Státy prochází změnami směřujícími k vytvoření demokratické společnosti a v některých zemích je tento proces provázen násilím a válečnými konflikty. Mezi balkánské státy patří Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Jugoslávie, Makedonie, které vznikly rozpadem Svazové republiky Jugoslávie v roce 1991. Rozpad byl způsoben národnostními i náboženskými rozpory, které vedly ve většině zemí k válečnému konfliktu trvajícímu do roku 1995. Náboženské spory se odehrávaly především mezi křesťanskými Srby a Chorvaty a muslimskými Bosňáky.  Muslimové obývají hlavně Bosnu a Albánii. Poté se odehrály nové konflikty také v Srbsku a Makedonii. Oblast dosud trpí následky války a to z hlediska hospodářství, ekonomiky i cestovního ruchu. Na Balkánskému poloostrově leží také Albánie, Rumunsko a Bulharsko. Ostrovním státem je Kypr.

 

Specifické charakteristiky přírodních prvků Středozemí jsou dány její polohou v subtropech (mediteránní typ) s dostatkem tepla, v letních měsících naopak nedostatkem srážek, které mají především sezónní charakter. Přírodní prvky ovlivňuje také rozložení pevnin a moří, značná plošná rozloha v poledníkovém i rovnoběžkovém směru, geologický a tektonický vývoj. V celé oblasti převládá horský reliéf alpínských vrásovozlomových struktur, plošně rozlehlé jsou i hercynské struktury. Poklesy ker zapříčinily vznik depresí, které se zalily mořem. Pohyby ker probíhají i v současnosti a projevují se častým zemětřesením a vulkanismem. Středozemí má příznivé přírodní podmínky (teplota vzduchu, srážky), což umožnilo rozvoj zemědělství již od dob starověku.

Mapa zemí bývalé Jugoslávie (1992) – etnické majority