Patopsychologie 2

Poruchy a onemocnění nervového systému a jejich psychologické důsledky

Poruchy a onemocnění nervového systému

•       Organické postižení může probíhat jako porucha funkční nebo strukturální poškození – nádory, úrazy, důsledek poruchy vývoje mozku, infekce, degenerativní onemocnění, metabolické poruchy

•       lokalizované – určité oblasti se může projevit specifickou poruchou, např. narušením řeči, ostatní funkce mohou být zachovány

•       generalizované – porucha je komplexnější (nervová vlákna v mozku)

Postižení CNS  u dítěte

•       možnost nezvratného poškození vývoje

•       CNS dozrává celé dětství , na dosažení určitého stupně zralosti závisí rozvoj mnoha psychických funkcí

•       Čím je dítě mladší, tím více může být zatížen další vývoj, postižení mozku v prenatálním a perinatálním období  vývoj mozku, a související neuropsychický rozvoj závažněji narušen

•       výhodu dětského věku je větší plasticita mozku a zní vyplívající schopnost kompenzovat různá poškození alespoň do určité míry

•       Poškození nebo onemocnění CNS se může projevit různou mírou narušení jednotlivých funkcí


 Klinické projevy organického postižení CNS 

•       Odchylky v emočním prožívání – narušení emocionální kontroly (přecitlivělost, kolísání nálad, snížená odolnost k zátěži, afektivní výbuchy)

•       Změny kognitivních schopností – se projevují narušením příjmu, zpracováním a uchováním informací, v závažnějších případech může dojít k poškození inteligence, k úbytku těchto schopností tj. demenci, může se taky projevit i dílčími poruchami poznávacích procesů

•       Percepční poruchy – problém správně interpretovat vnímanou informaci, její zpracování a vyvolání, další možností je vrozená nebo získaná neschopnost poznávat (člověk sice vidí či slyší určitý objekt, ale nedokáže určit, co to je)

•       Poruchy pozornosti a paměti - obě oblasti jsou ukazatelem jak funguje mozek, pozornost krátkodobá, nesoustředí se, snadno odklonitelná, nezvládne více činností, nedokáže přenášet pozornost – je méně pružná, předpokladem dobré paměti je dobrá pozornost, problémy se zapamatováním nového, problém vybavovat z paměti, často stavy bezvědomí – doprovází často těžké poruchy – amnézie

•       Poruchy zpracování informací – narušení plynulosti a tempa zpracování informací, myšlení se stává rigidní a ulpívavé, snižuje se efektiva uvažování a kritičnost myšlení

       Poruchy řeči – tzv. fatické poruchy, bývají spojeny s lokal. postižením některého z řečového centra (dysfázie – narušení plynulosti verbálního projevu, obtíže v porozumění běžnému sdělení, afázie – úplná ztráta schopnosti verbálního vyjádření nebo porozumění), tyto problémy mohou postihnout i porozumění psanému textu, tj. čtení

•       Poruchy motoriky – časté u poškození CNS, organické postižení mívá za následek dyspraxii (narušení schopnosti plánovat a provádět určité pohyby, komplex koordinovaných a smysluplných pohybů), může být i poškozena motorika mluvidel (dysartrie – závažné narušení výslovnosti) časté u DMO, ale i mozkové příhody, nádory, po úrazech

•       Změny v oblasti chování -  nejčastěji jde o odchylky v oblasti aktivační úrovně, narušení schopnosti autoregulace a z toho vyplývající poruchy sociální adaptace.

•       Odchylky aktivační úrovně – změny celkové aktivity, psychomotorického tempa, v dětském věku se často setkáváme s hyperaktivou, syndromem ADHD, někdy bývá i zvýšená dráždivost, v dospělém věku se jedná o hypoaktivitu – dochází ke zpomalení a útlumu veškeré aktivity, nebývá tolik sociálně nápadná, někdy mohou být považováni tito lidé za líné a neochotné

•       Změny v oblasti plánování, kontroly a regulace chování – neschopnost ovládat své chování a přizpůsobit se běžným společenským normám, někdy tito lidé uplívají na určitém stereotypu, někdy jsou tendence k odbrzděnému reagování bez rozmyslu

•       Sociálně adapatační potíže – bývají u lidi s postižením CNS častější než v běžné populaci, nedovedou se chovat přiměřeně ke společenským normám, výsledkem je větší četnost konfliktů, odmítání těchto jedinců a jejich izolace

 

Typy postižení a onemocnění CNS

  • Stacionární- trvalá porucha, dá se předpokládat úprava stávajícího stavu a potíží
  • Progresivní – je velká pravděpodobnost, že se stávající stav bude nadále zhoršovat

Infekce CNS

•       Infekční onemocnění vznikají jako reakce na vstup určitého chorobného činitele (viru, bakterie) do organismu

•       Infekční zánět mozkových plen (meningitidy) x infekční zánět mozku (encefalitidy)

•       Postencefalitický syndrom – soubor následků infekčního onemocnění mozku, zahrnuje změny v oblasti různých psychických funkcí (změny v oblasti emočního prožívání, poruchy poznávacích procesů, nápadnosti chování), projevy jsou individuálně různé – zvýšená dráždivost, přecitlivělost, výbušnost, poruchy chování, hyperaktiva, hypoaktiva atd.

•       Velice důležité je období, kdy nemoc zasáhne – kritické období je do 3 let života dítěte


 Mozkové nádory

•       je charakteristické lokalizovaným, neregulovaným patologickým bujením

•       poškozuje svého nositele různým způsobem, podle lokalizace a doby růstu jsou závislé následky, i nezhoubný nádor je velice nebezpečný

•       nádorové buňky ničí zdravé v buňky v oblasti vzniku nádoru, může zvyšovat nitrolební tlak

•       ložiskové postižení – potíže jsou závislé na umístění nádoru

•       generalizované potíže – důsledek zvýšeného nitrolebního tlaku -) otok mozku -) špatný průtok krve, bolesti hlavy, zvracení, narušení pozornosti, neklid a dráždivost demotivace

Úrazy hlavy

•       primárně k mechanickému poškození mozkové tkáně, eventuálně k dalším, sekundárním důsledkům – častou příčinou dopravní nehody, sportovní úrazy

Primární poranění – je bezprostředním důsledkem úrazu

•       otřes mozku (komoce) – krátkodobé bezvědomí, funkční poškození mozku, nemá trvalé následky, postkomoční syndrom – různé subjektivní problémy, které přetrvávají po určitou dobu, jsou přechodné, bolesti hlavy, poruchy spánku, snížený výkon ve škole, emoční dráždivost, zvýšená únava

•       zhmoždění mozku (kontuze) – v různém rozsahu narušena mozková tkáň, úlomek kosti vnikne do tkáně, závažnost dle lokace, nejčastěji spánkový a čelní lalok, méně mozeček a mozkový kmen, sekundárně v důsledku může vznikat otok mozku, krvácení, nedostatečné prokysličování mozku, delší a hlubší stav bezvědomí, pokud je mozek hodně poškozen – dochází k desintegraci mozkových funkcí – člověk je bez psychických funkcí, pouze vitální funkce, apalický syndrom – perzistentní vegetativní stav – koma vigile – v řádů měsíců i let, zůstávají zachované nižší mozkové aktivity, reaguje pouze reflexně (zívá, mrká) – ale jinak nereaguje, pokud stav trvá déle než 6 měsíců velké riziko rozvoje demence, důležitá blízkost nějakého blízkého člověka, není dosud jasné co člověk vnímá v tomto období

Sekundární poškození – vyvíjí se až po úrazu, vzniká v důsledku krvácení do mozku, edému, ischemické změny či infekce

•       narušení pozornosti, zpracování informací, paměťové funkce, poruchy v oblasti řeči (afázie, nechápe pojmy, nedokáže se vyjádřit), regulace svých projevů, zvýšená dráždivost, nedovede ovládat své pocity, mění se jeho psychika – egoista atd., ochrnutí, dyspraxie