Records Continuum Model
Records Continuum Model vytvořil Frank Upward z australské
Monash University[1].
Upward, který svůj model popisuje jako „časoprostorový konstrukt, nikoliv
životní model[2]“
(Upward,
1996) se jeho pojetím snažil vymezit proti tradičním modelům životního cyklu
záznamů, které podle něj příliš zdůrazňovaly hranici mezi archiváři a správci
záznamů (Lappin,
2012). Podle Xiaomi (2003, s. 27) je role archivářů v tomto modelu
proaktivní[3],
na rozdíl od tradičních modelů životního cyklu, které je staví spíše do pozice
reaktivní. Skutečnost, že tento model pojímá záznam (archivovaný dokument) jako
logickou nikoli fyzickou entitu jej podle (tamtéž, s. 28) činí obzvlášť vhodný
jako vzor dobré praxe pro správu elektronických záznamů.
Obrázek 2: Diagram znázorňující Records Continuum
Model (Upward © 1996 podle Flynn, 2001, s. 82)
Records Continuum Model popisuje dokument, okolnosti jeho
vzniku, souvislosti a prostředí, ve kterém se vše odehrává, pomocí os a úrovní.
Úrovně představují vývoj dokumentu, „cestu“ v něm
zachycených informací od událostí, které vedou k jeho vzniku uvnitř uzavřeného
systému až do chvíle, kdy se stává součástí „kolektivní paměti“.
Osy modelu reprezentují:
-
způsob uchovávání záznamu (Recordkeeping
containers);
-
udržitelnost a smysl obsažených informací
(Transactionality);
-
identitu a vlastnictví záznamu (Identity);
-
roli záznamu jako stopy a důkazu o událostech a
jeho význam v paměti organizace a kolektivní paměti (Evidentiality).
[1] Upward
přednášel na Katedře knihovnictví, archivnictví a záznamů a původ modelu a
propojení s archivnickou diskurzní komunitou jsou patrné jak z
terminologie v modelu samotném, tak v citované literatuře.
[2] „A
records continuum is continuous and is a time/space construct not a life model.“
[3] Jako
příklad je uvedena možnost ovlivnit podobu archivovaných záznamů ještě před
jejich vznikem tím, že se archiváři podílejí na nastavení systémů pro tvorbu
dokumentů a zajišťují tak například opatření dokumentů odpovídajícími metadaty.