Poplatkové právo-Správní a soudní poplatky
JUDr. Ivana Pařízková, Ph.D.
Poplatkové právo-Správní a soudní poplatky
Info
Období
jaro 2020

Cílem této prezentace je seznámení se  s  právní úpravou správních a soudních poplatků vybíraných v České republice.

Studentům doporučuji, aby při studiu využili zejména přpíslušné zákony a případně literaturu, která bude uvedena na závěr .

Učitel doporučuje studovat od 1. 3. 2020.

Daň, poplatek, subjekt poplatku, předmět, základ, sazba, korekční prvky, placení a správa poplatků.

Zákonná úprava:

Z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.
Z. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění.

Z. č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.


II. Pojem daň a charakteristika daně a poplatku v daňovém řádu

Poplatky vyměřuje, vybírá a vymáhá  úřad (soud) příslušný k provedení zpoplatněného úkonu, nestanoví-li Sazebník příslušných poplatků jinak.

Zákon o správních a soudních poplatcích obsahuje jak hmotněprávní, tak i procesně právní ustanovení. Jím provedená právní úprava však není kompletní, zejména v procesu, a proto je potřeba tam, kde zákon o správních  a soudních poplatcích neobsahuje vlastní úpravu, realizovat příslušná ustanovení jiných právních předpisů. V oblasti  poplatků je takovým právním předpisem daňový řád č. 280/2009 Sb. Ten má v oblasti daňového práva procesního povahu obecného právního předpisu. Užití daňového řádu při správě  poplatků vyplývá v prvé řadě ze zákonného vymezení působnosti tohoto zákona, jak je provedeno § 2 odst. 3 DŘ.

Správní a soudní poplatky jsou vedle daní, dalších poplatků, odvodů a záloh na tyto příjmy daňovým řádem vymezeny pod  pojmem „daň“. Daní se pro účely DŘ rozumí

 a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek,

 b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona,

 c) peněžité plnění v rámci dělené správy.

Pojem „daň“ zahrnuje rovněž daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně.

Vzhledem k tomu, že obecná procesní úprava obsažená v daňovém řádu dopadá na širokou škálu hmotněprávních zákonů upravujících různé druhy peněžitých plnění, je nutné pod pojem „daň“ podřadit jednak daň v tradičním slova smyslu (tzn. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daň silniční, daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí), dále pak clo nebo poplatek, jakož i další peněžitá plnění, jejichž správa se podle zmocnění zvláštního zákona má řídit podle obecného daňového procesu. Z poplatků jsou zde podřazeny zejména poplatky správní, soudní, místní a další poplatky, kde zákon, který je vymezuje, nestanoví, že je o nich rozhodováno podle správního řádu, a které splňují obsah pojmu poplatek. Podle odborné literatury (Funk, V. Naše berní právo, Praha, 1936), „poplatky jsou dávky, které se vybírají u příležitosti, kde vyvolává se osobou soukromou určitý úkon úřední, a slouží jako úplata a náhrada nákladu, touto činností jednotlivce způsobeného“. Zmíněná peněžitá plnění, dále označovaná již pouze jako daně, musí být zároveň příjmem veřejného peněžního fondu, veřejného rozpočtu.

Pod pojem daň jsou pro potřeby daňového řádu zařazeny daně ve všech možných formách předvídaných daňovými zákony, označené jako způsoby zdanění, současně je možné konstatovat, že daň nemusí být jen příjmem veřejného rozpočtu, tj. výdajem daňového subjektu, ale může být i vratkou veřejného rozpočtu například daňový odpočet v zákoně o DPH označen jako nadměrný odpočet nebo jiným nárokem, což může být daňová ztráta, popřípadě daňový bonus u daně z příjmů fyzických osob. Označení daňový odpočet a daňová ztráta jsou v DŘ pojata obecně, ale konkrétní označení stejného významu najdeme v jednotlivých speciálních zákonech.

Pojem daň v dalším textu daňového řádu zahrnuje rovněž peněžité plnění, které daňový řád označuje jako clo, peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu, a dále také pod vymezení pojmu „daň“ je podřazeno peněžité plnění v rámci dělené správy.

 

Učitel doporučuje studovat od 1. 3. 2020.

Správa daní a poplatků

Se skutečností, že  poplatky vyměřuje, vybírá a vymáhá úřad-soud příslušný k provedení úkonu, úzce souvisí nejen zákon o správních a soudních  poplatcích, ale zejména daňový řád, který pojednává primárně o tom, co je správa daní, tzn. včetně poplatků, a speciálně je upravena v jednotlivých daňových a poplatkových zákonech tak, aby odpovídala jejich zvláštnostem a naplňovala účel své existence. Tento účel je patrný z vymezení správy daně v již neplatném zákoně o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., podle kterého Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle zákona o správě daní a poplatků jejich splnění ve stanovené výši a době“.

Aktuálně účinný daňový řád č. 280/2009 Sb., definuje v § 1 odst. 2 správu daně jako postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a poplatků a zabezpečení jejich úhrady. Ke splnění tohoto cíle přiznává správci daně pravomoci, konkrétně vedení daňových řízení a jiných řízení podle daňového řádu, provádění vyhledávací činnosti, kontrolu plnění povinností osob zúčastněných na správě daní, vyzývání ke splnění povinností a zabezpečování placení daní. Dále má oprávnění zřídit a vést registry a evidence daňových subjektů a jejich daňových povinností.

Správa daně je jedním z úseků státní správy, který má za úkol spravedlivě v souladu se zákonem zajistit prostředky veřejných rozpočtů, jaké jsou jim určeny. Prostřednictvím správy daní je pečováno o příjmy státního rozpočtu, územních rozpočtů tj. rozpočtů obcí a krajů a o příjmy státních fondů a Národního fondu.

Výraz „správné“ uplatněný v definici správy daní, je v této souvislosti určující. Správné zjištění daně (poplatku) nemůže být ovládáno pouze snahou získat co nejvyšší částky veřejného rozpočtu. Judikatura opakovaně vyjádřila stanovisko, že daňová politika nemůže být pouze jednostranná a zabývat se jen zájmem státu, kraje či obce, ale jedná se o vzájemné působení, kdy nejde pouze o to, aby daňové subjekty hradily svoje nedoplatky, ale aby nedocházelo ani k situaci opačné, kdy daňový subjekt odvede více, než měl a správce daně zůstane nečinný. Správce daně sice primárně není povinen zkoumat, zda daňový subjekt nepochybil ve svůj neprospěch, pokud však takovouto skutečnost (i bez vlastního přičinění) zjistí, měl by učinit kroky potřebné k zahlazení takovéhoto stavu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2007, č. j. 1 Ans 1/2007 – 91, nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 116/96, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2005, č. j. 5 Afs 151/2004 – 73)..

Věcná a místní příslušnost správce daně - orgánu/úřadu, soudu

Správu daní vykonávají správci daně, což jsou orgány veřejné moci, kterým zákon svěřil správu určitých daní a poplatků do jejich věcné působnosti. Správní poplatky spravují ty správní úřady, jejichž správní úkon je zpoplatněn podle zákona o správních poplatcích. Soudní poplatky obdobně spravují soudy. Správu místních poplatků vykonává příslušný obecní úřad obce, která místní poplatek zavedla. Vedle věcné příslušnosti je nutné rozlišovat ještě místní příslušnost. Ta je také určena zákonem. Většinou se řídí bydlištěm nebo sídlem poplatníka nebo plátce daně a u daní spojených s nemovitými věcmi místem, kde se nemovitá věc nachází. V případě zpoplatnění správních úkonů se řídí sídlem orgánu/úřadu, který úkon provedl nebo jej má provést.

Pro správní asoudní  poplatky je správcem daně místně a věcné příslušný správní úřad, soud, orgán veřejné moci, který tyto poplatky jednak vyměřuje, vybírá a vymáhá.

Jak bylo výše uvedeno, v souladu s § 2 daňového řádu jsou správní a soudní  poplatky zahrnuty pod tzv. charakteristiku daň. Proto lze aplikovat na poplatkové řízení a správu poplatků některé definice a závěry finanční teorie platné pro řízení daňové a pro správu daní. Správa daní je určitou výsečí výkonu veřejné správy, a to jak po stránce organizační, tak  stránce funkční, jejímž předmětem je daň, tak jak je vymezena v § 2 daňového řádu, tedy ve smyslu charakteristiky „daň“. Přes rozšíření o některé další příjmy veřejných rozpočtů jako je například clo nebo příslušenství daně, v případě správních a soudních poplatků se jejich zahrnutí pod legislativní zkratku daň vůči předchozí úpravě nemění.


Učitel doporučuje studovat od 1. 3. 2020.


Učitel doporučuje studovat od 1. 3. 2020.

BAKEŠ, Milan, Marie KARFÍKOVÁ, Petr Kotáb, Hana Marková a kolektiv. Finanční právo. 5. upravené vydání. Praha: C.H.Beck, 2009.

KARFÍKOVÁ, Marie. Teorie finančního práva a finanční vědy. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-935-0.

KOBÍK, Jaroslav, KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2010.

BAXA, Josef a kolektiv autorů. Daňový řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters  Kluwer, a.s., 2011.

MRKÝVKA, Petr. Finanční správa. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997, s. 37.

MRKÝVKA, Petr, PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Základy finančního práva.  1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009,

MRKÝVKA, Petr, RADVAN, Michal. Finanční právo a finanční správa, berní právo. Masarykova univerzita: Brno, Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008.

POTĚŠIL, Lukáš. Zákon o správních poplatcích a předpisy související: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-781-3.

SMRŽOVÁ, Petra a Petr MRKÝVKA. Finanční a daňové právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016. ISBN 978-80-7380-639-2.

VEČEŘA, Jiří. Zákon o soudních poplatcích a předpisy související: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7478-875-8.

Učitel doporučuje studovat od 1. 3. 2020.

Nález Ústavního soudu sp. zn. PL ÚS 1/12 ze dne 27.11.2012, vyhlášeného dne 10.12.2012 ve Sbírce zákonů pod č. 437/2012 Sb.

7 Afs 4/2012 – 49

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 15. 9. 2011, č. j. 62 Af 35/2010 - 77, zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne ze dne 18. 2. 2010, č. j. ÚOHS–R113/2009/VZ-2423/2010/310-ASc, a věc vrátil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „stěžovatel“) k dalšímu řízení. Uvedeným rozhodnutím byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 7. 2009,

č. j. ÚOHS-S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa, kterým bylo zastaveno správní řízení z důvodu

bezpředmětnosti návrhu (výrok I.), zamítnut návrh na přiznání náhrady nákladů řízení žalobci

(dále jen „účastník řízení“) ve výši 330.415 Kč (výrok II.) a rozhodnuto, že se nevrací zaplacený

správní poplatek ve výši 100.000 Kč (výrok III.). V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že žalobní argumentace směřovala výlučně proti závěrům, které stěžovatel učinil ve vztahu k zaplacenému správnímu poplatku. Danou věc

 

11 A 190/2010 – 57

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobce F. S. proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem v Praze 5, Zborovská 11, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 11.6.2010, č.j.: 094840/2010/KUSK,-

k § 7 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Je-li předmětem řízení ve věci přezkum rozhodnutí o nevrácení správního poplatku, toto rozhodnutí je přezkoumáváno soudem z hlediska uplatněných žalobních námitek. Jestliže z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce namítal, že zaplatil poplatky dobrovolně, otázka „dobrovolnosti“ či „nedobrovolnosti“ úhrady správního poplatku není hlediskem, které má být posuzováno při úvaze o tom, zda jsou či nejsou splněny podmínky pro vrácení správního poplatku.

 Při přezkumu rozhodnutí o nevrácení správního poplatku není otázka „dobrovolnosti“ či „nedobrovolnosti“ úhrady tohoto poplatku hlediskem, které má být posuzováno při úvaze o tom, zda jsou či nejsou splněny podmínky pro vrácení správního poplatku.

 

Nyní studovat
Učitel doporučuje studovat nyní – od 1. 3. 2020.
https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky

Předchozí