Teorie a metodika výchovy

5. Proces a etapy profesní orientace

Jedná se o dlouhodobý proces, spojený s pedagogicko-psychologickou diagnózou, prognózou a s pedagogickou regulací.
 
Skutečný stav: Volba profese je často dílem náhodných okolností, výrazně ovlivněna rodiči, v malé míře ovlivnění vlastním zájmem (14%-18% žáků ZŠ). Každá doba má svoje atraktivní profese.
 
Ideální stav: Po dlouhodobém pedagogicko-psychologickém vlivu, vlivy volitelných předmětů, dlouhodobá diagnostika, podporování dlouhodobých zájmů apod.
 
Etapy profesní orientace (srov. Hřebíček In Střelec, 1998)
 
Etapa základní, obecné profesní orientace
  • pochopení smyslu práce a základů její organizace,
  • jaký je její psychický i fyzický podíl,
  • probíhá od předškolního věku doma, ve škole a při dalších příležitostech

​Hlavní problémy při volbě profesní orientace:

  • studijní typy žáků se mohou později ukázat jako nestudijní a naopak
  • zájmům žáků (studentů) není z různých důvodů vyhověno
  • zájem se rozvíjí i vlivem profese, zážitkem situací během života apod., např. 68 dospělých respondentů z 2 200 explicitně uvedlo, že se na základě svého ztotožňování se s fikční postavou filmů nebo seriálů rozhodlo pro konkrétní zaměstnání nebo studium nebo změnu oboru (viz Krátká, 2010).   
Etapa profesní selekce (výběru) a determinace (určení)
  • studijní typy žáků s výraznou studijní charakteristikou
  • studijní typy žáků s potencionální studijní charakteristikou
  • nestudijní typy s průměrným nadáním a se zaměřením na náročnější obory
  • nestudijní typy se zaměřením na méně náročné obory
Etapa profesní aproximace (přiblížení)
  • znalost osobnosti žáka (studenta), jeho dispozic, potřeb, zájmů
  • znalost způsobů pedagogického ovlivňování,
  • orientace v profesních nárocích, jejich potřebách a výkonech
Úkol: Popište, jak obvykle probíhají fáze profesní orientace, a co v ní může hrát roli.

 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše