Zdravotní tělesná výchova

Tělovýchovný proces ve zdravotní TV sleduje především pozitivní ovlivňování zdravotního stavu v oblasti fyzické a psychické. Plní kompenzační funkci v primární a sekundární prevenci. Pozitivně ovlivňuje zdraví a výkonnost zdravotně oslabených jedinců. Pomáhá jim vytvářet adekvátní pohybový režim vzhledem k jejich zdravotnímu stavu i věku a je vhodným prostředkem regenerace. V tělovýchovném procesu jsou využívány i poznatky psychomotoriky, která klade důraz na rozvoj osobnosti v oblasti psychické, sociální a tělesné. Prvky zdravotní tv lze také využít jako kompenzační cvičení v případě jednostranného zatížení/zatěžování, např. pro vrcholové sportovce či těžce fyzicky pracující.

Významným činitelem, který ovlivňuje vývoj člověka, je pohybová aktivita. Přiměřená pohybová činnost působí pozitivně a stimulačně na organismus člověka a má nenahraditelný vliv na zdraví člověka. Naopak nepřiměřená, jednostranně zaměřená a mnohdy nevhodně prováděná pohybová aktivita vyvolává v organismu člověka nežádoucí změny, které se projevují především na podpůrně-pohybovém systému.

Dnešní moderní člověk je často nazýván jako „Homo sapiens sedentarius“, neboť převážnou většinu dne udržuje tělo ve flekční poloze. Je tedy zcela logické, že už od dětství vznikají funkční poruchy, které příčinně souvisí s hypokinetickými trendy a vysokým podílem statické zátěže v sedu. Díky komputerizaci vznikl nový fenomén, neboť se vytváří zásadní nepoměr mezi kvalitou pohybové aktivity geneticky zakódovaných pohybových vazeb předcházejících generací a současné generace. Snížil se podíl dynamické svalové práce na úkor svalové práce statické. Výrazně se změnilo kvalitativní rozdělení pohybu a přibývá procento jedinců s problémy v oblasti podpůrně-pohybového systému, které se objevují ve stále mladších věkových kategoriích. Vzrůstá počet dětí s vadným držením těla, v pozdějším věku dochází k demonstraci širokého spektra vertebrogenních poruch, které jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti v produktivním věku. Stejně tak přibývá i počet jedinců s neuropsychickými problémy, nadváhou či poruchami příjmu potravin.

Zdravotní tělesná výchova je specifickou formou tělesné výchovy určenou pro zdravotně oslabené jedince a je zaměřena na zdravotně orientované aktivity, které mají preventivní i terapeutický význam pro upevnění a zlepšování zdraví. Zdravotní oslabení představuje odchylky od zdravého tělesného vývoje a může mít dočasný nebo setrvalý charakter.

Zdravotní oslabení je v systému zdravotní tělesné výchovy členěno do tří skupin. Uvedené členění vychází z legislativních dokumentů, které se vztahují k zajištění zdravotní péče v oblasti tělesné výchovy. Historicky lze první legislativní zmínky datovat k roku 1950, kdy výnosem Ministerstva školství došlo k zavedení zvláštní /zdravotní tělesné výchovy.

Základní tři definované skupiny oslabení: oslabení ortopedická, oslabení interní a oslabení následkem nervových poruch.

Oslabení podpůrně-pohybového systému

• poruchy svalové rovnováhy v jednotlivých pohybových segmentech, poruchy nervosvalové

koordinace, hypermobilita, hypomobilita, chabé držení těla;

• poruchy a vady páteře v předozadním postavení (v rovině sagitální) – zvětšená bederní

lordóza, zvětšená hrudní kyfóza (kulatá záda), kyfolordotické držení těla, plochá záda;

• poruchy a vady páteře v bočném postavení (v rovině frontální) – skoliotické držení těla

a skoliózy;

• vertebrogenní poruchy – poúrazové stavy, pooperační stavy, chronické stavy;

• oslabení dolních končetin – oslabení kyčelních a kolenních kloubů, ploché nohy, vady

a deformity chodidel, parézy, poúrazové stavy, pooperační stavy, chronické stavy;

• oslabení horních končetin – oslabení ramenních a loketních kloubů, jiné deformity kloubů

a parézy, poúrazové stavy, pooperační stavy, chronické stavy;

• osteoporóza, artróza.

Oslabení vnitřních orgánů

• oslabení respiračního aparátu – astma bronchiale, bronchitida, zánět plic, laryngitida, zánět

vedlejších dutin nosních, alergie a další;

• oslabení kardiovaskulárního aparátu – hypertenze, hypotenze, srdeční arytmie, ischemická

choroba srdeční (infarkt myokardu, angina pectoris), vrozené srdeční vady, křečové žíly,

ateroskleróza, aj.;

• oslabení endokrinního systému – diabetes mellitus, poruchy funkce štítné žlázy apod.;

• metabolické poruchy – obezita;

• gynekologická oslabení – poruchy menstruačního cyklu, klimakterium, sterilita,

inkontinence, atd.;

• gastrointestinální oslabení – žaludeční vředy, kýly, apod.

Oslabení smyslových a nervových funkcí

• oslabení zraku – krátkozrakost, dalekozrakost, šeroslepost, barvoslepost, šilhavost, glaukom,

katarakta, zbytky zraku atd.;

• oslabení sluchu a statokinetického aparátu – nedoslýchavost, poruchy rovnováhy, poruchy

orientace v prostoru, závratě aj.;

• neuropsychická onemocnění – neurózy, psychózy, epilepsie, dětská mozková obrna, ADHD

(Attention Deficit Hyperactivity Disorder – hyperaktivita s poruchou pozornosti), mentální

anorexie a bulimie, Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc atd.

Vyrovnávací/kompenzační cvičení ve zdravotní tělesné výchově

Název sám vypovídá, že se jedná o cvičení, která jsou zaměřena na určitou korekci, která se může týkat úpravy svalové nerovnováhy, chybného postavení kloubního segmentu, vadného držení těla, ale také špatných dechových funkcí atd. Proto se můžeme setkat v různých publikačních výstupech s označením cvičení jako cvičení korekční, přímivá (ve vztahu ke vzpřímenému stoji) nebo cvičení kompenzační, která asi nejpřesněji vystihují podstatu.

Tato cvičení jsou zaměřena na nácvik optimálního držení těla v různých polohách a při pohybu. Jsou to cvičení, kterými lze cíleně působit na pohybový systém s cílem zlepšit jeho funkční parametry, jako je posturální stabilizace a reaktibilita, kloubní pohyblivost, svalové napětí, síla a svalová souhra, vše v souladu s dýcháním.

Jedná se o cvičení stabilizační, uvolňovací, protahovací a posilovací, které souvisí s uvědoměním si svého těla, správným dýcháním a následnou relaxací.

Vyrovnávacími neboli kompenzačními cvičeními lze cíleně působit na složky pohybového systému s cílem zlepšit jejich funkční parametry a vyrovnat tak nepříznivý poměr mezi funkční zdatností pohybového systému, jeho odolností vůči zatížení na straně jedné a funkčními nároky, které jsou na něj kladeny na straně druhé.

Podle specifického zaměření a převládajícího fyziologického účinku rozdělujeme kompenzační cvičení na:

• cvičení uvolňovací,

• cvičení protahovací,

• cvičení posilovací.

Provádí se v základních cvičebních polohách (což jsou lehy, podpory, vzpory, kleky, sedy a stoje), jejich zvládnutí je základem pro správně prováděná kompenzační cvičení. Pokud je výchozí cvičební poloha chybně nastavena, pak nemusí vyrovnávací cvičení plnit svou kompenzační funkci, a naopak může být ještě kontraindikační. Aby byl jedinec schopen správně zaujmout cvičební polohu, měl by umět dobře vnímat své vlastní tělo, jeho jednotlivé tělesné segmenty, jejich vzájemné postavení vůči sobě, vůči podložce, či jejich vzájemnou spolupráci. Stejně tak, by měl být schopen po celou dobu pohybu jednotlivé pohybové segmenty vůči sobě navzájem udržet a fixovat ve správném postavení . Proto základní dělení kompenzačních cvičení rozšiřujeme o:

• cvičení sebeuvědomovací,

• cvičení stabilizační.

• cvičení dechová,

• cvičení relaxační.

Do zdravotní tělesné výchovy můžeme také řadit další specifická cvičení  body and mind cvičení pro začátečníky (Pilates, Joga, Jogalates, Zdravotní Qigong a základy Tai-či), SM systém (Spiral Stabilization) MUDr. R. Smíška, balanční cvičení a strečink.

Nářadí, náčiní a pomůcky využívané ve zdravotní tělesné výchově

Základem zdravotních cvičení jsou cviky s vlastním tělěm, tedy bez náčiní a dále můžeme využívat stejného nářadí a náčiní jako v tělesné výchově. Základní cvičební pomůckou je cvičební podložka, fitness podložka, karimatka aj. Z dalšího využitelného náčiní jsou to hlavně krátké cvičební tyče, různé druhy expanderů – therabandy, aerobic bandy, osmy a malé činky nebo drobná (nízko hmotnostní) závaží určená na horní a dolní končetiny. Ze specificky zaměřených pomůcek to mohou být velké míče a ovály – gymbally, fitbally, eggbally a malé míče – overbally, molitanové míčky, antistressbally, aj. Dále můžeme pro cvičení využít balančních podložek: čočky, oválů, Bossu a pilates válec, pilates kruh. Z akupresurních pomůcek lze pro cvičení využít akupresurní válečky, míčky.

Zdravotní tělesná výchova na MU  - týdenní výuka, vždy 1,40 minut dle rozvrhu. Lektor volí obsah lekce dle pokročilosti seminární skupiny, dle zaměření studentů ve skupině a jejich individuálních potřeb. Lekce zdravotní tv obsahují preventivní nebo léčebné cvičení zaměřené na správné držení těla, cvičení zaměřené na ochabující svalstvo, a naopak protažení svalů s tendencí ke zkracování (strečink), balanční cvičení, dechová a relaxační cvičení.

Publikace

Dostálová, I., Sigmund, M., & Kvintová, J. (2013). Theoretical and practical aspects of health physical education in the Czech Republic. II/2013 An independent scientific journal for interdisciplinary research in pedagogy, 110.

Dostálová, I. (2013). Zdravotní tělesná výchova: ve studijních programech Fakulty tělesné kultury. Univerzita Palackého.

Strnad, P., & Prajerová, K. (2022). Zdravotní tělesná výchova. Charles University in Prague, Karolinum Press.

https://www.youtube.com/playlist?list=PL9yCtXX66neSF58aLF8zbKqM3H2YwWJzD

https://www.youtube.com/playlist?list=PL9yCtXX66neQRylFeUss3m0BHCkVPMI8I