Autor textu: Mgr. Iva Frýzová

Člověk, čímž jsou myšleni i předchůdci dnešního Homo sapiens, byl vždy závislý na přírodě a využívání jejich zdrojů jako potravy, ale také pro výrobu nástrojů, příbytků a ozdob či rituálních předmětů.

Využívání přírodnin, neboli všeho, co se v přírodě vyskytuje, se proměňovalo v závislosti na čase i na místě – myšleno v různých částech naší planety.  Z praktického hlediska bylo potřeba používané přírodniny kategorizovat, aby bylo možné jediným označením vymezit skupinu přírodnin využívaných jedním konkrétním způsobem. Při tomto UŽIVATELSKÉM TŘÍDĚNÍ nijak nezávisí na taxonomickém třídění (které se objevilo až o stovky let později). Na prvním místě stojí vždy účel a definice jednotlivých uživatelských pojmů se mohou proměňovat v závislosti na kultuře, která toto třídění používá.

Uživatelskému třídění se dítě přirozeně učí již od narození, jednoduše tím, jak se seznamuje s mateřským jazykem a učí se chápat význam jednotlivých pojmů. Do školy si tedy přináší zkušenosti s označováním jednotlivých uživatelských kategorií, je schopno zařadit určité přírodniny do vybraných kategorií, ale nedovede jednotlivé kategorie definovat a může dělat chyby především v nejednoznačných příkladech. Se systematickou výukou uživatelskému třídění se tedy začíná již od I. ročníku v hodinách Prvouky.