Orientační přehled témat 

1. Předmět a význam patopsychologie. Vztah mezi patopsychologií a psychopatologií; patopsychologie v psychologii 
2. Příčiny duševních poruch. Dědičnost psychických vlastností a vlivy prostředí. Otázka normality 
3. Poruchy psychických funkcí 
4. Poruchy kognitivních procesů. Poruchy vnímání. 
5. Poruchy paměti. Poruchy myšlení. Poruchy řeči. 
6. Poruchy emocí a motivace. Poruchy pudů. Poruchy vůle. 
7. Poruchy vědomí a pozornosti. Kvantitativní poruchy vědomí. Kvalitativní poruchy vědomí. 
8. Poruchy pozornosti 
9. Psychologické vyšetření 
10. Psychologie lidí s postižením, odlišnosti psychologie osobnosti lidí s různými druhy postižení. 
11. Problematika odlišného životního stylu a odlišnosti od sociálních norem společnosti 
12. Somatická nemoc jako psychologický problém, prožívání nemoci, psychosomatika. 
13. Poruchy a onemocnění nervového systému a jejich psychologické důsledky 
14. Epilepsie, mozková obrna 
15. Důsledky smyslového postižení a NKS v komunikaci 
16. Sebevnímání a sebepojetí u lidí s postižením. 
17. Mentální postižení, demence 
18. Pervazivní vývojové poruchy 
19. Úzkostné a posttraumatické poruchy. 
20. Poruchy příjmu potravy 
21. Poruchy v oblasti sexuality, gender a sexualita 
22. Sebepoškozování a suicidium
23. Trauma a sy CAN
24. Poruchy pozornosti, ADHD, ADD 

Literatura 

povinná literatura 

VÁGNEROVÁ, Marie. Současná psychopatologie pro pomáhající profese. Vydání první. Praha: Portál, 2014. 815 stran. ISBN 9788026206965. 

doporučená literatura
ALLPORT, G. W. O povaze předsudků. Praha : Prostor. 2004. ISBN 80-7260-125-3. BITTMANNOVÁ, Lenka, BITTMANN, Julius. A na mě nikdo nemá čas. 1.vyd. Pra
BŘEZINOVÁ, Jana. Já už nemůžu, paní učitelko.1.vyd.Praha: Pasparta.2022.100 s. ISBN 978-80-88429-28-9
ROHWETTER, Angelika. Únava ze soucitu : jak předcházet vyčerpání v pomáhajících profesích. Translated by Kateřina Prešlová. Vydání první. Praha: Portál, 2022. 167 stran. ISBN 9788026218913.
ŘÍČAN, P., & KREJČÍŘOVÁ, D. (c2006). Dětská klinická psychologie (4., přeprac. a dopl. vyd). Grada.
VÁGNEROVÁ, M., HADJ-MOUSSOVÁ, Z., & ŠTECH, S. (2000). Psychologie handicapu (2. vyd). Karolinum. 

Podmínky pro úspěšné absolvování předmětu 

A)  zkouška– písemný test s možností jedné správné odpovědi, podrobné informace před závěrem semestru, ke zkoušce se může přihlásit pouze studující, která/který odevzdal/a níže popsané úkoly

B)  včasné odevzdání dvou úkolů 

1. úkol – rešerše z aktuálních zdrojů k jednomu z vybraných témat – studující vypracuje text pojednávající o aktuálních poznatcích k danému tématu, shrne aktuální poznatky z odborných zdrojů, pojmenuje aktuální trendy. Studující si vybere jeden z předem daných okruhů, přihlásí se k tomuto tématu v IS, v rozpisu témat. Témata jsou sdílená se studujícímí Patopsychologii 2 kombinované i prezenční formě (max. kapacita každého tématu je 10 studujících, přihlašování od 2.10. 2023 od 17 hodin). Oficiální návod, jak se přihlásit v Rozpisech k tématu rešerší naleznete zde: 

https://is.muni.cz/auth/help/student/rozpisy_temat?lang=cs#s_rozpis_prihlaseni

Text bude postaven na minimálně 3 aktuálních zahraničních zdrojích ( tj. zdroj vydaný maximálně 10 let nazpět, psáno

v jiném než českém jazyce). Pro hledání článků a publikací doporučuji kvalitní zdroje z akademického prostředí z okruhu autorů z Evropy a států se zavedenými akademickými institucemi. Zdroje hledejte ve fulltextové podobě přes databáze 

dostupné na e-zdrojích MUNI. Text bude v rozsahu max. 1 800 znaků (symbolů i mezer), tj. přibližně 250 slov běžného

 textu, min.rozsah bude 900 znaků. Text vloží každý studující do příslušné Odevzdávárny do 24.11. 2023 včetně. 

2. úkol – zpětná vazba na rešerši kolegy/ně, který si vybral totožné téma pro rešerši – vždy dva studující ze stejné tematické skupiny se domluví, že na své rešerše vzájemně vypracují zpětnou vazbu, tuto zpětnou vazbu vloží každý za sebe do stejné odevzdávárny jako rešerši do 22.12. 2023 včetně. Jde nám o popisnou zpětnou vazbu a reflexi kvality zpracování rešerše a výběru zdrojů. Pokuste se zodpovědět následující otázky. 

Otázky ke zpětné vazbě 

• 2 věci, které udělal/a autor/ka dobře (popisně) 
• 2 věci, které byste Vy při shrnutí tématu udělal/a jinak (popisně, formulováno jako 

doporučení) 

• Jak využil/a autor/ka vybrané texty? 
• Jak si autor/ka poradil/a s výběrem zdrojů ? 
• Jaké zdroje jsem vybral/a či bych vybral/a já? Proč právě tyto? 

Při přihlašování k tématu v IS se vždy vzájemně uvidí všichni studující, kteří se k tématu přihlásili. Dopředu oslovte člověka, se kterým si budete zpětnou vazbu vzájemně psát. Oba vložíte svou rešerši, oba si budete moct rešerši pro zpětnou vazbu z odevzdávárny k přečtení stáhnout, oba nahrajete dokument se zpětnou vazbou do odevzdávárny tématu. V odevzdávárně budou tedy od každé/ho studující/ho nahrány dva dokumenty. 

Formální náležitosti úkolů

 Prosím berte v potaz zadání, podmínky a datum odevzdání. Na později odevzdané úkoly nebudu brát zřetel. Dopředu Vás tedy prosím, abyste si nejen tuto podmínku pohlídali. Po uplynutí termínu nebudu reagovat na e-maily ohledně nesplněných podmínek. 

Oba úkoly budou mít níže popsanou formální úpravu.

• Úkol uložte pod jménem úkolu následujícím způsobem :  PRIJMENI_JMENO_UČO_reserse/zpetna vazba (př. Linhartova_Vera_237204_reserse, Linhartova_Vera_237204_zpetna vazba) a nahrajte pod stejným názvem i do Odevzdávárny v IS. Prosím, věnujte zvýšenou pozornost při nahrávání souborů a přesvědčte se, že je vaše práce pod správným názvem, kódem předmětu a ve správné složce. 
  
• Práce bude obsahovat úvodní hlavičku - jméno, příjmením, UČO, jméno předmětu a zadaného úkolu pro snadnou orientaci, pak bude teprve následovat samotné vypracování. Formátování: písmo velikosti 12, font Calibri, řádkování 1,15, zarovnání do bloku, nadpisy max. písmo velikosti 12. 
•  Jde o odborný text, držte se tedy odborného jazyka a citační normy APA. (více na https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/pages/view/citation). 
• Práce bez výše uvedených formálních náležitostí (např. chybí vaše jméno a příjmení, malý rozsah, bez uvedení případně použité literatury a zdrojů) nebude přijata. 

 Těším se na společnou práci a zajímavé setkání 

Věra Linhartová

Prezentace

Vliv postižení na psychiku jedince a jeho okolí

Cvičení na úvod 

Zkuste si zakrýt oči a dojít si pro sklenici vody než začnete pročítat tuto kapitolu.

Zraková percepce a její postižení

v oblasti zrakové percepce rozlišujeme

Zajímavé odkazy

podcast Pochlap se (2023). Rozhovor se Zdeňkem.

https://wave.rozhlas.cz/dlouho-jsem-si-myslel-ze-musim-byt-lepsi-nez-ostatni-sveruje-se-nevidomy-zdenek-9082733

Postižení sluchu

Münchhausenův syndrom 

Užitečné odkazy

https://www.nzip.cz/clanek/714-psychosomatika-poruchy-a-onemocneni

Závislostní chování

Více pohledů a klasifikací 

„tří C závislosti“ - nutkání (compulsion), nedostatek sebekontroly (loss of control) a pokračování i přes způsobené negativní důsledky (continued use despite negative consequences)

Komponenty ne/látkových závislostí

• význačnost – určitá aktivita se stane nejdůležitější aktivitou v životě jedince a dominuje v jeho myšlení, pocitech a chování
  
• změna nálady v důsledku zahájení určité aktivity, která má především charakter zvládací strategie
  
• tolerance – závislý člověk neustále prodlužuje dobu/zvyšuje dávku, po kterou se dané činnosti věnuje, aby dosáhl stejného prožitku
  
• abstinenční příznaky – výbušné až agresivní reakce, pocity úzkosti, sklíčenost a jiné psychické potíže, které zmizí prakticky ihned poté, co se člověku podaří zopakovat chování, na kterém je závislý (připojí se k internetu, hodí peníze do automatu apod.)
  
• mezilidský nebo vnitřní konflikt – závislost vyvolává nelibost okolí, vnitřní konflikt mívá podobu rozpolcenosti v důsledku rozhodování se mezi provozováním dotyčné činnosti, nebo trávením času s partnerem nebo prací
  
• relaps – závislý člověk opakuje vzorce závislostního chování, se kterými sám zcela nesouhlasí
  

Látkové závislosti – psychoaktivní látky

• látky, které mění psychický stav, směrem, který osoba uznává žádoucí
  
• motivace k užívání - vyřešit problémy, únik od stresu, frustrace, únik od stereotypu, nudě, získat inspiraci
  
• potřeba dosáhnout uspokojení nebo slasti, uchování sociálních vztahů, být součástí skupiny, kde se užívají drogy, tolerance vůči dané látky, zvyšuje se množství přijímané látky
  
• abstinenční syndrom – reakce na snížení nebo abstinenci dané látky
  
• potřeba si danou látku brát dále, i když ví, že mu škodí, nedokáže ji odolat
  
• důsledkem může být akutní intoxikace
  
• dlouhodobé užívání vede k psychickému nebo somatickému poškození
  

Návykové látky (drogy)

Nelátkové závislosti (vybrané)

• workoholismus
  
• gamblerství
• oniománie (shopaholismus)
• netolismus  

Netolismus

• závislost na virtuální sexualitě – kompulzivní (nutkavé jednání člověka nedostatečně řízené rozumově) používání webových stránek pornografického zaměření
• závislost na virtuálních vztazích – nadměrné věnování se virtuálním vztahům (online seznamky, sociální sítě)
• internetové kompulze – např. hraní online her, internetové nakupování, internetové sázení, virální videa atd.
  
• přetížení informacemi – např. nadměrné surfování nebo nadměrné hledání v databázích
  
• závislost na počítači (mobilním telefonu) – nadměrné využívání počítače, zvláště pak nadměrné hraní he
• souvisejícící pojmy - FOMO (fear of missing out), nomofobie

Poruchy emocí a chování v dětství 

Pojem porucha emocí nebo chování (PECH) je výrazem pro postižení, kdy se chování a emocionální reakce žáka

Současně je toto postižení

•Něco víc než přechodná, předvídatelná reakce na stresující události z jeho prostředí

Zahrnuje

dotyčný jedinec nerespektuje společenské normy, když je po mentální stránce zralý

může mít jiné normy a/nebo ty normy chápe, ale není schopen je dodržovat

Různé klasifikace, různé úhly pohledu, akcent na na vzdělávání a funkčnost – medicínská MKN10, školská 

5 charakteristik poruch chování podle Bowera

1) Neschopnost učit se

2) Neschopnost navazovat uspokojivé sociální vztahy

3) Nepřiměřené chování a emotivní reakce v běžných podmínkách

4) Celkový výrazný pocit neštěstí nebo deprese

5) Tendence vyvolávat somatické symptomy

Porucha chování a emocí jako výsledek působení více faktorů

Projevy PECH

• agrese k lidem a zvířatům (např. šikana, vyhrožování, fyzická agrese a hrubost)
• destrukce majetku a vlastnictví (ničení cizího majetku);
• nepoctivost, účelové chování, lhaní (krádeže);
• vážné i násilné porušování pravidel (útěky z domova, časté záškoláctví);
• významné narušení školního a pracovního fungování

• porucha chování ve vztahu k rodině;
  • splňuje všechna kritéria poruch chování, ale ty jsou víceméně omezeny na domácí prostředí a zaměřené vůči členům rodiny;
• nesocializovaná porucha chování;
  • všechny příznaky poruch chování a navíc špatné zapojení jedince mezi své vrstevníky;
• socializovaná porucha chování;
  • všechny příznaky poruch chování, ale jedinec je schopen navazovat trvalé přátelství s vrstevníky;
• porucha opozičního vzdoru;
  • vzdorovité, neposlušné a provokativní chování, typické pro děti ve věku 6–10 let; nevskytují se vážnější antisociální a agresivní činy

https://www.mzcr.cz/metodicke-opatreni-postup-praktickych-lekaru-pro-deti-a-dorost-pri-podezreni-na-tyrane-zneuzivane-a-zanedbavane-dite-syndrom-can/

Získaná neurotická nemluvnost  (ELEKTIVNÍ/SELEKTIVNÍ MUTISMUS)

Hyperkinetické poruchy

•       porucha aktivity a pozornosti, hyperkinetická porucha chování, poruchy emocí a chování (ADHD, ADD, PECH)

•       ovlivňující nejen kognitivní schopnosti dítěte, ale také percepčně motorickou oblast, emotivitu, impulsivitu, sociální vztahy

•       Působí značné problémy ve škole, v rodinách,

•       Počátek obvykle již v prvních pěti letech života dítěte

•       je etiologicky zdůvodněna především nezralostí nervové soustavy, zasaženy jsou spíše kognitivní funkce na rozdíl od poruch chování, kdy se jedná o obtíže v povahových vlastnostech jedince

•       dítě je impulzivní, mívá problémy s pozorností (je zhoršená) a vykazuje zvýšenou aktivitu, problémy se spánkem a sebeorganizací

•       Projevují se výkyvy nálad, dítě provádí činnosti ukvapeně – je zbrklé, nedokončuje úkoly, chvíli neposedí, poskakuje, „šaškuje“, působí dojmem, že neposlouchá, bývá velmi hlučné, nechce spolupracovat

Projevy a možné dopady

•       Z pohledu pedagogického velmi náročná nejen pro pedagoga, ale také pro ostatní děti

•       pro své okolí obtížně „čitelné“ a zároveň i obtížně se s ním komunikuje

•       dítě může mít obtíže v navazování kontaktů a tím narůstá vnitřní napětí, které může eskalovat agresivním chováním

•        dítě se může cítit nepochopeno, zatracováno, neustále označováno za neschopného, za toho, kdo dělá naschvály

•       může u dítěte vyvolávat až depresivní stavy, které mohou za určitých podmínek opět eskalovat v agresivní rapty

•       Často na okraji sociální skupiny, protože jejich projevy chování jsou nejen nad rámec chápání vrstevníků, ale mnohdy i nad jejich síly

Zajímavé odkazy

Přednášky Z. Masopustové pro studující FSS – Dětská poradenská psychologie

 ADHD, ADD

•       https://is.muni.cz/el/fss/jaro2020/PSYn4070/index.qwarp?prejit=4680435

Poruchy a onemocnění nervového systému

•       Organické postižení může probíhat jako porucha funkční nebo strukturální poškození – nádory, úrazy, důsledek poruchy vývoje mozku, infekce, degenerativní onemocnění, metabolické poruchy

•       lokalizované – určité oblasti se může projevit specifickou poruchou, např. narušením řeči, ostatní funkce mohou být zachovány

•       generalizované – porucha je komplexnější (nervová vlákna v mozku)

Postižení CNS  u dítěte

•       možnost nezvratného poškození vývoje

•       CNS dozrává celé dětství , na dosažení určitého stupně zralosti závisí rozvoj mnoha psychických funkcí

•       Čím je dítě mladší, tím více může být zatížen další vývoj, postižení mozku v prenatálním a perinatálním období  vývoj mozku, a související neuropsychický rozvoj závažněji narušen

•       výhodu dětského věku je větší plasticita mozku a zní vyplívající schopnost kompenzovat různá poškození alespoň do určité míry

•       Poškození nebo onemocnění CNS se může projevit různou mírou narušení jednotlivých funkcí

 Klinické projevy organického postižení CNS 

•       Odchylky v emočním prožívání – narušení emocionální kontroly (přecitlivělost, kolísání nálad, snížená odolnost k zátěži, afektivní výbuchy)

•       Změny kognitivních schopností – se projevují narušením příjmu, zpracováním a uchováním informací, v závažnějších případech může dojít k poškození inteligence, k úbytku těchto schopností tj. demenci, může se taky projevit i dílčími poruchami poznávacích procesů

•       Percepční poruchy – problém správně interpretovat vnímanou informaci, její zpracování a vyvolání, další možností je vrozená nebo získaná neschopnost poznávat (člověk sice vidí či slyší určitý objekt, ale nedokáže určit, co to je)

•       Poruchy pozornosti a paměti - obě oblasti jsou ukazatelem jak funguje mozek, pozornost krátkodobá, nesoustředí se, snadno odklonitelná, nezvládne více činností, nedokáže přenášet pozornost – je méně pružná, předpokladem dobré paměti je dobrá pozornost, problémy se zapamatováním nového, problém vybavovat z paměti, často stavy bezvědomí – doprovází často těžké poruchy – amnézie

•       Poruchy zpracování informací – narušení plynulosti a tempa zpracování informací, myšlení se stává rigidní a ulpívavé, snižuje se efektiva uvažování a kritičnost myšlení

•       Poruchy řeči – tzv. fatické poruchy, bývají spojeny s lokal. postižením některého z řečového centra (dysfázie – narušení plynulosti verbálního projevu, obtíže v porozumění běžnému sdělení, afázie – úplná ztráta schopnosti verbálního vyjádření nebo porozumění), tyto problémy mohou postihnout i porozumění psanému textu, tj. čtení

•       Poruchy motoriky – časté u poškození CNS, organické postižení mívá za následek dyspraxii (narušení schopnosti plánovat a provádět určité pohyby, komplex koordinovaných a smysluplných pohybů), může být i poškozena motorika mluvidel (dysartrie – závažné narušení výslovnosti) časté u DMO, ale i mozkové příhody, nádory, po úrazech

•       Změny v oblasti chování -  nejčastěji jde o odchylky v oblasti aktivační úrovně, narušení schopnosti autoregulace a z toho vyplývající poruchy sociální adaptace.

•       Odchylky aktivační úrovně – změny celkové aktivity, psychomotorického tempa, v dětském věku se často setkáváme s hyperaktivou, syndromem ADHD, někdy bývá i zvýšená dráždivost, v dospělém věku se jedná o hypoaktivitu – dochází ke zpomalení a útlumu veškeré aktivity, nebývá tolik sociálně nápadná, někdy mohou být považováni tito lidé za líné a neochotné

•       Změny v oblasti plánování, kontroly a regulace chování – neschopnost ovládat své chování a přizpůsobit se běžným společenským normám, někdy tito lidé uplívají na určitém stereotypu, někdy jsou tendence k odbrzděnému reagování bez rozmyslu

•       Sociálně adapatační potíže – bývají u lidi s postižením CNS častější než v běžné populaci, nedovedou se chovat přiměřeně ke společenským normám, výsledkem je větší četnost konfliktů, odmítání těchto jedinců a jejich izolace

Typy postižení a onemocnění CNS

• Stacionární- trvalá porucha, dá se předpokládat úprava stávajícího stavu a potíží
• Progresivní – je velká pravděpodobnost, že se stávající stav bude nadále zhoršovat

Infekce CNS

•       Infekční onemocnění vznikají jako reakce na vstup určitého chorobného činitele (viru, bakterie) do organismu

•       Infekční zánět mozkových plen (meningitidy) x infekční zánět mozku (encefalitidy)

•       Postencefalitický syndrom – soubor následků infekčního onemocnění mozku, zahrnuje změny v oblasti různých psychických funkcí (změny v oblasti emočního prožívání, poruchy poznávacích procesů, nápadnosti chování), projevy jsou individuálně různé – zvýšená dráždivost, přecitlivělost, výbušnost, poruchy chování, hyperaktiva, hypoaktiva atd.

•       Velice důležité je období, kdy nemoc zasáhne – kritické období je do 3 let života dítěte

 Mozkové nádory

•       je charakteristické lokalizovaným, neregulovaným patologickým bujením

•       poškozuje svého nositele různým způsobem, podle lokalizace a doby růstu jsou závislé následky, i nezhoubný nádor je velice nebezpečný

•       nádorové buňky ničí zdravé v buňky v oblasti vzniku nádoru, může zvyšovat nitrolební tlak

•       ložiskové postižení – potíže jsou závislé na umístění nádoru

•       generalizované potíže – důsledek zvýšeného nitrolebního tlaku -) otok mozku -) špatný průtok krve, bolesti hlavy, zvracení, narušení pozornosti, neklid a dráždivost demotivace

Úrazy hlavy

•       primárně k mechanickému poškození mozkové tkáně, eventuálně k dalším, sekundárním důsledkům – častou příčinou dopravní nehody, sportovní úrazy

Primární poranění – je bezprostředním důsledkem úrazu

•       otřes mozku (komoce) – krátkodobé bezvědomí, funkční poškození mozku, nemá trvalé následky, postkomoční syndrom – různé subjektivní problémy, které přetrvávají po určitou dobu, jsou přechodné, bolesti hlavy, poruchy spánku, snížený výkon ve škole, emoční dráždivost, zvýšená únava

•       zhmoždění mozku (kontuze) – v různém rozsahu narušena mozková tkáň, úlomek kosti vnikne do tkáně, závažnost dle lokace, nejčastěji spánkový a čelní lalok, méně mozeček a mozkový kmen, sekundárně v důsledku může vznikat otok mozku, krvácení, nedostatečné prokysličování mozku, delší a hlubší stav bezvědomí, pokud je mozek hodně poškozen – dochází k desintegraci mozkových funkcí – člověk je bez psychických funkcí, pouze vitální funkce, apalický syndrom – perzistentní vegetativní stav – koma vigile – v řádů měsíců i let, zůstávají zachované nižší mozkové aktivity, reaguje pouze reflexně (zívá, mrká) – ale jinak nereaguje, pokud stav trvá déle než 6 měsíců velké riziko rozvoje demence, důležitá blízkost nějakého blízkého člověka, není dosud jasné co člověk vnímá v tomto období

Sekundární poškození – vyvíjí se až po úrazu, vzniká v důsledku krvácení do mozku, edému, ischemické změny či infekce

•       narušení pozornosti, zpracování informací, paměťové funkce, poruchy v oblasti řeči (afázie, nechápe pojmy, nedokáže se vyjádřit), regulace svých projevů, zvýšená dráždivost, nedovede ovládat své pocity, mění se jeho psychika – egoista atd., ochrnutí, dyspraxie

Epilepsie

•       je chronické postižení mozkové tkáně, které se projevuje opakovanými záchvaty různého charakteru, spojenými se změnou v oblasti prožívání, uvažování a chování, motorickými projevy a často i s poruchami vědomí.

•       Příčiny: bývají multifaktorové, genetická dispozice, následek poškození mozku

•       Idiopatické – příčina není přesně známá, dědičně podmíněná neuronální abnormalita, ložisko nebývá lokalizováno

•       Symptomatické – příčina je známa (následek nádoru, traumatu), ložisko je lokalizováno, tato forma bývá závažnější

Typy epileptických záchvatů

Parciální záchvaty (částečné) – přesné ohraničení části mozku, jako následek úrazu se vytvoří epileptické ložisko a odtud se šíří, podle tohoto místa to mou být motorické, senzomotorické, pachové poruchy – nejsou provázeny celkovým bezvědomím

Generalizované záchvaty - v průběhu záchvatu dochází k bilaterálnímu (oboustrannému) porušení korových funkcí – porucha vědomí,

•       absence – krátkodobý výpadek vědomí (20-30 vteřin) – časté přes den u děti (i vícekrát), nevidí, neslyší, nereaguje, někdy mohou být součástí záškuby svalů, mohou ucházet pozornosti okolí – hodnotí dítě jako ponořené do svého světa

•       tonicko-klonické záchvaty – dříve Grand Mal, dochází ke ztrátě vědomí, k pádu, typické křeče, dochází k uvolnění svěračů, nebezpeční zapadnutí jazyka, někdy může přecházet aura – senzorické pocity, dojmy a vjemy, nepamatuje si záchvat, je slabý a malátný

•       akinetické – v dětském věku, spojené s krátkou úplnou ztrátou vědomí a svalového tonu -) dítě padá

•       příznaky záchvatu lez pozorovat někdy až 2 dny předem – neklid a nepozornost

•       záchvat přestavuje náhlé, prudké zatížení nervové soustavy nemocného, reakcí na záchvat je únava, vyčerpanost, ospalost či amnézie, psychomotorické záchvaty -) dezorientace, vnímání může být narušeno, iluze i halucinace

Změny v oblasti psychiky u epilepsie

•       Aktivační úroveň – pomalejší (závislé na době vzniku)

•       Sekundární důsledky – nutnost užívání antileptik (léky stanovuje neurolog, musí brát přesné dávky, postupem času se mohou léky snižovat pokud záchvaty ubývají, léky musí být přesně vyváženy) pomalejší myšlení, zvýšená dráždivost, snížená kvalita pozornosti

•       V oblasti psychiky nacházíme řadu typických příznaků

•       výkyvy v oblasti emičního prožívání, prožitek viny, myšlení je bez MR

•       je chorobou stigmatizující, snížené sebehodnocení,

•       mohou být i poruchy řeči /pokud je porucha v oblasti sluchu/, poruchy učení, apatie, pasitivita, útlum

•       frustační tolerance je snížená – zda pacient dodržuje léčbu a zda je jeho stav závažný

•       Děti nevyčleňovat z  kolektivu – někdy vyřazují dospělí v důsledku vlastních obav – např. učitel a škola v přírodě

Mozková obrna

•       neurovývojová porucha, postižení mozku v raným stádiích vývoje, hybná porucha, v důsledku postižení mozku – pre,peri, postnatální, narušení a další vývoj mozku

•       je neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé na podkladě poškození nebo dysfunkce mozku v rané fázi jeho vývoje (nedonošenost, asfyxie – nedostatečné okysličení)

základní formy MO

•       spatická – zvýšené svalové napětí, narušena orofatická oblast, dysatrie

•       dyparetická – postižení dolních končetin

•       hemiparetická – jednostranné poškození horní a dolní končetiny

•       kvarduparetická – postihuje horní i dolní končetiny

•       diskyneticko- disparetická – vzácnější, nebývá kombinována s MR, často příčinou výrazná poporodní žloutenka, projevuje se mimovolními, pomalými a kroutivými nebo záškubovitými pohyby různých svalových skupin

•       ataktická (mozečková) forma – postihuje především pohybovou koordinaci, problémy s udržením rovnováhy, častá kombinace s MR

•       hypotonický syndrom – svalový tonus bývá snížen, čím déle hypotonická fáze trvá, tím závažnější postižení lze očekávat, formuje se konečný obraz MR

•       nutnost znalosti přesné diagnostiky dítěte a podle není stanovení práce s dítětem

Důsledky MO

•       Nápadnost emočních projevů

•       Narušení rozvoje rozumových schopností

•       Deprivace v oblasti stimulace, učení a sociální zkušenosti

•       Poruchy pozornosti, paměti a poruchy učení

•       Časté  bývají poruchy řeči (artikulace)

•       Větší dráždivost, méně adekvátní reakce, sklon k afektivním výbuchům, poznávací schopnosti, nedostatek stimulace se může projevit rozumových schopností, může trpět určitým druhem deprivace, poruchy fonematické sluchu, dopad na edukaci dítěte ve škole, problémy v oblasti koncentrace, pozornosti, přesouvání pozornosti, snížená úroveň paměti, dysatrie – porucha hybnosti – orofaciální oblast, zvýšená salivace – první signály.

•       U spastických forem – narušené formy dýchání – špatný mluvený projev, dítě lépe chápe, ale působí horší než je kvůli mluvenému projevu, nedostatečná sociální zkušenost

Mentální postižení (AAMR, AAIDD 2010)

•       Mentální postižení (intellectual disability) je charakterizováno významným snížením intelektových funkcí a adaptačního chování, které se projevují v mnoha každodenních sociálních a praktických dovednostech

•       toto postižení se objevuje před 18 rokem života ( x MR do 2 let)

•       Intelektové funkce se vztahují ke všeobecným psychickým schopnostem, jako je schopnost učit se, usuzovat, řešit problémy a další

•       Snížení intelektových schopností (IQ 70-75)

•       Snížení adaptačního chování (pojmové myšlení, sociální

•       dovednosti, praktické dovednosti)

•       Snížení adaptačního chování

•       pojmové myšlení = jazykové schopnosti, gramotnost,

•       představy o počtu peněž, o čase, o číslech, sebeovládání

•       sociální dovednosti = vztahy mezi lidmi, sociální zodpovědnost, sebevědomí, opatrnost, řešení sociálních problémů, schopnost podřídit se společenským pravidlům,

•       schopnost odolat nástrahám

•       praktické dovednosti = sebeobsluha, pracovní dovednosti,

•       péče o zdraví, cestování, denní řád, bezpečnost, manipulace s penězi, používání telefonu

Nejčastější klasifikace mentálního postižení

•       Mezinárodní  statistická klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů - MKN (International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems - ICD) (WHO)

•       Klasifikace MP podle etiologie

•       Klasifikace MP podle období, kdy MR došlo

•       Klasifikace MP podle typu chování

•       MP x MR – širší pojem než MR

•       dle MKN 10 2023 (ICD-11) mentální retardace x ICF (WHO) …

•       souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit

•       neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje, přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován

•       nízká úroveň inteligence bývá spojena se snížením či změnou dalších schopností a odlišností ve struktuře osobnosti, projevuje především nedostatečným rozvojem myšlení, omezenou schopností učení a následkem toho i obtížnější adaptací na běžné životní podmínky; autoregulace je ovlivněna jejich zvýšenou sugestibilitou a horším ovládáním vlastních prožitků

•       vrozené postižení, trvalé (ale je možné dosáhnout určitého zlepšení)

•       MR  - klasifikace kvantitativní (dle MKN 10 2023)

Stupně MR

•       lehká MR IQ 69-50 (F 70)

•       středně těžká MR IQ 49-35 (F 71)

•       těžká MR IQ 34-20 (F 72)

•       Hluboká MR IQ 19-0 (F 73)

•       jiná MR

•       nespecifikovaná MR

Demence

•       je organicky podmíněný syndrom, jehož nejvýznamnějším projevem je úbytek kognitivních funkcí, především inteligence a paměti, demence je získané postižení, postupně zasahuje celé osobnost jedince, o demenci mluvíme od druhého roku života jedince

•       příčiny – vzniká na základě organického poškození CNS, postihuje především starší populaci, demencí trpí více než 5% lidí straších 65 let, u mladších jedinců je příčinou nejčastěji poškození mozku (důsledek úrazů, nádorů)

•       genetické – primární příčina, nebo ovlivňuje průběh onemocnění

•       biologický základ – funkční či morfologická změna mozku, metabolické odlišnosti, postižení neurotransmiterových systémů

•       exogenní fyzikální, chemické a biologické faktory – především u demencí, které jsou geneticky podmíněné nebo spolupodmíněné – např. kouření

•       sociální faktory – mohou ovlivnit nástup i průběh onemocnění – nevhodný životní styl (alkohol, drogy)

Klinické projevy demence

•       poškození paměťových funkcí - poškození krátkodobé a střednědobé paměti – neumí si zapamatovat nové informace, dlouhodobá paměť nebývá tolik poškozena, způsobuje problémy v každodenních a životních situací; častá je konfabulace – smyšlenka, nevědomá lež, dotyčný odpovídá na určitou věc tak jak si myslí, že to bylo

•       narušení pozornosti - problém se soustředěním, negativní vliv na výkon – neumí se soustředit na učení, na pořady v TV…

•       úpadek myšlení - postupně se ochuzuje a zužuje, později utlumené, stereotypní, typickým projevem je úbytek kritičnosti a soudnosti

•       postižení gnostických funkcí – problémy s určováním a poznáváním jak zrakovým tak i sluchovým; agnozie – člověk vidí i slyší, ale nepoznává

•       narušená orientace - snížená orientace v prostředí až úplná ztráta, ztrácí orientaci v čase, o sobě (zabloudí nebo neví jaký je den, neví jestli je ráno nebo večer)

•       poruchy řeči - ztrácí schopnost porozumět, a později i schopnost sdělovat – nemůže si vzpomenou a nedokáže se vyjádřit a současně je začíná i nechápat a rozumět jim – může se vyvinout senzorická afázie, případně i agrafie a alexie

•       poruchy emotivity - emoce a city jsou narušeny – méně přiměřená reakce, zhoršení sebeovládání, zvýšená dráždivost, leccos je vytočí, úzkostní, lítostivý, afektivní výbuchy, deprese, agrese vůči okolí, citová zploštělost, eventuálně apatie; zúžení zájmů a motivace, stereotypy, rutinní činnosti – ochabnutí vůle

•       nápadnosti v chování – ztráta naučených motorických dovedností (apraxie) – má problémy zvládat činnosti, které před tím pro něj byly bezproblémové

•       úpadek osobnosti - zvýrazní se některé osobnostní rysy – člověk velkorysí se stává lakomý; přestávají mít schopnost empatie, egocentrismus, sobeckost, ztráta studu, nerespektování sociálních norem

•       v určitých fázích si uvědomují své postižení – může to vyvolávat deprese, stavy úzkosti

•       Typy demence I

atrofické degenerativní

•       primární příčinou je degenerativní postižení mozku

•       Alzheimer – atrofie mozkové kůry, chátrá celá osobnost, zhoršující se porucha paměti – nejdříve nadměrně zapomnětlivý, začíná po 65.roce, rozvíjí se pomalu, nenápadně, k uvědomění si změn dochází asi po 2-4 letech, narušuje celou osobnost, primární je porucha paměti, tenze, napětí, nejistota, člověk se stává až dezorientovaným, ztrácí schopnosti řešit běžné denní problémy a činnosti, projevuje se apraxie, fatické poruchy řeči, nápadnost v chování, přestává ovládat své city, nakonec bývají upoutáni na lůžko, inkontinence, závislí na pomoci

•       Parkinsonova choroba – podkorový systém narušen, extrapyramidový systém, narušení motoriky, řečové motoriky, neobjevuje se mentální demence, choroba starých lidí, častěji u mužů, většinou po 65.roce, hovoří se o genetické dispozici, mozková kůra není zasažena, progrese je pomalejší, kognitivní funkce jsou zpomalené, poškozena dlouhodobá paměť, sklon k depresím, omezující jsou motorické problémy (třesy, snižování rychlosti pohybů, zpomalení pohybů)

•       Typy demence II

ischemicko-vaskulární

•       jsou následkem kardiovaskulárního onemocnění, vznikají na základě hypoxicko-ischemických změn mozku; většinou po mozkové příhodě, starší informace zůstávají ve vědomí, poruchy v nových informacích, plačtivost, deprese, celkové zpomalení, útlum zájmů, koncentrace pozornosti se snižuje, prognóza je příznivější

demence smíšeného typu – asi 10% demencí vzniká na smíšeném podkladě, např. čl. s Alzheimerovou chorobou má i vaskulárním poškození mozku

ostatní sekundární demence

•       vznikají v důsledku jiné primární poruchy, která určitým způsobem poškozuje CNS

•       např. metabolické, infekční, poúrazové příčiny či vzniklé v důsledku otravy

•       Sociální dopady demence

•       problematika stáří, považováno za normální

•       změna sociálních rolí, změna pozice ve společnosti

•       péče je náročná a obtížná – nemůžeme se spolehnout na jeho úsudek ani paměť

•       jeho okolí vidí změnu pacienta – vidí přímou změnu blízkého člověka, je to nesmírně náročné a těžké

Poruchy autistického spektra (PAS)

•       řada poruch nervového systému, které zahrnují autismus, Aspergerův syndrom a další související stavy

•       dnes mluvíme o jediné poruše – jde o spektrum, poukazujeme na variabilitu a pestrost projevů (revize MKN10, ICF 2023)

•       závažným a komplexním způsobem poškozují psychický vývoj

•       vznikají již v dětství, hluboký dopad na psychický a sociální život postiženého

•       porucha socializace, poznávání a orientace v prostředí, neschopnost adekvátní komunikace a četné nápadnosti v chování, často spojeno s mentálním postižením

•       prognóza není příliš dobrá

•       neschopnosti navazovat sociální vztahy, zejména emocionálního charakteru, nedokážou navázat citový vztah, odlišnost smyslové percepce, resp. jejího zpracování

•       stálost a neměnnost prostředí, rituály, pohybové automatismy

•       Specifické způsoby komunikace -  řeč může být nějak nápadná, řeč nemusí být chápána jako prostředek pro komunikaci

•       Specifické chování – například …

 Zajímavé odkazy

Přednášky Z. Masopustové pro studující FSS v předmětu Dětská poradenská psychologie

PAS

•       https://is.muni.cz/el/fss/jaro2020/PSYn4070/index.qwarp?prejit=4680437

Rozvoj komunikace a řeči (nejen u dětí s PAS)

•       https://is.muni.cz/el/fss/jaro2020/PSYn4070/index.qwarp?prejit=4680437

Zdraví a duševní zdraví  - být zdravý, být normální

Většina lidí se během života pohybuje na škále mezi plnou kondicí a nemocí. Existuje řada faktorů, které mohou ovlivnit duševní zdraví jak pozitivně tak i negativně (vztahy, prostředí, zdravotní stav...)

Neurodiverzita

Neurodivergence 

• na různé metody učení a zpracování informací
  
• výraz pro popis lidí, jejichž mozek zpracovává, učí se a/nebo se chová jinak, než je považováno za „typické“
  
• podle aktivistů z komunity lidí na spektru PAS -  jakýkoli strukturovaný, konzistentní způsob, kterým mozek funguje u skupiny lidí jinak než u většiny ostatních
  

“Neurodiverzní se vztahuje k lidstvu obecně, neurodivergentní k jedincům, kteří nejsou neurotypičtí. Nemám tušení, proč je to zjevně kontroverzní,” píše autistický spisovatel Peter Wharmby. “Různorodá znamená rozmanitost. Jedna  osoba nemůže být “různorodá”. Skupina lidí je různorodá skupina lidí, takže skupina lidí je “neurodiverzní” skupina. Slova mají význam. Způsob, jakým používáme slova, ukazuje, jak přemýšlíme,” doplňuje autistický právník Bernard G. “Z mého chápání byly neurodivergentní a neurodiverzní termíny vytvořené k tomu, aby nás posunuly od lékařského modelu postižení k sociálnímu modelu. Pokud máte skupinu neurodivergentních lidí, skupina může být buď neurodiverzní, nebo neurohomogenní v závislosti na neurotypech každého člena skupiny,” dodává Andrew G. (citováno z článku časopisu ATyp)

„Pokud nazýváme pouze „jednu“ skupinu různorodou, vyvolává to otázku „různorodé od koho?“ a nese stejný důsledek, že druhá skupina je „normální“. Samozřejmě, že „neurotypický“ má v sobě doslova slovo „typický“, ale je to důležitý koncept, o kterém je třeba přemýšlet… Abych uvedl příklad na běžnějším základě – fráze „lidé s autismem“ je lingvisticky správná, ale kvůli historii autistická komunita silně preferuje jazyk zaměřený na identitu, použití této fráze je špatný nápad, pokud to jednotlivec nepreferuje,“ zamýšlí se další komentující.

Inspirace

https://www.opatruj.se/dusevni-zdravi

https://atypmagazin.cz/co-je-neurodiverzita-a-kdo-je-neurodivergentni-neurodiverzni-nebo-neurodivergentni/

Úzkost x panické ataky

•       jsou charakteristické chronickou nepřiměřenou úzkostí, která se může projevovat vyhrocenými akutními atakami, nebo iracionálním vystupňovaným strachem

•       je to funkční porucha, změněné emoční ladění (dysforie – citové ladění není v pořádku, napětí, nejistota, úzkost, která může přejít až do úzkostnosti)

•       příčiny vzniku poruch – podmíněny multifaktoriálně

•       polygenní dědičnost – podílí se vrozené dispozice

•       změny mozkových funkcí

•       úzkost je spojena s poruchou regulace různých neurotransmiterových systémů

•       vliv temperamentu

•       sociální faktory

Úzkostné poruchy a fobie

•       Generalizovaná úzkostná porucha – nepřiměřená úzkostnost, přetrvává po většinu dne, sám si uvědomuje ale nedokáže to zvládnout, má náhled na situaci ale není schopen ovládat své reakce, změny kognitivních procesů, trvalé napětí, neschopnost uvolnit se, přehnané reakce i na běžné podněty, pocity nejistoty a ohrožení – izolace jako projev obrany, tělesné příznaky – zvýšené pocení, bušení srdce, třesy, závratě, zažívací problémy, původně si myslí že jde o somatickou chorobu a chodí po doktorech – ale problém je neuróza

•       Fobická úzkostná porucha – iracionální a nepřiměřený strach z něčeho co z objektivního hlediska není nebezpečné, nedokáže svůj strach zvládnout, vyhýbá se těmto situacím, strach z libí, fobie, má obavy že bude kritizován, zvýšené pocení, blednutí, průjmy, třesy, zvracení, často v období dospívání

•       Agorafobie – strach z velkých otevřených prostor, je spojen s úzkostným neurotickým prožíváním, má strach jít ven;  je doma, když se dostane do takové situace, kde je moc lidí a velký prostor tak dochází až k záchvatům paniky a má problém tuto situaci zvládnout, nejezdí MHD, do obchodu nechodí

•       Panická úzkostná porucha – často se pojí s agorafobií, dochází k záchvatům, jsou nepředvídatelné, nepříjemné, oblast psychická i somatická, člověkovi je velmi špatně, vypadá to jako že má problémy z dýcháním, pocení, bolesti u srdce, třes, zažívací problémy (vypadá jako infarkt, žlučníkový záchvat), jak rychle záchvat přišel tak i odchází

•       Obsedantně kompulzivní porucha - opakovaně se do mysli vtírají myšlenky a představy, nepotlačitelné myšlenky, které nejsou přiměřené, uvědomuje si je, ale nedokáže je ovlivnit a zbavit se jich, nadměrná kontrola zda zavřel, vypnul plyn nebo vodu, zda zamknul, nutkavá potřeba očistných rituálů, potřeba pořádku, nevhodné myšlenky – vykřiknout sprosté slovo na svatbě, smát se při pohřbu aj.

Zajímavé odkazy

10 Better Ways to Help an Anxious Child Calm Down

https://www.psychologytoday.com/us/blog/joyful-parenting/201903/10-better-ways-help-anxious-child-calm-down

Posttraumatické poruchy

•       Posttraumatická porucha (PTSP/PTSD Posttraumatic Stress Disorder, posttraumatický stresový syndrom (PTSS))

•       reakce na jednorázový traumatizující zážitek nebo na déletrvající stresovou situaci

•       jsou charakteristické znovuprožíváním a přetrváváním této události ve vědomí, spojené s intenzivním strachem, pocity bezmoci, hrůzy

•       každý člověk je jiný, každý reaguje jinak -) dle osobnostních rysů

•       situace, které mohou vzniknout velmi nečekaně – intenzita ohrožení může být velmi vážná

•       výskyt

•       přechodné problémy

•       posttraumatická stresová porucha – vzniká od 4 týdnů do 6 měsíců

•       příčiny – vnější vlivy (extrémně děsivé zážitky)

•       psychické faktory – osobnostní charakteristiky, odolnost jedince

•       sociální faktory – nejbližší sociální okolí, podpora od nejbližších lidí

Posttraumatická stresová porucha

•       prodloužená nebo oddálená reakce

•       přetrvávání úzkosti – zvýšené napětí, tenze, přecitlivělost, nepřijatelné reakce na zevní podněty – většinou ty, které připomínají traumatický zážitek

•       sebevražedné situace, deprese, traumatizující situace je stále znovu prožívána

•       může být taky apatický, strnulý a není schopen jakékoliv citového prožívání – obraná reakce organismu

•       změny v oblasti kognitivních funkcí – opakovaně se vrací vzpomínky na prožitou událost, nutkavé myšlenky, flashbacky, potlačení nepříjemných zážitků –disociativní amnézie – ztráta paměti na celou událost nebo jen na nejhorší prožitky, nereaguje přiměřeně -  nesprávná generalizace (černobílé vidění) – nic nemá cenu, nic nemůže být tak jak to bývalo dřív, jeho prožitek je v centru jeho pozornosti, reakce egocentrické a vztahovačné

•       změny v oblasti chování, vyhýbá se společnosti, nejbližšímu sociálnímu okolí, nechce se s nikým stýkat, zvýšené agresivní projevy (na neutrální projevy reaguje vznětlivě)

Posttraumatická stresová porucha, reakce na krizi či trauma

•       obranné reakce

•       adaptivní – přijímá, že situace se již změnit nemůže, snaží se své pocity ze sebe dostat a dát je najevo

•       maladaptivní – vše se obrací to typu chování, které nevede ke konstruktivnímu řešení, možnost vzniku závislosti na drogy a alkohol

•       příznaky v oblasti tělesné – špatný spánek, děsivé noční sny, bolesti hlavy, celková únava, vyčerpání, třesy, bušení srdce, pocity nevolnosti, ztráta aktivity

•       může dojít i ke změně osobnosti – nepřátelský, podezíravý, závislost na nějaké jiné osobě, má pocit že je jiný a liší se od ostatních, deperzonalizace, pocity prázdna a beznaděje

•       nutná podpora od okolí, když člověk není postižen sám – potlačuje izolaci a větší schopnost komunikace s podobně postiženými o daném problému diskutovat

•       může se týkat i dětí: reakce je závislá na stupni jeho mentálního a fyziologického věku, významná je emoční podpora – strach, úzkost, generalizované problémy, zvýšená potřeba podpory a opory, kognitivní funkce – nedokáže si vzpomenout na nějaké významné okolnosti a podněty, tendence vyhýbat se podnětům připomínající traumatickou situaci, příznaky i  v tělesné složce

•       záplavy, povodně, výbuch sopky, válečné konflikty – regionální charakter, týrání, znásilnění, brutální útok – individuální 

Sebepoškozování (automutilace)

•       Kompulzivní nebo impulzivní zraňování vlastního těla, které je motivované potřebou vyrovnat se s nesnesitelnou psychickou bolestí či úzkostí a znovuzískat pocit rovnováhy emocí, a to bez zjevného záměru ukončit život a bez záměru sexuálního nebo dekorativního (J.Sutton)

•       chování bez vědomého a cíleného záměru zemřít, jehož důsledkem je poškození tělesnéi ntegrity (J.Kocourková)

•       Sebepoškozování je velmi často spjato sosobnostní psychopatologií (50x častěji než u zdravé populace) –vyskytuje se zejména u diagnostické kategorie poruch osobnosti, a to u hraničního (emočně-nestabilního) nebo disociálního typu, častý je také souběžný výskyt s poruchami příjmu potravy (25 –60%) nebo u posttraumatické stresové poruchy

Způsoby sebepoškozování

Přímé

•       řezání, škrábání

•       kousání

•       pálení cigaretou, zapalovačem

•       trhání vlasů

•       údery končetinami, do hlavy

•       předávkování léky

•       požití chemických látek a nepoživatelných předmětů

•       vyhladovění

•       vystavování extrémnímu chladu

•       zabraňování hojení ran a jizev atd.

Nepřímé

•       nedoržování léčebného režimu, ukončení léčby, užívání návykových látek, stravování

•       Sebevražda (suidcidum)

•        „záměrný a sebepoškozující akt, při němž si osoba, která se ho dopouští, nemůže být jista, zda jej přežije (Koutek a Kocourková, 2003)

•       dva klíčové znaky sebevražedného jednání

•       dobrovolný a vědomý úmysl ukončit život

•       cílevědomost jednání vedoucího ke smrti (proto například člověk, který v psychotické atace vyskočí z okna ve snaze „zachránit se“ před halucinovaným nebezpečím, sebevrahem není –v takovém případě mluvíme o sebezabití)

Poruchy příjmu potravy

•       změna postoje k vlastnímu tělu, neadekvátní hodnocení jeho proporcí a hmotnosti

•       tělové schéma – to jak se jedinec vidí, jak se vnímá, jaký se obává, že je, ovlivňuje jeho sebevědomí a sebehodnocení, patologicky změněné pojímání těla, neposuzuje adekvátně, sociální dopad a význam, ideál ženské krásy, významné období dospívání – změny jsou více nápadná u děvčat, nejsou výlučně vázány na ženské pohlaví, vztah k vlastnímu tělu se může významně změnit, může vzniknout patologický vztah k jídlu, nadměrná soustředěnost na jídlo – podíl tuku, cukru

•       příčiny jsou biopsychosociální (zátěžové vlivy – těžké problémy v rodině, změna školy, úmrtí někoho blízkého, biologické – změněná funkce hypotalamu, vztahové problémy mezi matkou a dcerou)

Mentální anorexie

•       strach z tloušťky, zásadní redukce příjmu potravy, jedinec je zaměřen na to, aby zredukoval svoji tělesnou hmotnost, snaží se držet nějakou dietu, daří se jí to, hubne (chvála okolí), pokračuje až do bodu zvratu – pořád má stejnou energii, nepůsobí nápadně, cvičí a jí velmi málo, manipulace s jídlem je patologická – vyhazuje, schovává,

•       pokud dochází k úbytku váhy o 15% oproti normální hmotnosti

•       v počátečních fází mají hlad, snaha ovládnout hlad a překonat jej, postupně dochází v těle k vyhasínání

•       organismus se brání, u 50% dochází k přejídání, úzkost a depresivní pocity, snaha, aby jídlo prošlo tělem co nejrychleji – zvracení, nadměrné cvičení, projímadla, psychická závislost na hladu, patologická závislost na hubnutí

•       chybí objektivní náhled na vlastní postavu

•       podvyživený organismus -) redukce zájmů a energie, centrálním zájmem je hubnutí

•       úmrtnost je 5%

•       děvčata zaměřená na výkon, dobře se učící a pilná, perfekcionalistická, důraz na dodržování pravidel a silná autoregulace, introvertní naladění, málo přátel a vyhýbají se většinou partnerským vztahům

•       mezi 14-15 rokem, často chronický průběh, je tendence snižování hranice věkové, kdy se dívky začínají zajímat o prostředky na hubnutí

Mentální bulimie

•       strach ze ztloustnutí, nemají pevnou vůli, není příliš dokonalé sebeovládání, opakovaně podléhají impulsům a přežerou se

•       Je doprovázená nutkavým impulsem k jídlu

•       Velká kvanta potravin, většinou se předzásobí, po přejídání obrovské deprese a výčitky, zvracivý reflex, projímadla

•       Pacienti jsou velmi vážně ohroženi na životě, často napojování na umělou výživu, významná je psychoterapie, i rodinná psychoterapie, méně rizikovou je mentální bulimie

Pika

•       jedná se o pojídání nestravitelných látek, například hlíny, kamínků, textilu, papíru

•       Výjimečně se objevuje jako samostatný příznak (u malých dětí), obvykle bývá spojena s další závažnou psychopatologií

Gender x pohlaví

•       Pohlaví - výhradně v biologickém smyslu

•       Gender -  kulturní charakteristiky a modely přiřazované mužskému nebo ženskému biologickému pohlaví a odkazuje na sociální rozdíly mezi ženami a muži

•       Hlavní komponenty pohlavního pudu

Pohlavní identita

•       Zda se jedinec cítí být mužem nebo ženou, ? je definitivně rozvinuta od 3. roku dítěte ?

•       ovlivněna–chromozomální výbavou, gonádami, hormony, sex- specifická výchova

•       vytváři ́se pohlavně specifické chování–pohlavní role

Sexuální orientace

•       Erotická preference určitých objektů

•       může i u„většinově orientovaných“ vykazovat určité výkyvy(např. vzájemná masturbace chlapců)

Sexuální reaktivita

•       přítomna od raného dětství,u chlapečkůje erekce běžná

Nejčastější identity (dle PraguePride)

•       Nebinární nebo genderqueer osoby – obecné označení pro všechny, kdo nedokáže zcela zapadnout ani do jedné ze škatulek muž či žena

•       Genderfluidní osoby – zastřešující termín pro ty, jejichž genderová identita se mění

•       Bigender osoby – jejich genderová identita se mění z mužské na ženskou a naopak v závislosti na kontextu nebo na situaci

•       Trigender osoby – jejich genderová identita se pohybuje mezi mužskou, ženskou a třetím pohlavím v závislosti na kontextu nebo na situaci

•       Pangender osoby – jejich genderová identita je souhrnem všech identit 

•       Polygender osoby – jejich genderová identita je souhrnem mnoha identit, ne však všech

•       Neutrois – zastřešující termín pro osoby, které se identifikují genderově neutrálně

•       Agender osoby – necítí příslušnost k žádné genderové identitě

•       Genderless osoby – neidentifikují se s žádným genderem

•       Dvojí duch – osoby, které ve svém životě naplňují role obou tradičních pohlaví; tento pojem byl užíván mezi původními obyvateli Severní Ameriky, ale v současnosti jej používají i jiné kultury

 Zajímavé odkazy

Vzdělávání k tematice  LGBT+

•       https://praguepride.cz/cs/vzdelavani/vzdelavani-pro-pomahajici-profese

Pro rodiče

•       https://praguepride.cz/cs/pomoc/podpurna-skupina-pro-rodice