Historická mluvnice českého jazyka
Téma 5 - Tzv. barokní čeština, barokní literární památky
Baroko
- 30letá válka
- 1618-1648 − 1621 bitva na Bílé hoře – porážka evangelických povstalců
- od 1650 imigrace (Němci)
- 17. století – bouřlivé období, poněmčování obyvatelstva → úbytek obyvatelstva – emigrace – ztráta vzdělaného obyvatelstva, aktivními uživateli spis. češtiny = nižší vrstvy
- doba pobělohorská = rekatolizace, vlna emigrace nekatolické inteligence, zabavování majetku, germanizace (označována jako „doba temna“)
- absolutismus, centralismus – vliv na úpadek češtiny
- náboženské a mocenské spory > povoleno pouze katolické náboženství – obyvatelé nuceni konvertovat, nebo odejít; pálení nekatolických knih
- školství je svěřeno do rukou jezuitů – výuka v latině
- puristé – vymýšlení ryze českých slov
Barokní čeština
- zrovnoprávnění češtiny s němčinou – počátek jazykového a literárního úpadku
- úpadkové období, přestává být jazykem krásné literatury, užívání jen na venkově, může působit nespisovně
- čeština – opustila oblast vědy, náročné literatury a administrativních textů
- dochází k omezení funkčního rozpětí jazyka
- jazykový úzus se rozkolísal a postupně se vytrácejí kritéria spisovnosti v širokých vrstvách – mluvený jazyk zaznamenal výraznou diferenciaci nářečí v průběhu 17. a 18. století
- v tomto období neprobíhají hláskové změny
- vznik obranných spisů
- literatura dvojího stylu
- nižší styl:
- kazatelské texty
- lidové drama
- knížky lidového čtení
- kramářské písně
- vyšší styl
- slavnostní a archaizující
- Bible svatováclavská
- básnická tvorba 17. století
- nižší styl: