Kapitola 3.2 Cíle základního vzdělávání

"pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života" (RVP ZV, 2021).

Klíčové kompetence

Nově vzniká Kompetence digitální (RVP ZV, 2021)

Na konci základního vzdělávání žák: 

• ovládá běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívá je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít 
• získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu
• vytváří a upravuje digitální obsah, kombinuje různé formáty, vyjadřuje se za pomoci digitálních prostředků 
• využívá digitální technologie, aby si usnadnil práci, zautomatizoval rutinní činnosti, zefektivnil či zjednodušil své pracovní postupy a zkvalitnil výsledky své práce 
• chápe význam digitálních technologií pro lidskou společnost, seznamuje se s novými technologiemi, kriticky hodnotí jejich přínosy a reflektuje rizika jejich využívání 
• předchází situacím ohrožujícím bezpečnost zařízení i dat, situacím s negativním dopadem na jeho tělesné a duševní zdraví i zdraví ostatních; při spolupráci, komunikaci a sdílení informací v digitálním prostředí jedná eticky
  

Digitální kompetence (DK) (dle nuv.cz)

DK chápeme jako průřezové klíčové kompetence (tj. kompetence, bez kterých není možné rozvíjet u dětí a žáků plnohodnotně další klíčové kompetence). 

Základní charakteristikou je aplikace – využití digitálních technologií při nejrůznějších činnostech, při řešení nejrůznějších problémů. Z toho plyne i jejich proměnlivost v čase v závislosti na tom, jak se mění způsob a šíře využívání digitálních technologií ve společnosti a v životě člověka.

Průřezové téma Mediální výchova (RVP ZV, 2021)

umožňuje (a pro učitele povinné) digitální média

• zařazovat napříč do všech vzdělávacích oblastí
• propojovat obsahy vzdělávacích oborů
• digitální média účelně využívat ve výuce žáků

• rozvoj schopností analytického přístupu
  
• vhodné využívání tištěných i digitálních dokumentů
  
• zpracování obrazových materiálů
  
• vnímáním znakových kódů, obrazu, zvuku
  
• kritického přístupu k informacím apod.

cíl 

• elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii 
  

média - zdroj zkušeností, prožitků, poznatků i rizik --> důležité elementárně umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty z okolí (z médií) 

média dnes - důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na 

• chování jedince, 
• společnost, 
•  utváření životního stylu, 
• kvalitu života vůbec.
  

Mediální gramotnost

pojem by měl sdružovat základní schopnosti:

• vyhledávání informací, 
• vyhledávání obsahů, 
• porozumění všech jejich významů, 
• schopnosti sdělení analyzovat a porovnávat s dosavadními zkušenostmi, 
• schopnost kriticky hodnotit.“  prof. Jan Jirák (1995)
  

+ schopnost rozpoznat a bezpečně identifikovat manipulační praktiky, skryté významy či tzv. „fake news“ 

+ pomáhá jedinci v boji s dezinformačními zprávami, hoaxy, nebo dokonce s různými reklamními praktikami. (portaldigi.cz)

Vzdělávací oblast INFORMATIKA (RVP ZV, 2023)

Vzdělávací oblast Informatika se zaměřuje především 

• na rozvoj informatického myšlení a
• na porozumění základním principům digitálních technologií.
  

Je založena na aktivních činnostech, při kterých žáci využívají informatické postupy a pojmy. 

Poskytuje prostředky a metody 

• ke zkoumání řešitelnosti problémů i hledání a nalézání jejich optimálních řešení, 
• ke zpracování dat a jejich interpretaci 
• a na základě řešení praktických úkolů i poznatky a zkušenost, kdy je lepší práci přenechat stroji, respektive počítači. 
  

Pochopení, jak digitální technologie fungují, přispívá jednak k porozumění zákonitostem digitálního světa, jednak k jejich efektivnímu, bezpečnému a etickému užívání.

Na prvním stupni základního vzdělávání si žáci prostřednictvím her, experimentů, diskusí a dalších aktivit vytvářejí první představy o způsobech, jakými se dají data a informace zaznamenávat, a objevují informatické aspekty světa kolem nich. Postupně si žáci rozvíjejí schopnost popsat problém, analyzovat ho a hledat jeho řešení. Ve vhodném programovacím prostředí si ověřují algoritmické postupy. Informatika také společně s ostatními obory pokládá základy uživatelských dovedností. Poznáváním, jak se s digitálními technologiemi pracuje, si žáci vytvářejí základ pro pochopení informatických konceptů. Součástí je i bezpečné zacházení s technologiemi a osvojování dovedností a návyků, které vedou k prevenci rizikového chování.

I na druhém stupni základního vzdělávání žáci tvoří, experimentují, prověřují své hypotézy, objevují, aktivně hledají, navrhují a ověřují různá řešení, diskutují s ostatními a tím si prohlubují a rozvíjejí porozumění základním informatickým konceptům a principům fungování digitálních technologií. Při analýze problému vybírají, které aspekty lze zanedbat a které jsou podstatné pro jeho řešení. Učí se vytvářet, formálně zapisovat a systematicky posuzovat postupy vhodné pro automatizaci, zpracovávat i velké a nesourodé soubory dat. Díky poznávání toho, jak a proč digitální technologie fungují, žáci chápou základní principy kódování, modelování a s větším porozuměním chrání sebe, své soukromí, data i zařízení.

V průběhu základního vzdělávání žáci začínají vyvíjet funkční technická řešení problémů. Osvojují si časté testování prototypů a jejich postupné vylepšování jako přirozenou součást designu a vývoje v informačních technologiích. Zvažují a ověřují dopady navrhovaných řešení na jedince, společnost, životní prostředí.

"Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• systémovému přístupu při analýze situací a jevů světa kolem něj
• nacházení různých řešení a výběru toho nejvhodnějšího pro danou situaci
• ke zkušenosti, že týmová práce umocněná technologiemi může vést k lepším výsledkům než samostatná práce
• porozumění různým přístupům ke kódování informací i různým způsobům jejich organizace
• rozhodování na základě relevantních dat a jejich korektní interpretace, jeho obhajování pomocí věcných argumentů
• komunikaci pomocí formálních jazyků, kterým porozumí i stroje
• standardizování pracovních postupů v situacích, kdy to usnadní práci
• posuzování technických řešení z pohledu druhých lidí a jejich vyhodnocování v osobních, etických, bezpečnostních, právních, sociálních, ekonomických, environmentálních a kulturních souvislostech
• nezdolnosti při řešení těžkých problémů, zvládání nejednoznačnosti a nejistoty a vypořádání se s problémy s otevřeným koncem
• otevřenosti novým cestám, nástrojům, snaze postupně se zlepšovat"

(RVP ZV, 2021)

obor. Informatika na 1. i 2. stupni 

• data, informace a modelování 
• algoritmizace a programování 
• informační systémy 
• digitální technologie