Vážené studentky, vážení studenti,

po prostudování zadaného studijního materiálu (metodického pokynu MŠMT o "Záměrném sebepoškozování u dětí" byste měli být schopni odpovědět na následující otázky:

Jaké funkce má fenomén sebepoškozování (Co bývá nejčastějším motivem)? Můžeme tento jev vnímat jako copingový mechanismus? Pokud ano, k čemu dětem slouží?

Jakými adaptivními copingovými mechanismy je možné nahradit tento maladaptivní copingový mechanismus (nespecifická prevence)?

Jaké emoce, si myslíte, často děti potřebují utišit aktem sebepoškození?

Co bývá přímým spouštěčem tohoto jednání?

Jaké jsou možnosti a limity pedagoga při práci s dítětem, které se sebepoškozuje?

Kteří odborníci řeší sebepoškozování u dětí?

Jaká znáte v Brně dětská krizová centra?

_________________________________________________________________________________________________________________________

Vážené studentky, vážení studenti, abychom do jisté míry udrželi interaktivnost předmětu, zakládám diskusní fórum. 

V tomto diskusním prostředí budete mít v principu dvě možnosti:

1) založit k probíraným tématům diskusní téma tím, že popíšete nějaký problém, uvedete k němu svůj názor, případně položíte zajímavou otázku pro ostatní, popíšete vlastní zkušenost či zkušenost z praxe, vše ideálně v rozsahu cca 150-300 slov.

2) reagovat na některé z otevřených témat svým názorem, doplněním či jiným komentářem, v rozsahu ideálně nad 50 slov.

Budete mít neomezenou možnost účastnit se diskusí, s tím, že v této první fázi budeme očekávat, že každý (včetně nás dvou vyučujících) otevře alespoň jedno téma (příspěvek typu 1) a napíše alespoň tři komentáře (typu 2). Účast v těchto diskusích se stává podmínkou k uzavření předmětu.

V tomto týdnu můžete otevírat diskuse ke třem tématům:

1) styly učení žáků a jejich diagnostika

2) zvládání zátěže žáka

3) pořad ČT UčíTelka 

Uvidíme, jak nám to společně bude fungovat.