Evropu oblévá na západě Atlantský oceán a na severu Severní ledový oceán.

 

Úkol

• Vyhledejte na mapě, která evropská vnitřní i okrajová moře jsou součástí Atlantského oceánu a Severního ledového oceánu.

Řeky

V Evropě se díky poměrně vlhkému podnebí vytvořila hustá říční síť. Nejvodnatějšími řekami jsou Volha, Dunaj, Dněpr, Pečora, Severní Dvina, Něva a Rýn. Dalšími významnými evropskými řekami jsou Don, Visla, Labe, Odra, Loira, Seina, Rhôna.

Úkol

• Určete podle mapy a výškového členění reliéfu, kudy prochází hranice evropského rozvodí. Které oblasti Evropy náleží k úmoří Severního moře, Baltského moře, Středozemního moře, Černého moře?

• Doplňte tabulku:

Název řeky	Státy, kterými protéká	Úmoří	Vodní režim
Dunaj	Rakousko,
	Itálie	Středozemní moře
Dněpr		Černé moře
	Česká republika, Německo	Severní moře
Volha	Ruská federace
Visla
Rýn
Ebro	Španělsko
	Velká Británie
Seina
	Polsko	Baltské moře
Tajo	Španělsko,

 

• Řeky Skandinávského poloostrova jsou krátké a prudké. Na mapě si přibližně spočítejte rozdíl nadmořské výšky pramenné oblasti a ústí a srovnejte s délkou toku. K jakým účelům se tyto řeky využívají?

Jezera

Na území Evropy je sice velký počet jezer, jsou však rozložena nerovnoměrně a převládají jezera malá. Velké množství jezer v Evropě vytvořil ledovec. V severní Evropě jsou jezera ledovcového původu seskupena velmi hustě a těmto oblastem se říká jezerní plošiny. Větší počet jezer je i ve vysokohorských oblastech Karpat, Alp a Pyrenejí.

Úkol

• Popište vznik podle původu a rozhodněte, ve kterých částech Evropy se budou nejčastěji vyskytovat. Vysvětlete proč?

Ledovce

Nejvíce ledovců pokrývá oblast subarktického podnebného pásu. V mírném pásu pokrývají ledovce jen vrcholy hor.

Ve Finsku dosahuje jezernatost 8 % rozlohy státu, na menších územích až přes 35 %. Značná část skandinávských jezer je průtočných. Na krátkých řekách, které je spojují, jsou prudké peřeje a vodopády.

1) Domníváte se, že severská jezera mohou sloužit k hospodářskému využití? K jakému?

Rozšíření ledovců v Evropě úzce souvisí s výškou sněžné čáry. Ta je na Špicberkách ve výšce 600 m n. m., v jižní Skandinávii ve výšce 1 350 m n.m., v severních částech Východních Alp ve výšce 2 500 m n. m. a v Centrálních Apeninách ve výšce 2 900 m n. m.

2) Proč směrem od pólů k rovníku stoupá nadmořská výška sněžné čáry?

 

Úkol

• Vyjmenujte a ukažte na mapě významné evropské řeky. Srovnejte jejich základní charakteristiky:

            a) délku toku     b) délku splavnosti   c) velikost povodí

• Množství vody v řekách se v průběhu roku mění. Vysvětlete, jak závisí režim řek na zeměpisné šířce a nadmořské výšce.

• Proč je v oblasti severní Evropy velké množství ledovcových jezer?

• Vyhledejte na mapě, ve kterých horských oblastech mírného pásu je možné se setkat s pokrytím ledovci.

• Posuďte, co ovlivňuje výskyt horských a pevninských ledovců v Evropě?

• Zdůvodněte, proč je rozloha ledovců stejné zeměpisné šířky v Severní Americe daleko větší.

 

Většina států Evropy patří k přímořským. Říční síť je díky dostatku srážek hustá. Vodnatost řek závisí na tom, odkud voda pochází (déšť, sníh, led). V nížinatých oblastech lidé vybudovaly průplavy, které slouží pro říční dopravu. Nejvíce jich najdete v západní a východní Evropě.