Čínská literatura

Středověk - období roztříštěnosti (221-618): přehled

  • Kulturní kontext v období roztříštěnosti

Už v období dynastie Hàn se profilují dvě silné, komplementární tradice, které se výrazně podílejí na podobě čínské tradiční kultury - konfuianizmus (rú xué 儒学) a tzv. daoismus (dào xué 道学), které bylo v době  dynastie Hàn známé jako tradice Huáng-Lǎo (黄老). V období po rozpadu říše pod vedením dynastie Hàn se vytváří nový filozofický trend, který obě tradice propojuje, tzv. učení o tajemném (xuánxué 玄学), také označovaný jako neo-daoismus.  Tento trend, který ovlivnil i literaturu, se však držel především na severu Číny a příliž nepronikl na jih.  

Dalším významným kulturním vlivem je rozvoj buddhismu, jenž se dostává do čínského prostředí přibližně v pvním století našeho letopočtu. Buddhismus se šířil prevážně po obchodních cestách na severu území a není proto překvapením, že kořeny tradice jsou více spjaty se severem. V následném období Severních a jižních dynastií (420-589, Nán běi cháo 南北朝) se buddhismus stal státním náboženstvím některých států a výrazně ovlivnil čínskou poetiku jak u poetických žánrů tak i formu prózy.

V tomto období se k moci dostávají mocné aristokratické rody, které nejen bojují o politickou moc, ale jejich dvory zároveň tvoří inetelektuální a kulturní centra. Na těchto dvorech se pěstují tzv. čisté debaty (qīngtán 清谈), kterých obsahem jsou především filozofické témata. Tento fenomén dosahuje vrcholu v období dynastie Suí 隋 (581-618) a mizí v období dynastie Táng 唐 (618-907)  

Dále viz:

→ o filozofii v době roztříštěnosti Cheng 2006

→ více o aristokratické zábavě viz Lomová 1999

→ více o intelektuálním prostředí doby viz Lin 1999

 

 
  • Písemnictví a literatura v období roztříštěnosti

Písemnictví v období 4. století bylo spjato především s elitami jìnského dvora. Bylo to dáno nejen vzdělaností, ale i přístupností papíru, který v té době byl drahým artiklem. I tzv. krásná literatura vznikala buď v okruhu císařského dvora nebo v aristokratickém prostředí. Proto hovoříme o příležitostní poezii, která vznikala při dvorských nebo soukromných slavnostech, při příležitosti návštěvy zajímavých míst, nebo byla součástí korespondence. I když se v tomto období pětslabičné metrum stávalo stále populárnějším, normou zůstala čtyřslabičná báseň, která se definitivně etablovala jako dominantní žánr až v pátém století.

Více než poezie hrála důležitou úlohu nesyžetová próza. Mezi žánry veřejného charakteru (jako například petice trůnu, prohlášení, epitafy) se stále udržuje i popisná báseň fù. Historiografie, jak oficiální tak i soukromá, zaznamenává popularitu. Vzhledem k politické situaci, kdy se často měnili dynastické rody, se do popředí dostává i potřeba kompilace dynastických historií a rekonstrukce rodinných linií. Spolu s nástupem historiografického žánru se objevuje i nový žánr - zápisy o podivuhodném (zhì guài 志怪), který pojednává o napřirozených úkazech, exotických krajích, rostlinách a podobně. Spolu s historickými texty tento nový žánr sdílí podobnou literární formu a i funkci. t.j. zachovat pro příští generace záznamy o událostech.

Krajina a popis krajiny se stává dominantním motivem této doby nejen v literatuře ale i ve výtvarném umění. Je to dáno především nástupem nauky o tajemném  (Xuán xué 玄学), vzrůstajícím vlivem taoistické tradice Huáng-Lǎo (黄老) a buddhistické nauky. Krajina pro raněstředověkou čínskou společnost však nebyla jen příroda, ale byla obydlena různými duchy či božstvy a nesmrtelnými. Zároveň byla symbolem odchodu do ústraní, kde taoističtí následovníci hledali nesmrtelnost. Proto i další oblíbené téma této doby je "putování s/jako nesmrtelní" (yóu xiān 游仙). Odchod do ústraní se dále tematizuje v díle básníka Táo Yuānmínga 陶渊明 (365?-427). Za zakladatele žánru přírodní lyriky, která navazuje na odkaz neotaoistické poezie a na odkaz  Táo Yuānmínga, je dílo Xiè Língyùna 谢灵运 (385-433)

 

Dále viz:

→ Aristokratická zábava (Lomová 1999, 40-43)

→ žánr eulógií a epitafů  v Lomová -Ye 2004.

 

 


Doporučená literatura:

CHENG, Anne. Dějiny čínského myšlení. 1. vyd. Praha : DrahmaGaia, 2006.

KERN, Martin. "Early Chinese literature, beginnings through Western Han". In Chang, Kang-I Sun - Owen, Stephen (ed.) The Cambridge History of Chinese Lterature. Cambridge: Cambridge University Press, 2010.

LIN, Wen-yüeh; LOMOVÁ, Olga. Devět zastavení s čínskou básní. 1. vyd. Praha : DharmaGaia, 1999.

LOMOVÁ, Olga. Poselství krajiny. Praha: DharmaGaia, 1999.

LOMOVÁ, Olga; YE, Guoliang. Ach běda, přeběda! : oplakávání mrtvých ve středověké Číně. 1. vyd. Praha : DharmaGaia, 2004.

 

Otázky k zamyšlení:

1. Jaké filozofické a náboženské směry ovlivnili vývoj čínského písemnictví v době roztříštěnosti?

2. Kde je tento vliv nejvíc patrný?