Neřeší pouze problematiku optickou. Účelem aplikací je také urychlení hojení defektu rohovky, regenerace epitelu, ochrana před traumatizací víčky při mrkání, prevence srůstů po poleptání oka nebo při jizevnatém zánětu spojivek. Vhodná je také aplikace kontaktní čočky po operaci vrozené katarakty, kdy u malých dětí ještě není vhodné implantovat nitrooční čočku pro časté změny refrakce, minimalizuje se možná amblyopizace oka, vliv časového faktoru při vývoji vidění.
Mezi terapeutické jsou řazeny i aplikace kontaktních čoček při keratokonu, po transplantaci rohovky, nepravidelném astigmatizmu, anizometropii vyšší než 3D, nystagmu, refrakční vadě vyšší než 10D.
Další oblastí je klinické využití kontaktní čočky jako bandáž oka po refrakčních rohovkových zákrocích, při recidivující erozi rohovky, při drobné perforaci, bulózní keratopatii, prosakujícím polštářku po trabekulektomii.
Oblast využití kontaktní čočky jako nosiče léčiv je předmětem dalších výzkumů, zejména v problematice dávkování, resp. rychlosti uvolňování a vstřebávání účinné látky.
V současnosti jsou aplikovány dva typy korneálních ringů:
Intacs a keraring (původně navrhl Pablo Ferrara, někdy se proto označují jako Ferrara rings)
Intacs byly schváleny FDA (Food & Drug Administration) v roce 1994 pro korekci nízké myopie a v červenci 2004 také k léčbě keratokonu.
Jedná se o dva průhledné polokruhové plastové segmenty různorodé tloušťky, vyrobené z materiálu PMMA (polymethylmethakrylát). Vkládají se do vnějších okrajů rohovky, čímž se centrální část rohovky oploští a koriguje myopii.
Předpokládá se velmi rychlý zákrok (kolem 15 minut) a rychlá postoperační rekonvalescence,
zlepšení zrakové ostrosti, výhodou je reverzibilita zákroku, není zde riziko rejekce jako např. u transplantace, předpokládá se snížení progrese onemocnění.
Jako vedlejší efekty může pacient vnímat segmenty v oku, projevy glare nebo halo efektu, existuje možnost vzniku infekce, vysunutí segmentu, nezlepšený vízus
Ferrara rings se stávají ze dvou půlkruhových segmentů trojhranného/prizmatického tvaru, jejichž průměr činí 5mm a mohou být variabilní tloušťky (0,150mm do0,350mm). Vyrábí se z materiálu zvaného Perspex CQ Acrylic, který byl před více než dvaceti lety používán pro výrobu nitroočních čoček. Poprvé byly tyto čočky implantovány pacientovi s keratokonem v roce 1996.
Jsou vhodné pro pacienty s mírnou až vysokou myopií, s vysokým myopickým, resp. nepravidelným astigmatismem, např.v důsledku keratokonu a také po transplantaci rohovky
Korekce kroužkem Ferrara není vhodná u rohovky, jejíž konus je strmější více než 75D a v případě, že se v jejím centru objeví jizvení.
Hlavním účelem ringu je snížit astigmatismus upravením tvaru rohovky, posílit a stabilizovat rohovku, zlepšit zrakovou ostrost a eventuelně předcházet další progresi.
V případě nutnosti dokorigovat zrak kontaktními čočkami, čočky lépe sedí než u intacs.
Předpokládá se zastavení nebo pozdržení vývoje onemocnění, není dosud prokázáno, na jak dlouhou dobu.
Základními indikacemi k provedení CCL jsou progredující onemocnění, tloušťka rohovky vyšší než 400µm (provádí se také u rohovek tenčích za použití hypotonického roztoku riboflavinu, jehož vlivem dojde ke „zbobtnání“ rohovky a zvýšení tak její tloušťky na 400 µm), nemělo by se nacházet jizvení v centrální části rohovky a maximální zakřivení rohovky by nemělo přesahovat 60D, podle některých autorů 70D. Neměla by být v anamnéze infekce virem herpes simplex či herpes zoster. Obecně je doporučováno provádět CCL v časných stádiích keratokonu – AI,II, kde terapie prokazuje nejlepší výsledky.
Kontraindikací je tloušťka rohovky menší než 400µm (relativní kontraindikace), věk více než 50–60 let, diabetes mellitus, těhotenství.
Aplikace pevných kontaktních čoček za účelem změny tvaru rohovky. Tato metoda se používá u nízké a střední myopie. Pevné čočky jsou nošeny v noci, kdy mají žádoucím způsobem lehce pozměnit zakřivení rohovky, ve dne pak jsou klienti korigováni běžným způsobem (brýlové čočky), dokud není tvar rohovky správný. Přeměny rohovky je dosahováno pomocí speciálních kontaktních čoček s převráceným designem vnitřní plochy. Tento postup je reverzibilní, což je velkou výhodou oproti alternativní operativní metodě. Jeho kladem je také bezbolestnost.
Mohlo by se zdát, že tento postup je novinkou. Jako ve spoustě jiných odvětví však první pokusy v tomto oboru uskutečnili staří Číňané, kteří poznali, že kompresí očí lze zmírnit projevy krátkozrakosti. V novodobé historii provedl první ortokeratologickou kompresi J. B. E. Kalt, v roce 1888. Zlepšení účinnosti této metody jde ruku v ruce s vývojem přístrojů, popisujících topografii předního segmentu oka.
Na účinku působení ortokeratologických čoček se podílí několik faktorů. Jsou jimi ztenčení rohovky, zmenšení hloubky přední komory oční, oploštění a prohnutí rohovky. Provedené studie vysvětlují účinek ortokeratologie změnou tloušťky epitelu. Rohovkový epitel je ztenčen v centru a ztluštěn ve střední periferii. K tomuto dochází díky pozitivnímu tlaku čočky na vrchol rohovky a následkem negativního tlaku slzného jezírka. Již po první noci, kdy jsou aplikovány tyto speciální čočky, je korigováno 10% krátkozrakostí a refrakce se stává stabilní po 10 nocích. Aplikace přes noc je zcela bezpečná, nežádoucí účinky nebyly pozorovány.
Méně častá je klasifikace podle Krumeicha t
Někteří autoři vychází z dělení keratokonu podle poloměru křivosti
centrální části přední plochy rohovky na:
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.