Některé neutrální a elektropozitivní atomové skupiny obsahující kyslík nebo jiné chalkogeny mají nezávisle na velikosti svého náboje charakteristickou koncovku „–yl“.
Příklady:
SO | thionyl | NO | nitrosyl |
SO2 | sulfuryl | NO2 | nitryl |
S2O5 | disulfuryl | PO | fosforyl |
SeO | seleninyl | CrO2 | chromyl |
SeO2 | selenonyl | ClO | chlorosyl |
OH | hydroxyl | ClO2 | chloryl |
CO | karbonyl | ClO3 | perchloryl |
VO | vanadyl | IO2 | jodyl |
UO2 | uranyl |
Liší-li se atomové skupiny téhož složení nábojem, lze tento náboj v jejich názvu vyznačit pomocí Ewens-Bassettova čísla nebo použít k odlišení oxidační čísla (Stockova čísla) jejich centrálních atomů.
Příklady:
UO2+ | uranyl (1+) | nebo | uranyl (V) |
UO22+ | uranyl (2+) | nebo | uranyl (VI) |
VO+ | vanadyl (1+) | nebo | vanadyl (III) |
VO2+ | vanadyl (2+) | nebo | vanadyl (IV) |
VO3+ | vanadyl (3+) | nebo | vanadyl (V) |
Je-li v atomové skupině kyslík nahrazen jiným chalkogenem, tvoří se název přidáním
„thio-“, „seleno-“, apod. k názvu skupiny:
Příklady:
CS | thiokarbonyl (je odvozen od karbonylu CO nahrazením atomu kyslíku atomem síry) |
PSe | selenofosforyl (je odvozen od fosforylu PO nahrazením atomu kyslíku atomem selenu) |
V názvech sloučenin se atomové skupiny vyjadřují v genitivu.
Příklady:
IO2F | fluorid jodylu (1+) |
COCl2 | chlorid karbonylu (2+) nebo dichlorid karbonylu |
SO2NH | imid sulfurylu (2+) |