Studijní text: Od národopisu k evropské etnologii

• evropské osvícenství, preromantismus a romantismus – formování zájmu o "nezkaženého" člověka, hledání čistoty a ideálu ve venkovských tradicích
• "Volksgeist" (duch národa) – zájem o jazyk, písně, pohádky – první polovina 19. století
• vytváření prvních teorií – mytologická, migrační – které se promítly do postupného utváření odborného náhledu na problematiku lidové kultury

Označení pro dnešní etnologii se v průběhu 19. a 20. století vyvíjela, do vývoje vstupovala nejenom dobová úroveň vědy, ale i národní označení v jednotlivých zemích, dodnes je obvyklé u odborné veřejnosti paralelní používání více termínů:

Volkskunde (věda o národu nebo věda o lidu), Völkerkunde – věda o národech (především mimoevropských); koncept se vytvořil v druhé polovině 19. století

Národopis – český překlad termínu Volkskunde

Etnografie – vnímána jako disciplína zabývající se popisem lidských kultur

Etnologie – vnímána na rozdíl od etnografie jako disciplína srovnávací; jako označení pro univerzitní obor se etnologie objevuje v Evropě na počátku 20. století

Folkloristika – disciplína zabývající se studiem folkloru (projevy hudební, taneční, slovesné, dramatické v rámci kultury tradiční, včetně dětského folkloru); dnes chápána jako součást etnologie, vyvíjela se však také v oblasti dalších příbuzných oborů (muzikologie, literární věda) a na jejich metodologické platformě

Evropská etnologie – koncept švédského badatele Sigurda Erixona (stať Regional European Ethnology z r. 1937) – obrat od tradičního výzkumu venkova ke studiu životního stylu jednotlivých evropských národů; oficiální přijetí obsahu pro odborné studium se uskutečnilo na etnologickém kongresu v roce 1955 v Arnhemu – přijat termín evropská etnologie; je kladen důraz na studium člověka z hlediska jeho sociokulturních vazeb, člověk není vnímán jen jako nositel, ale také jako tvůrce kulturních projevů, je zkoumána současnost a každodennost, kultura všedního dne

Rozšiřující studijní materiál