Základy pracovního práva 25.10.2024
JUDr. Michal Smejkal, Ph.D.
Základy pracovního práva 25.10.2024
JUDr. Michal Smejkal, Ph.D.
Základy pracovního práva 25.10.2024
Info
Předmět
Období
podzim 2024
Přestavení a cíl výuky

Kurz základy pracovního práva je zacílen na představení základních institutů pracovního práva. V kurzu bude vysvětleno, co je to závislá práce, kdo se může k závislé práci zavázat a jak ji rozeznat od výkonu samostatné činnosti.  Bude vysvětleno, jaké jsou základní pracovněprávní vztahy a jaký je v nich rozdíl. V kurzu budou představeny rovněž základní pojmy z různých dílčích témat (pracovní doba, odměňování, skončení pracovní poměru,...).

Absolvent kurzu bude schopen rozpoznat základní pracovněprávní instituty a správně používat (aktivně i pasivně) základní pracovněprávní terminologii.

Rámcová osnova kurzu:

  1. Relevantní  právní úprava
  2. Pracovní právo a jeho předmět
  3. Vznik a změny pracovního poměru
  4. Pracovní doba a doby odpočinku
  5. Odměňování závislé práce
  6. Skončení pracovního poměru

Představení vyučujícího: JUDr. Michal Smejkal, Ph.D.

Podklady k přímé výuce

Níže naleznete vloženou prezentaci k probírané materii.

Prezentace_Základy pracovního práva_25. 10. 2024


Slovníček základních pojmů

  1. základní pracovněprávní vztah = vztah, ve kterém může bát vykonávána závislá práce; základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr, vztah založený dohodou o provedení práce a vztah založený dohodou o pracovní činnosti = basic labour relationship
  2. závislá práce = práce, která je konaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a dle jeho pokynů a zaměstnanec ji vykonává osobně = dependent work
  3. mzda = odměna za vykonanou práci v pracovním poměru u zaměstnavatelů, kteří neodměňují platem = wage
  4. plat = odměna za vykonanou práci v rozpočtovém sektoru (u zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zákoníku práce) = salary
  5. pracovní doba =  doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele = working time
  6. doba odpočinku =  doba, která není pracovní dobou = rest period
  7. výpověď z pracovního poměru = jednostranné právní jednání, které směřuje k rozvázání pracovního poměru; pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby =  notice of termination
  8. okamžité zrušení pracovního poměru = jednostranné právní jednání, které směřuje k rozvázání pracovního poměru; pracovní poměr končí doručením tohoto právního jednání druhé straně =  immediate termination
  9. zrušení pracovního poměru ve zkušební době = jednostranné právní jednání, které směřuje k rozvázání pracovního poměru; musí být doručeno v rámci platně sjednané zkušební doby a pracovní poměr končí doručením tohoto právního jednání druhé straně (není-li v něm uveden den pozdější) =  termination within the trial period
  10. dohoda o rozvázání pracovního poměru = dvoustranné právní jednání (je tedy třeba shoda obou stran),  které směřuje k rozvázání pracovního poměru; pracovní poměr končí sjednaným dnem =  agreement on the termination of an employment relationship  

Rozšiřující studijní materiály

Hůrka, P. a kol. Pracovní právo. 5. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2023.

Stránský, J. a kol. Zákoník práce s podrobným praktickým výkladem pro širokou veřejnost. Praha: SONDY, s.r.o., 2021.

Vybraná judikatura:

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn 21 Cdo 2858/2007 (vymezení druhu práce v pracovní smlouvě a dispoziční pravomoc zaměstnavatele)

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2680/2015 (vymezení místa výkonu práce a dispoziční pravomoc zaměstnavatele)

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1395/2010 (rozvržení pracovní doby v pracovní smlouvě a jeho následná změna)

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011 (útok na majetek zaměstnavatele a posuzování intenzity porušení povinností zaměstnancem)

Zajímavosti a užitečné odkazy

Flexibilní novela zákoníku práce

Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem dříve, než se čekalo

Státní úřad inspekce práce

K minimální mzdě v r. 2025

Otázky a příklady k procvičení materie

Kdy se může fyzická osoba nejdříve zavázat k výkonu  závislé práce?

Fyzická osoba se může zavázat k výkonu závislé práce v den, kdy dosáhne 15 let věku. Jako den nástupu do práce však nesmí být sjednán den, který by předcházel ukončení povinné školní docházky.

Co musí vždy obsahovat pracovní smlouva?

Jedná se o tři náležitosti, a to:

  • druh práce, který má zaměstnanec vykonávat,
  • místo (či místa) výkonu práce,
  • den nástupu do práce.


Jan Pracovitý (zaměstnanec) a Makáme, s. r. o. (zaměstnavatel) si sjednali jako den nástupu do práce den 21. 9. (sobota). Jan Pracovitý se na pracoviště dostavil dne 23. 9. (pondělí), tedy v den, na který měl rozvrženou první směnu. Kdy (datum) vznikl pracovní poměr Jana Pracovitého? Jaký to má právní význam?

Pracovní poměr vznikl dne 21. 9., neboť pracovní poměr vzniká dne, který byl sjednán jako den nástupu do práce.

Jak dlouhá může být maximálně zkušební doba?

Maximálně 3 měsíce, u vedoucích zaměstnanců maximálně 6 měsíců.

Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem?

Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak. Zákoník práce pak v § 109 odst. 3 stanoví, kteří zaměstnavatelé odměňují platem. Jsou to: 

  • stát,
  • územní samosprávný celek,
  • státní fond,
  • příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
  •  školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.
Plat je pak peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci výše uvedenými zaměstnavateli.

Kdy končí pracovní poměr na základě výpovědi?

Pracovní poměr na základě výpovědi končí uplynutím výpovědní doby.

Další materiály

K doručování v pracovněprávních vztazích
Při doručování výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době a dalších písemností týkajících se skončení pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, s výjimkou dohody o rozvázání pracovního poměru a dohody o rozvázání vztahu založeného dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti, a při doručování odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa, mzdového výměru nebo platového výměru, se postupuje podle § 334a až 337 ZP.
PDF ke stažení

Způsoby skončení pracovního poměru:

rozvázání pracovního poměru

subjektivní právní skutečnosti (právní jednání)

dvoustranné

-          dohoda

jednostranné

-          výpověď,

-          okamžité zrušení,

-          zrušení ve zkušební době

skončení pracovního poměru

objektivní právní skutečnosti (právní události)

uplynutí sjednané doby

-          uplynutí doby v případě pracovního poměru na dobu určitou,

-          uplynutím doby, na kterou bylo cizinci či osobě bez státní příslušnosti vydáno

o   povolení k zaměstnání,

o   zaměstnanecká karta

o   tzv. „modrá karta“

úřední rozhodnutí

individuální právní akty

-          vykonatelné rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu

-          pravomocný rozsudek ukládající trest vyhoštění z území ČR

zánik           pracovního poměru

smrt

-          zaměstnance

-          zaměstnavatele (viz § 342 zákoníku práce)
Předchozí
Následující