, v posledních letech se incidence mezi ženami zvyšuje, zčásti kvůli zvýšené prevalenci kouření mezi ženami.

8. Socioekonomické faktory: Nízký socioekonomický status a související faktory, jako je omezený přístup ke zdravotní péči, mohou také přispět k vyššímu riziku a horšímu průběhu CHOPN.

Je důležité si uvědomit, že kombinace těchto faktorů může zvýšit riziko vývoje CHOPN, a že prevence, včetně odvykání kouření a snížení expozice škodlivým látkám, hraje klíčovou roli v snižování rizika tohoto onemocnění.

Diagnostika

Diagnóza CHOPN zahrnuje přítomnost rizikových faktorů a typických klinických příznaků, a je potvrzena funkčním vyšetřením plic. Pro hodnocení tíže obstrukce se používají spirometrické testy.  ​

1. Anamnéza a Klinické Příznaky: Lékař nejprve posoudí symptomy pacienta, jako jsou chronický kašel, zvýšené množství sputa a dušnost. Také se ptá na historii kouření a expozici rizikovým faktorům, jako jsou prach, chemikálie a znečištěné ovzduší.

2. Fyzikální Vyšetření: Lékař provede fyzikální vyšetření, aby zjistil jakékoliv známky onemocnění plic, jako jsou pískání při dýchání, zeslabené dýchání nebo známky srdečního selhání.

3. Spirometrie: Toto je klíčové vyšetření pro diagnostiku CHOPN. Spirometrie měří objem vzduchu, který může pacient vydechnout, a rychlost, s jakou může vydechnout. Hodnoty FEV₁ (usilovně vydechnutý objem za první sekundu) a FVC (forcovaná vitální kapacita) jsou důležité pro určení přítomnosti a závažnosti bronchiální obstrukce.

4. Bronchodilatační Test: Po podání bronchodilatačních léků (látek rozšiřujících dýchací cesty) se spirometrie obvykle opakuje, aby se zjistilo, zda došlo k nějakému zlepšení v hodnotách plicních funkcí. CHOPN je rozdělena do čtyř stadií podle stupně postbronchodilatačních hodnot FEV₁ (usilovně vydechnutý objem za první sekundu).

5. Zobrazovací Vyšetření: Rentgen hrudníku může pomoci identifikovat jiné příčiny symptomů, jako jsou infekce nebo rakovina plic. Vysokorozlišovací počítačová tomografie (HRCT) může být použita pro podrobnější hodnocení struktury plic a přítomnosti emfyzému.

6. Analýza Krevních Plynů: Tato analýza může být použita k hodnocení míry plicních problémů, zejména v pokročilých stadiích CHOPN.

7. Vyloučení Jiných Onemocnění: Je důležité vyloučit jiné možné příčiny respiračních symptomů, jako je astma, srdeční selhání nebo rakovina plic.

Příznaky a symptomy

Dušnost, chronický kašel, tvorba sputa, ztráta váhy, únava a časté respirační infekce.

Klasifikace a stupňování CHOPN

Podle symptomatologie (skóre v dotazníku hodnotícím míru dušnosti) a četnosti akutních exacerbací v posledních 12 měsících lze nemocné rozdělit do 4 diagnosticko-léčebných kategorií :

Terapie CHOPN

Strategie léčby chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) v České republice se zaměřuje na poskytování individualizované péče, která je přizpůsobena specifickým potřebám pacientů. 

1. Eliminace rizik:

   • Klíčovým prvkem je především prevence a ukončení kouření cigaret. Léčba nikotinové závislosti zahrnuje cílenou a opakovanou edukaci, nikotinovou substituci (pastilky, žvýkačky, inhalátory, spreje, náplasti) a psychofarmakoterapii. Specializované ambulance pro léčbu závislých na tabáku jsou často umístěny na pneumologických klinikách.

2. Paušální léčba pro všechny nemocné s CHOPN:

   • Zahrnuje farmakologické i nefarmakologické postupy.
     • Farmakologická léčba stabilní CHOPN se zaměřuje na inhalační bronchodilatancia.
     • Nefarmakologické přístupy zahrnují plicní rehabilitaci, edukaci, léčebnou rehabilitaci, ergoterapii, nutriční a psychosociální pomoc.
3. Fenotypicky cílená farmakoterapie: Třetí krok v léčbě CHOPN v České republice se zaměřuje na fenotypicky cílenou ( podle typu vzniku a projevu nemoci)  farmakoterapii. Tento přístup je zvláště vhodný pro pokročilé stádia nemoci. Tato fenotypicky cílená léčba zahrnuje širokou škálu farmakologických možností, aby bylo možné poskytnout co nejpřesnější a nejúčinnější léčbu pro konkrétní fenotyp CHOPN u jednotlivých pacientů. Může jít o farmakoterapii při broncjiálních potížích jako jsou bronchodilatancia, nebo také podávání antibioik u pacientů s  bakteriální exacerbací. 

1. Léčba respirační nedostatečnosti a péče o terminální CHOPN - Čtvrtý krok v léčbě CHOPN v České republice se zaměřuje na léčbu respirační nedostatečnosti a péči o pacienty s terminální CHOPN. Hlavními aspekty tohoto kroku jsou:

• • Kyslíková terapie: Tato terapie je nezbytná pro pacienty se stabilní CHOPN, kteří trpí chronickým hyperkapnickým respiračním selháváním., často již za hospotalizace. V tomto kroku je důraz kladen na komplexní a citlivý přístup k péči o pacienty s pokročilým CHOPN, s cílem maximalizovat jejich pohodlí a kvalitu života.

• • Dlouhodobá domácí neinvazivní ventilační podpora (NIV): Tato metoda se používá pro pacienty, kteří vykazují stabilní symptomy CHOPN s chronickým hyperkapnickým respiračním selháváním.

  • Transplantace plic: V některých případech může být nutná transplantace plic, zejména u pacientů ve velmi pokročilém stadiu nemoci.

  • Péče v terminální fázi CHOPN: Zahrnuje stanovení individuálních limitů další péče, které se provádí po konsenzuální domluvě všech zdravotníků pečujících o daného pacienta a s následným souhlasem rodiny.

  • Podávání opiátů: Opiáty se podávají v orální, transdermální nebo parenterální formě pro úlevu od bolesti, sedaci, útlum anxiety a především pro zmírnění nezvladatelných pocitů dušnosti. Typické indikace zahrnují bolest (například při frakturách páteře) a nezvladatelné pocity dušnosti.

  • Inhalační léčba furosemidem: Tato léčba může být použita k podpoře léčby nezvladatelné dušnosti u pacientů s CHOPN v terminální fázi.

Zdroje:

Informace o prevalenci, mortalitě a diagnostice CHOPN v České republice: Diagnostika a léčba CHOPN | MT​​.Globální informace o mortalitě a finančních nákladech souvisejících s CHOPN: Epidemiologie CHOPN v číslech a světových měnách (is.muni.cz)​​.