Studijní text: Nacionalismus ve světle etnologie

Nacionalismus – v nejširším slova smyslu je to kolektivní identita lidského společenství na základě projektu národa, který vychází z představy společných dějin a osudů.

Rozmach evropského nacionalismu – období Francouzské revoluce, v němž byl národ ztotožněn s "masami"; německý romantismus – vazba národa ke státu, hledání "duše národa".

Nacionalismus lze dělit na:

• občanský (dobrovolný závazek k vymezeným právům a povinnostem)
• etnický (založen na biologických a kulturních principech)

Hlavní proud v bádání o národě a nacionalismus – konstruktivistický; k hlavním osobnostem této teorie se řadí Ernest Gellner (1925–1995), Benedict Anderson (1936), Eric Hobsbawm (1917–2012).

Základní dílo Ernesta Gellnera – Národy a nacionalismus (1988, čes. 1993), další volně navazující prací je Nacionalismus (1997, čes. 2003); výchozí rovina autorových úvah o nacionalismu souvisí s tvrzením, že evropské národy a nacionalismus jsou fenomény moderní doby, tedy 19. a 20. století.

Benedict Anderson – práce Imagined Communities (1983) – národ je "imaginární" společností konstruovanou různými poltickými technikami, je pomyslný, ohraničený, svrchovaný a je komunitou.