Případová studie je do detailu rozebraný, popsaný a z určitého hlediska zanalyzovaný případ. Jejím smyslem je porozumět případu a často i hledání řešení nějakého problému, který se případu týká. Je možné jí využít prakticky v jakémkoli oboru od lékařství, přes psychologii či sociologii až k marketingu. Případovou studii můžete použít k analýze vlastních postupů a strategií, ale třeba i ke komunikaci tématu problému s kolegy a kolegyněmi, nebo třeba s rodiči.

Co je případová studie, k čemu se hodí na poli speciální pedagogiky.

Seznamte se s designem případových studií v pedagogice a přečtěte si text: 

Sedláček, M. (2007) Případová studie. In. Švaříček, R.,  Šeďová K.: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál. S. 96 - 112. 

Pak zodpovězte  odpovědník, a to do 16. 9. 2022

Přečtěte si příklad případové studie:  Nemoc bezmocných: Lehká mentální retardace realizovanou organizací Člověk v Tísni, Při čtení se zaměřte především na následující strany: 4 - 10, 15 - 17, 32 - 62.

Text naleznete na stránkách vzdělávacího programu Člověka v tísni Varianty:

https://www.clovekvtisni.cz/nemoc-bezmocnych-lehka-mentalni-retardace-1079pub 

Pak zodpovězte  odpovědník, a to do 23. 9. 2022¨

Pokud vám něco není jasné, můžete se pokusit, vyjasnit si to se spolužáky a spolužačkami v této diskusi.

Shrnutí z hodiny

Promysleli jsme společně otázky:

• K čemu je analýza? 
  Je to způsob, jak si snažíme odpovědět na otázku, na kterou neznáme odpověď, prozkoumat nějaké téma nebo problém.
• K čemu je metodologie?
  Metodologie je popis cesty, kterou jsme ušili, když jsme se snažili na výzkumnou otázku odpovědět. Vysvětlení logiky našeho výzkumu. Popis zcela konkrétních kroků, jak jsme postupovali.
• K čemu je teorie?
  Teoretická část práce se skládá z konceptualizace a kontextualizace. V konceptualizaci vysvětlíme pojmy, se kterými pracujeme, a to ne "jen tak", ale využijeme těchto definic k tomu, abychom vysvětlili, kde a jak budeme hledat odpověď na svou výzkumnou otázku

Kvalitativní výzkum

• přináší hlubší porozumění sociálním fenoménům

• shromažďuje velké množství informací o malém počtu jedinců/jevů

• umožňuje komplexní a holistické uchopení tématu

• k redukci zkoumané reality dochází až v průběhu výzkumu, na základě průběžného vyhodnocování dat

• nemá striktní pravidla

• dopředu není možné si naplánovat pevný a nezměnitelný plán postupu

• výzkumníci/ice musí být připraveni následovat flexibilní plán výzkumu, který se neustále mění a vyvíjí

Aktivita v hodině

Vyzkoušli jsme si udělat malý průzkum. Všichni si nachystali 2 otázky, jednu otevřenou, druhou uzavřenou. Otevřená otázka nenabízí respondentům a respondentkám žádné připravené možnosti. Uzavřená otázka nabízí výběr z více možnosti. Úkolem bylo obejít co nejvíce spolužáků a spolužaček a získat jejich odpovědi. Na závěr hodiny jsme získané odpovědi vyhodnotili.

Příklady: Čtete veškerou povinnou četbu do kurzů nebo ne? (100 % lidí nečte vše), Dávali jste si přihlášku jen na speciální pedagogiku nebo i na jiné obory (méně než třetina si dávala přihlášku jen na speciální pedagogiku, většina těch, kteří si dávali přihlášku i jinam, si ji dávala na jiné pomáhající profese). Půjdete o víkendu k volbám?

O poznatky ze své výzkumné sondy se můžete podělit i v diskusním fóru zde.

Skrze analýzu textů vytvořených pomocí deníkového psaní si vyzkoušíme analýzu kvalitativních dat. Přečtěte si text: 

Šeďová K. (2007) Analýza kvalitativních dat. In. Švaříček, R.,  Šeďová K.: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál. S. 207 - 247. 

Vypracujte si z něj výpisky a ty uložte do odevzdávárny do 7. 10.

Dobrá kvalitativní studie vyžaduje

Potřebujeme mít v mysli detail, na kterém pracujeme, i celek, ke kterému směřujeme. Pracujeme systematicvky, po malých krocích.

Na společném setkání se studující seznámí s osobním psaním (psaní deníku, journaling) jako metodou sěbru dat k zkoumanému případu. Prakticky se naučí autonomně využívat journaling jako výzkumnou strategii a prostředek k identifikaci vhodných řešení. Získají teoretický úvod do základů journalingu jako nástroje osobního rozvoje, terapeutického nástroje, nástroje pro sběr dat. Praktický nácvik psaní  (základní techniky). Sdílení procesu ve skupinách.

Doporučená literatura:

Adams, Kathleen (1991). Journal to the Self. Twenty-Two Paths to Personal Growth. Warner Books Inc. (kapitola o technice seznamů, strany 124-134)

Pennebaker, J. W. a Evans, J. F. (2014). Expressive Writing. Words that Heal. Idyll Arbor Books.

Pennebaker, J. W. a Evans, J. F. (2016). Opening Up by Writing it Down. How Expressive Writing Improves Health and Eases Emotional Pain. The Guildford Press. Strany 65-80 (Chapter 5: Writing to Clear the Mind: Expressive Writing in Learning and Education.

Seelig, Tina: InGenius: A Crash Course on Creativity. (2012) Hay House UK.

V hodině jsme si vyzkoušeli následující metody:

Psací sprint  - 15 minut nepřerušovaného zapisování toku myšlenek, pište 15 minut aniž byste spustili oči nebo pero z papíru. Pište, i kdyby to byly na první pohled hlouposti. Zastavte se až po 15ti minutách. Psát můžete o libovolném tématu. Pokud nevíte jak začít, můžete zkusit jeden z následujících odrazových můstků:

Dnes ráno jsem se vzbudil/a a ...

Začíná další setkání našeho semináře a já...

V poslední době mám největší obavy z...

Dnes se cítím...

Reflexe psaní - podívejte se na text, podtrhněte si to, co na vás z textu vystoupí. Potom napište jednu až dvě  věty, které shrneou, co jste napsali nebo co vám z cvičení vyplývá.

Diskuse:

• Jak se vám psalo?
• Co se ve vás během psaní odehrávalo?
• K čemu takové psaní může být užitečné?

Smysl cvičení: Myšlení psaním. Takovéto psací cvičení vám může pomoci srovnat si myšlenky, dát si stranou různá témata, která jsou pro vás důležitá, ale nemužete se jim zrovna teď věnovat, může posloužit k vlastnímu vnitřnímu brainstormingu. Může být skutečně volné - věnovat se úplně aktuálnímu proudu myšlení, může být ale také zaměřené, pokud se rozhodneme psát na konkrétní téma, například na téma vlastní bakalářské práce, nebo třeba k aktuálnímu pracovnímu či osobnímu problému, který řešíme. My jsme cvičení využili také jako zdroj dat - podtrhávání a ex post strukturace textu je způsobem, kterýn text nahlížíme z odstupu, snažímě se v něm zorientovat a vyvozování závěrů z něj je realizace malé analýzy.

Stopoložkový seznam

Zadání: Sepište seznam 100 položek na nějaké téma. Můžete si zvolit vlastní, nebo zkusit seznam typu:

100 věcí, které chci stihnout, než umřu

100 důvodů, proč studuju PdF MU

100 věcí, které mám ve svém životě rád/a

100 věcí, které mi vadí na druhých

100 charakteristik dobrého učitele/dobré učitelky

100 věcí, které chci ve svém životě změnit

....

Jednotlivé položky číslujte. Jakmile jich budete mít 100, zkuste jednotlivé položky rozdělit do kategorií. Například 100 věcí, které chci stihnout, než umřu budou mít kateogorii - cestování, práce, vztahy apod. anebo úplně jiné jako věci zadarmo, věci drahé, věci, do kterých se musím přemlouvat, věci, na které se těším, věci, které jsou spíš nerealistické, věci, které jsou zcela určitě nerealistické.

Tyto kategorie si můžete označit různými barvami. Spočítejte, kolik položek máte v které kategorii, a přemýšlejte o tom, zda vám psaní tohoto seznamu a vytváření kategorií ukázalo něco překvapivého.

 

Kategorizace dat

• Předem předpřipravené kategorie (sestavené například na základě toho, co už jste se o tématu dozvěděli při rešerši literatury)
• Kategorie vyplývající ze samotných dat

Přemýšlejte o tom, proč je některá kategorie zastoupena výrazně více než jiná, co to znamená?

Objevují se některé kategorie na začátku a jiné až na konci konkrétních dat (rozhovoru/pozorování)

Jaký je další kontext konkrétní kategorie?

Existují pravidelnosti v překrývání kategorií?

 

Vytváříme si myšlenkové mapy a modely. Do nich vepisujeme další otázky a nápady, jak dále postupovat.

 

Výsledkem naší analýzy má být smysluplný analytický příběh, který nám sděluje něco, co jsme před naší analýzou nevěděli.

Analýza dat

Analýza je postup systematického zkoumání problému, otázky nebo trendu, může být realizována s cílem podnítit změny v analyzované situaci, což je pro výzkum v pedagogice zvlášť užitečné.

Kvalitativní výzkum zahrnuje sběr a analýzu nečíselných dat (např. textu, videa nebo zvuku), aby bylo možné porozumět konceptům, názorům nebo zkušenostem. Může být použit ke zajištění hloubkového vhledu do problému nebo ke generování nových nápadů pro výzkum.

 

V případových studiích využíváme různé typy dat, které kombinujeme a výsledky propojujeme. 

 

Pozorování: zaznamenávání toho, co jste viděli, slyšeli nebo s čím jste se setkali, do podrobných terénních poznámek.

Rozhovory: osobní kladení otázek lidem v rozhovorech mezi čtyřma očima.

Focus groups: kladení otázek a vyvolání diskuse mezi skupinou lidí.

Survey: distribuce dotazníků s otevřenými otázkami nebo doplňkový dotazník s uzavřenými otázkami

Sekundární analýza dat: shromažďování existujících údajů ve formě textů, obrázků, zvukových nebo obrazových záznamů atd.

 

Kvalitativní výzkumníci se často považují za "nástroje" výzkumu, protože veškerá pozorování, interpretace a analýzy jsou filtrovány jejich osobní optikou. Z tohoto důvodu je při sepisování metodologie kvalitativního výzkumu důležité zamyslet se nad svým přístupem a důkladně vysvětlit rozhodnutí, která jste při sběru a analýze dat učinili. V případové studii osvětlit, jak jste postupovali při volbě a ohraničování svého případu, jaká data jste sbírali a jak postupujete při analýze.

 

Kvalitativní analýza dat

Kvalitativní data mohou mít podobu textů, fotografií, obrazů, videí a zvuků. Můžete například pracovat s přepisy rozhovorů, odpověďmi z průzkumů, poznámkami z terénu, dětskými obrázky, dokumentací ke klientům nebo nahrávkami z přírodního prostředí.

 

Většina typů kvalitativní analýzy dat má stejných pět kroků:

 

• Připravte a uspořádejte si data.
•  Ujasněte si, co jsou vaše data a jak si je uspořádáte. Může to být v počítači nebo fyzickém prostoru, například v kartotéce.
•  Projděte a prozkoumejte svá data. Zkoumejte data a hledejte v nich vzory nebo opakující se myšlenky, které se objevují.
• Vypracujte systém kódování dat. Na základě svých počátečních nápadů vytvořte soubor kódů, které můžete použít ke kategorizaci dat.
• Přiřaďte k datům kódy. Například při analýze kvalitativního průzkumu to může znamenat, že projdete odpovědi jednotlivých účastníků a označíte je kódy v tabulce. V průběhu procházení dat můžete v případě potřeby vytvářet nové kódy a přidávat je do systému.
•  Identifikujte opakující se témata. Propojte kódy do ucelených, zastřešujících témat.

Úkol 4 - Analýza stopoložkového seznamu

V hodině jsme si vytvořili text, který nám poslouží jako data k analýze. Analyzujeme nejdříve samostatně, po té ve skupině. Výsledek odevzdáte do odevzdávárny.

1. Na setkání jsme si sepsali seznam 100 věcí, jak lze využít žvýkačku. 

2. Položky hotového seznamu okódujte (rozčleňte do různých kategorií).

3. Pak vypište všechny kategorie, které se vám objevily, a napište si ke každé, kolik položek vám do ní spadá.
4. Vytvořte týmy  a porovnejte si své seznamy. V čem se vaše seznamy liší, v čem jsou stejné, máte stejné kategorie, objevuje se v některém seznamu položka či dokonce kategorie zcela unikátní (nikdo jiný ji nemá), myslíte si, že různý počet položek u jednotlivých kategorií něco signalizuje?
5. Zamyslete se nad tím, zda vám vytvořené kategorie a porovnání práce jednotlivých členů týmu něco sdělila.
6. Přemýšlet můžete i o tom, že se vám každému podařilo napsat jiné množství položek. Co pomohlo někomu napsat hodně, nebo co jinému bránilo?
7. Zreflektujte užitečnost této metody. 
   

8. Napište závěrečnou zprávu z této “výzkumné sondy”, stačí krátké zhodnocení tohoto cvičení, reflexe nápadů i procesů, které se odehrály (1 - 3 strany) a zavěste jej do ISu. Nelekejte se výrazu “závěrečná zpráva”, jde opravdu o sdílení všemožných nápadů, postřehů, interpretací, poznámek a komentářů týkajících se toho, co vám z experimentu vyšlo, i přímo toho, co si o tomto cvičení myslíte. Úkol odevzdejte do 4. 11. 2022

Projděte si závěrečné bakalářeké a maisterské práce, které využili design případových studií a zvažte, zda by mohly být inspirací i pro vaši potenciální závěrečnou práci. Všechny práce naleznete v ISu.

Ferulíková, Simona. 2018 : Tři generace brněnských zahrádkářů: Případová studie zahrádkové osady Červený kopec. Brno: Masarykova univerzita.

Floriánová, Irena. 2017 : Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (případová studie základní školy hlavního vzdělávacího proudu). Brno: Masarykova univerzita.

Špániková, Alena. 2017: Život pacienta po prodělání cévní mozkové příhody. Případová studie. Brno: Masarykova univerzita.

Novotná, Barbara. 2019: Případová studie ženské sexuální delikvence. Brno: Masarykova univerzita.

Svačinka, Stanislav. 2019: Gestalt terapie klientky s depresivní symptomatikou: Systematická případová studie. Brno: Masarykova univerzita.

Gill, Tomáš. 2019. Adaptace žáků na přechod na střední školu: případová studie. Brno: Masarykova univerzita.

Palatová, Barbora. 2019. Případová studie posttraumatické adaptace subjektu s těžkým poraněním mozku. Brno: Masarykova univerzita. Brno: Masarykova univerzita.

Projděte si následující studie, které využívají design případových studií. Vyberte si jednu, kterou si dobře přečtete a pak napište reflexi této analýzy. Zaujala vás tato studie? Čím? Proč byl zvolen design případové studie?

KUROWSKI, Martina. Žák-uprchlík v českém systému vzdělávání: případová studie. Sociální pedagogika. Časopis pro vědu a praxi., Zlín: Univerzita Tomáše bati, Zlín, 2013, roč. 1, č. 1, s. 48-63. ISSN 1805-8825. 

https://soced.cz/cs/2014/03/druhe-cislo/ 

JARKOVSKÁ, Lucie. Školní třída pod genderovou lupou. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009, roč. 45, č. 4, s. 727–752. ISSN 0038-0288. 

http://sreview.soc.cas.cz/uploads/4e46abcb7295d6f727ac95fedffcee171b3633d8_Jarkovska.pdf

McDANIEL, Sara, BRUHN, Allison L., TROUGHTON, Leonard. 2016. A Brief Social Skills Intervention to Reduce Challenging Classroom Behavior. Journal of Behavioral Education 26(1), pp 53 - 74.

LUISELLI, James K. 1997. Teaching toilet skills in a public school setting to a child with pervasive developmental disorder. Journal of Behavior Therapy and Experimental Psychiatry 28(2), pp 163 - 168.

Svou reflexi odevzdejte do odevzdávárny do 19. 12. 2021

Úkol 5