2. Rodové koreláty (dvojice podstatných jmen označujících osoby mužského a ženského pohlaví) se v ruštině vyskytují, ale v menší míře než v češtině. Názvy osob ženského pohlaví se tvoří od názvů osob mužského pohlaví pomocí speciálních sufixů, tento proces se obvykle nazývá přechylování, např. сосед - соседка, славянин - славянка, учитель - учительница, преподаватель - преподавательница, продавец - продавщица, герой - героиня, гость - гостья, поэт - поэтесса, актёр - актриса, китаец - китаянка, француз - француженка. K supletivním dvojicím (dvojice, v nichž jsou slova odvozená od různých kořenů / kmenů) patří např. отец - мать, папа - мама, сын - дочь, брат - сестра, дедушка -  бабушка, дядя - тётя, муж - жена, мужчина - женщина. 
Ve srovnání s češtinou v ruštině přechylování není tak důsledné, jak v češtině, tudíž mnoho podstatných jmen, která označují osoby dle různých oborů a profesí, nemají tvar gramatického ženského rodu - tvar gramatického mužského rodu se používá i ve významu ženského rodu: инженер, профессор, директор; srov. v češtině inženýr - inženýrka, profesor - profesorka, ředitel - ředitelka. Další příklady slov, u nichž k přechylování nedochází: председатель, врач, член, доктор, геолог, дирижёр, доцент, секретарь, историк, судья, министр, президент, декан, ректор, доктор наук, академик, воин, полковник, лейтенант, тренер, космонавт.
Tato podstatná jména se používají pomocí tzv. smíšené shody/kongruence, kdy jedno ze slov (obvykle podstatné nebo přídavné jméno ve funkci přívlastku) zachovává tvar mužského rodu: тренер Мария Петрова, декан Наталья Овечкина; Молодой врач А. П. Сидоркина подошла к пациенту; Доцент нашей кафедры приветствовала первокурсников.
Možné deriváty (odvozeniny) ženského rodu se zakončením -ша, -иха se používají v hovorové ruštině. tj. jsou stylisticky zabarvené, a proto mohou být vnímány jako urážlivé: докторша, инженерша, врачиха, архитекторша, парикмахерша.