2.4.3 Názvy atomových skupin

Některé neutrální a elektropozitivní atomové skupiny obsahující kyslík nebo jiné chalkogeny mají nezávisle na velikosti svého náboje charakteristickou koncovku „–yl“.

Příklady:

SO thionyl NO nitrosyl
SO2 sulfuryl NO2 nitryl
S2O5 disulfuryl PO fosforyl
SeO seleninyl CrO2 chromyl
SeO2 selenonyl ClO chlorosyl
OH hydroxyl ClO2 chloryl
CO karbonyl ClO3 perchloryl
VO vanadyl IO2 jodyl
UO2 uranyl    

Liší-li se atomové skupiny téhož složení nábojem, lze tento náboj v jejich názvu vyznačit pomocí Ewens-Bassettova čísla nebo použít k odlišení oxidační čísla (Stockova čísla) jejich centrálních atomů.

Příklady:

UO2+ uranyl (1+) nebo uranyl (V)
UO22+ uranyl (2+) nebo uranyl (VI)
VO+ vanadyl (1+) nebo vanadyl (III)
VO2+ vanadyl (2+) nebo vanadyl (IV)
VO3+ vanadyl (3+) nebo vanadyl (V)

Je-li v atomové skupině kyslík nahrazen jiným chalkogenem, tvoří se název přidáním
thio-“, „seleno-“, apod. k názvu skupiny:

Příklady:

CS thiokarbonyl (je odvozen od karbonylu CO nahrazením atomu kyslíku atomem síry)
PSe selenofosforyl (je odvozen od fosforylu PO nahrazením atomu kyslíku atomem selenu)

V názvech sloučenin se atomové skupiny vyjadřují v genitivu.

Příklady:

IO2F fluorid jodylu (1+)
COCl2 chlorid karbonylu (2+) nebo dichlorid karbonylu
SO2NH imid sulfurylu (2+)
doc. Mgr. Hana Cídlová, Dr., doc. PhDr. Emilie Musilová, CSc.
PdF, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita
Návrat na úvodní stránku webu, nahoru
Technická spolupráce:
Servisní středisko pro e-learning na MU
Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2009
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.