V literární vědě znamená termín exemplum krátký, lapidárně vyprávěný příběh, z něhož vyplývá ponaučení a člověk si něj má vzít příklad. Lze ho využít v kázání nebo v beletrii k argumentaci, k ilustraci obecného principu či tvrzení, k oživení tématu či pro větší názornost vykládané látky. Protože je vyprávění určeno obvykle širokému publiku, jeho jazyk je civilní a jednoduchý, bez výrazných stylistických ozdob.

Exemplem stát prakticky cokoliv z výpravných žánrů (bajka, biblická parabola, legenda, pohádka, pověst, hrdinská povídka, anekdota, ale i zpráva o nějaké skutečné, ověřitelné události a také memorát, tzn. vzpomínkové vyprávění ze života). Za příběhem často následuje morální výklad (moralisacio).

Nejznámější sbírkou exempel je soubor Gesta Romanorum, který vznikl ve 30. letech 14. stol. v Anglii a brzy se rozšířil po celé Evropě. Jeho název je dán tím, že mnoho příběhů se odehrává v antickém Římě nebo že jeho hrdinové jsou panovníci či jiné významné postavy starého Říma. Mnohé příběhy, které obsahuje, lze však datovat už do 12. století.