text k četbě: text prof. M. Krčmové Mluvenost a psanost jako slohotvorní činitelé

Cvičení č. 1:  Rozřaďte charakteristiky mluvených a psaných textů

Cvičení č. 2: K čemu mohou být nespisovné (neformální etc.) prostředky v českém jazyce dobré...? Níže zachycenou spontánní a téměř doslova přepsanou promluvu Jiřího Voskovce převeďte do spisovného jazyka; okomentujte stylistický posun, ke kterému touto úpravou dochází. Jinými slovy: co se z Voskovcova projevu upřednostněním striktně spisovného jazyka vytrácí?

“Ta válka byla najednou pryč a nastal takovej opar, bylo to nádherný, ten mír byl opravdu nádhernej, svoboda, samostatnost, zdálo se, že to bude báječná doba. Hlavně tedy mladému člověku, a přitom jsme si z toho dělali srandu zároveň. // Proto já tvrdím, že jsme se narodili do Dada. To byla přirozená reakce, to byla zároveň sranda a zároveň nadšení. My jsme byli hrozně rádi... já říkám my, protože to je jako s Janem a s mejma spolužákama a všichni ti, ta legrace, jsme byli rádi, že je to jako svoboda a že je po blbým Rakousku a byrokracii, a že je po válce. Všecko se zlepšilo, začalo bejt co jíst. Byl mír.  Opravdu to byla ošklivá válka, která se dotkla každýho, každý rodiny.” (in M. Schonberg: Osvobozené divadlo 1992, s. 27)

Cvičení č. 3:  Stručnost a jasnost nepochybně patří k vítaným kvalitám věcné komunikace. Bez zkreslení věci a významových posunů se pokuste zestručnit a zpřehlednit následující ukázky  (dle Sgall, Panevová 2014, s. 122-123):

a) Hledání příčin dnešní ekologické krize pomocí takto orientovaného studia snad může vést k hlubšímu porozumění lidskému způsobu existence v nezbytné jednotě jeho biologických i kulturních charakteristik.
b) Otázka... se tedy týká z jedné strany problematiky překročení bioevolučního prahu, to jest porozumění předpokladům k přechodu od biologické ke kulturní evoluci... 

pojmy k zapamatování (a pochopení)

mluvenost; psanost; jazyková situace v češtině (+ návaznosti na osvojování jazyka a hodnocení správnosti); mediální/konceptuální; typické vlastnosti mluvených/psaných komunikátů; funkční dichotomie