Styly pro vykreslování dat OpenStreetMap

MAPERITIVE

  • Na rozdíl od nástrojů Mapbox Studio a Maputnik, Mapertivie obdobně jako CartoType Maps funguje na bázi desktopové aplikace, tudíž je potřeba si jej stáhnout, v tomto případě z oficiálních stránek kartografického nástroje Maperitive na internetovém odkaze: http://maperitive.net/docs/TwoMinutesIntro.html.
  • Nástroj má jakoby v sobě OSM data integrovaná. Stačí si je jen v něm stáhnout.
  • V mém případě jsem však pokračoval s OSM daty, které byly vyexportovány pro předchozí nástroj CartoType Maps.

Základní prvky nástroje

  • Oblast, se kterou bylo pracováno, je stejná jako v předešlých případech. Pro úpravu, editování stylu je v nástroji pod panelem „Map“ určeno editační okénko nacházející se pod označením „Edit Rendering Rules“.

Výběr z předpřipravených stylových šablon

  • Nástroj nenabízí žádné předpřipravené stylové šablony.

Změna vlastností polygonu a linie

  • Nejdříve došlo ke změně vlastností polygonu, a to barvy – sekce fill-color, průhlednosti – sekce fill-opacity a obrysu polygonu – sekce line-color. K aplikování této změny byla vyžity vrstvy vodních toků a ploch s označením „water“.
  • Následně došlo ke změně vlastností linie, a to její barvy – sekce line-color, průhlednosti – sekce line-opacity a šířky – sekce line-width. přičemž konkrétně pro šířku linie se nastavují různé úrovně přiblížení/oddálení, podle kterých se výsledná vizualizace šířky linie mění. Tyto změny se vztahovaly k vrstvě silnic II. třídy s označením „secondary“.

Změna symboliky textu

  • Poté se pracovalo s textovými popisky, měnila se jejich barva, průhlednost, font písma, velikost a zarovnání. Textové popisky byly upravovány na vrstvě vodních toků s označením „waterway/major“. Změna barvy probíhá v sekci Color, průhlednost – sekce Opacity, font písma – sekce Font-family, velikost – sekce Font-size. zarovnání – sekce Position. Všechny vlastnosti popisku jsou editovatelné na jednom panelu.

Import SHP-GPX či vlastních dat

  • Do nástroje Maperitive vkládat vrstvy SHP nelze, a proto byl využit jiný formát k importu bodové vrstvy, který Maperitive podporuje, a to GPX. Obecně Maperitive podporuje formáty .osm, .osm.pbf, .contours a .gpx. Popisky k importované vrstvě přidat nejde.

Změna pořadí vrstev

  • S pořadím vrstev není možné hýbat.

Import vlastní symboliky

  • Dalším krokem byl import vlastní symboliky, kdy symbol černého bodu s červeným okrajem byl nahrazen symbolem černého trojúhelníka (kóty).

    Vytváření legendy

    • Legendu nástroj nedokáže vytvořit.

    Export stylu či rastru

    • Následně můžete svůj styl vyexportovat přes panel "Tools" a možnost "Export to Bitmap", což je export ve formátu PNG, anebo můžete využít možnost "Export to SVG".

    Různé typy vizualizací

    • Maperitive nabízí v rámci různých typů vizualizace stínovaný reliéf a vrstevnice.
    Stínovaný reliéf
    Zdroj: MAPERITIVE (2023)
    Vrstevnice
    Zdroj: MAPERITIVE (2023)
    Vrstevnice
    Zdroj: MAPERITIVE (2023)
    • Současně nástroj nabízí i jiné typy vizualizace v panelu Map-Switch to Rules, např. wireframe, googlemaps, hiking a urbanight. 
    Wireframe
    Zdroj: MAPERITIVE (2023)
    googlemaps
    Zdroj: MAPERITIVE (2023)
    hiking
    Zdroj: MAPERITIVE (2023)
    urbanight
    Zdroj: MAPERITIVE (2023)

    Intuitivnost uživatelského rozhraní

    • Nástroj Maperitive nabízí široké možnosti úprav stylu mapy, avšak jeho uživatelské rozhraní je horší než v Mapbox Studiu a Maputniku. 
    • Nicméně v porovnání s nástrojem CartoType Maps se s ním pracovalo o něco lépe. 
    • Nástroj Maperitive je vhodný pro uživatele, kteří se chtějí věnovat detailní úpravě stylu mapy a jsou ochotni se naučit jeho ovládání, avšak pro uživatele hledající jednoduchost a intuitivnost může být jeho ovládání složitější.

    Zpracování dokumentace

    • Dokumentace je celkem přehledná a organizovaná. Je rozdělená do několika kapitol. Stěžejní kapitoly pro seznámení se s nástrojem jsou zde dvě. 
    • První kapitola, která dle webových stránek nástroje nezabere více než 2 minuty Vašeho času, je věnována popisu samotného nástroje. Dále formátům, které nástroj podporuje, jak si nástroj stáhnout, co lze v nástroji vytvářet a jestli je nástroj zdarma. Tato první kapitola slouží tedy vyloženě k obecným informacím o nástroji.
    • V druhé kapitole s délkou deseti minut se pak dozvídáme více konkrétních informací o práci v nástroji, včetně návodů s obrázky a popisů k jednotlivým krokům.
    • V celkovém hodnocení bych zdůraznil, že i když dokumentace obsahuje přehledné základní i podrobnější informace o nástroji, mohla by být pro uživatele přitažlivější a více ilustrovaná.

    Zdroje