Zúčastněné nebo nezúčastněné pozorování → zda pozorovatel participuje na dění.

Přímé nebo nepřímé pozorování → zda je pozorovatel přímým účastníkem sledované situace či nikoliv.

Strukturované nebo nestrukturované pozorování → zda pozorovatel provádí pozorování dle předem daného protokolu (záznamu) či nikoliv.

Otevřené nebo skryté pozorování → zda pozorovatel informoval účastníky průzkumu o své činnosti či nikoliv.

Úplný účastník → výzkumník je rovnoprávný člen skupiny, se kterou tráví většinu času. Pozorované osoby neinformuje o své pravé totožnosti, například pracuje jako staniční sestra a zkoumá dění na pracovišti.

Účastník jako pozorovatel → výzkumník je taktéž rovnoprávný člen skupiny, ale pozorované osoby jsou v tomto modelu informovány o jeho totožnosti. Z předchozího příkladu by výzkumník, pracující jako staniční sestra, informoval pozorované, že provádí výzkum na určité téma.

Pozorovatel jako účastník → provádí pozorování, plní spíše roli tazatele, dění se zúčastňuje jen okrajově. Tak jako v předchozím případě jsou pozorované osoby informovány o totožnosti pozorovatele. Příkladem může být staniční sestra, která přechází na jiné pracoviště a tam provádí krátké pozorování, může uskutečnit několik rozhovorů, ale ve srovnání s předchozími rolemi má ztíženou možnost proniknout hlouběji do dění ve sledované skupině.

Úplný pozorovatel → výzkumník přijímá roli vnějšího pozorovatele. Pozorovaní obvykle nevědí, že jsou pozorováni a neovlivňuje to tak jejich chování, ovšem tento model lze použít pouze na veřejných místech, a ne v uzavřených komunitách.