Oficiální literatura

• neokonfucianizmus
• osmičlenný esej

„Pa-ku wen“. In W. Nienhauser (ed.), The Indiana Companion to TraditionalChinese Literature.Taipei: SMC Publishing, 1986: 641-643.

 

Čínský román - pokračování

(Populární) výklad dějin Tří království; (Sān guó zhì (tōngsú) yǎnyì 三国志通俗演义) je, podobně jako mnoho dalších románů a divadelních her, přisuzováno Luó Guànzhōngovi罗贯中 (1330-1400). Jedná se o románové zpracování politických a vojenských událostí a známých historických postav v období Tří království  (Sān guó 三国; 220-280).  Román čerpá inspiraci ze Zápisků o Třech říších (Sān guó zhì 三国志), kterou napsal Chén Shòu 陈寿 (233-297).  (Více → historiografická próza v období roztříštěnosti)  I když se román dochoval ve verzi ze 16. století, předpokládá se, že vznikl z dřívějších verzí psaných v žánrech pínghuà a cíhuà (více o těchto žánrech →  narativní próza za dynastie Yuán). Román se však spíš než vypravěčským žánrům podobá historiografii.    Příběh se zaměřuje na přísežné bratrství druhů okolo Liúbèi刘备 (161-233), vzdáleného příbuzného hànského dynastického rodu, který chtěl znovusjednotit Čínu a obnovit vládu dynastie Hàn. Za pomoci svých druhů, generála Guān Yǔho关羽 (?-220), Zhāng Fēie张飞 (neznámá data) a legendárního stratéga Zhūgé Liànga诸葛亮(181-234) se stal vládcem státu Shǔ 蜀 (221-263) a o moc bojoval s generálem Cáo Cāo曹操 (155-220). Román zdůrazňuje hodnoty, jakou jsou spravedlivost (yì义) a loajalita (zhōng忠). Poutavé popisy politických intrik a válečných střetů se hluboko vryly do čínské kultury a adaptace těchto příběhů je možné zhlédnout jak ve filmu (například Červená skála), tak i jako televizní seriál, nebo v komiksovém vydání.

Oficiální plakát k filmu Červená skála odkazující k rozhodující bitvě období Třech králoství.

 

Autorství románu Příběhy od jezerního břehu (Shuǐhǔ zhuàn水浒传) je tradičně připisováno Shī Nàiānovi 施耐庵 (data neznámé) nebo Luó Guànzhōngovi罗贯中 (1330-1400), ani jedno autorství není s určitostí dokázáno. První dochovaná edice pochází ze 16. století. Román vychází z předcházející vypravěčských verzí příběhu o povstalcích, kteří se na sklonku dynastie Severních Sòng (960-1126) usídlili na hoře Liangshan. Tito sice žili jako vyhnanci společnosti, ale nakonec dokázali svoji loajalitu, když povstali proti nepřátelskému státu Liáo (946-1125). podobně jako v románu (Populární) výklad dějin Tří království i v tomto románu hlavní protagonisté jsou přísežní bratři a jejich loajalita je hlavním motivem románu. Na druhé straně, román odhaluje i krvavé střety a stinné stránky hlavních protagonistů, kterých hrdinství vyznívá ambivalentně. Komentátoři v tom vidí buď záměr autora, nebo důkaz vícero autorských zásahů do konečné podoby textu. Podobně bývá i interpretována otázka, zdali je román zaměřený proti státním autoritám.

Překlad do češtiny:

• ŠIH Nai An [SHI Nai´an]. Všichni lidé jsou bratři = [Šui Hu Čuan]: čínský zbojnický román z XIII. století. Díl II. Praha: Symposion, Rudolf Škeřík a spol., 1937 [spr. 1936]. 326, [VII] s. Edice Symposion; sv. 94.
• PALÁT, Augustin, ed. Příběhy od jezerního břehu. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1962.

 

 

Český malíř a ilustrátor, Zdeněk Slenář, vytvořil ilustrace k českému vydání románu. Tyto pak byly zanimovány pro Světovou výstavu EXPO 2011.

Román Putování na západ (Xī yóu jì西游记) je tradičně připisován literátu Wú Chéng’ ēnovi 吴承恩 (1500-1582). Příběh pojednává o cestě známého mnicha Xuánzànga 玄奘 (596-664) do Indie, aby tam získal buddhistické spisy. Tento příběh byl prvně zpracován žákem Xuánzànga a je příkladem cestopisné literatury (→ Buddhistická literatura v období roztříštěnosti), ale najdeme ho i v populárních vyprávěních a legendách, které vznikali v období dynastie Jižní Sòng (1127-1279), nebo ve formě yuánských divadelních her (zájù 杂剧), a které předcházely vzniku samotného románu. Pravděpodobně pod vlivem indické literatury se hlavním hrdinou stává spolupoutník Xuánzànga, opičák Sūn Wùkōng孙悟空 (doslova Sūn, který si uvědomuje prázdnotu). Opičák, který zapříčiňuje mnohé problémy, se stal oblíbenou postavou v čínské kultuře a jeho příběhy jsou také bohatě zpracovány v mnoha adaptacích. Vedle buddhistických narážek ve jménech hlavních hrdinů, všechny dějové linie obsahují buddhistickou filozofii, která vybízí k alegorickému čtení románu. Putování na západ si však zachovává humor a nadsázku, která z něj dělá více než jen literární převyprávění buddhistické nauky. Překlady do češtiny: WU Čcheng-en. Opičí král. 1. vyd. Praha: SNDK, 1961. WU Čcheng-en [WU Cheng´en]. Opičí král. Brno: Svatá Mahatma, 1994. HEŘMANOVÁ, Zdenka, ed. Opičí král: vyprávění o putování na západ. 2., rozš. a upr. vyd. Praha: Albatros, 1997.

 

 

Román Květy slivoně ve zlaté váze (Jīn píng méi金瓶梅) byl napsán neznámým autorem vystupujícím pod pseudonymem Lánlíng xiàoxiào shēng (兰陵笑笑生) ke konci 16. století a publikován byl v roce 1622. Syžet románu vychází z jedné kapitoly románu Příběhy od jezerního břehu, kterou dále rozvádí. Na rozdíl od předchozích příkladů, Květy slivoně ve zlaté váze nevznikli editací dřívějších verzí nebo vypravěčských příběhů a jedná se o zcela autorské dílo. Pojednává o milostných eskapádách a o rodinném životě úředníka Xī Ménqīnga 西门庆 ze 12. století, kterého zálety ho uvedou v záhubu. Román byl v období dynastie Qīng (1368-1644) zakázaný jako pornografický. Na druhé straně jeho obsah není v porovnání s jinými pornografickými narativy své doby nijak explicitní. Román nerealistickým popisem požitkářství všeho druhu a slabých povah protagonistů, kteří nedokážou nástrahám odolat, může být chápan jako sociálně-kritický. Erotické pasáže první poloviny románu jsou poměrně konveční, ale v jeho druhé půlce se více zaměřují na stinné stránky násilí a jako prostředek manipulace. Román tak jednoznačně odhaluje banálnost a marnost vášní ale i polygamní domácnosti. V tomto ohledu, na rozdíl například od míngské pornografické sbírky Ròu pú tuán 肉蒲团 (český překlad od Oldřicha Krále: Li Yu. Rouputuan - Meditační rohožky z masa. Lásenice: Maxima, 2011) od známého autora Lĭ Yú李漁 (1611-1680), zprostředkovává určitý morální odkaz.  

Překlady do češtiny: 

• Xiaoxiaosheng. Čin-ping-mai, čili, půvabné ženy: původní čínský lidový román z xii. Století: milostná dobrodružství a rodinný život krásného mandarina Hsi Mena. Praha: v. Naňka, 1948. 
• ČIN PING MEI. Půvabné ženy. Praha: Maxima, 1992.

---

 

Literatura

BESIO, Kimberly - TUNG, Constantine (eds.). Three Kingdoms and Chinese Culture. SUNY series in Chinese philosophy and culture. Albany: State University of New York, 2007.

HEŘMANOVÁ-NOVOTNÁ, Zdena. "Předmluva." In WU, Cheng-Wen; Opičí král. Přel. HEŘMANOVÁ-NOVOTNÁ, Zdena.1. vyd. Praha : Státní nakladatelství dětské knihy, 1961.

HSIA, C. The classic Chinese novel : a critical introduction. Ithaca, N.Y. : East Asia Program Cornell University, 1996.

KRÁL, Oldřich. "Vývoj čínského románu". In Umění čínského románu. Praha : Universita Karlova, 1965.

KRÁL, Oldřich."Struktura a umělecké postupy čínského románu". In Umění čínského románu. Praha : Universita Karlova, 1965.

PLAKS, Andrew. The Four Masterworks of the Ming Novel. Princeton: Princeton UP, 1987.

 

 

 

Glosář pojmů

• slovíčka
• link do Drillu (jen pro studenty MU)

 

Otázky k zamyšlení

1. Jaké je alegorické čtení jednotlivých románů?

2. V čem se liší kapitolové romány od předchozích verzí příběhů například v žánru cíhuà? 

3. Jaká je formální charakteristika kapitolového románu?