Dějiny umění

„Artibus Atque Historiae. „Zasvěceno umění a jeho dějinám.““

Rozbalit vše

Studium dějin umění nabízí posluchačům možnost porozumění vizuálním objektům všech oborů disciplíny dějiny umění (tj. architektura, sochařství, malířství, fotografie, užité umění a vizuální kultura) v jejich rozličných dobových formách, stylech a funkcích. Posláním tříletého bakalářského studijního programu je příprava vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, kteří mohou uplatnit své znalosti o těchto uměleckých oborech v široké oblasti profesních pozic v umělecké, kulturní a veřejné sféře.

Obor dějiny umění se zabývá poznáním a analýzou uměleckých děl a jejich historickému porozumění. Studuje jejich umělecké utváření, styly, funkce a jejich pozdější kritickou recepci, a stejně tak se věnuje i osobnostem jejich tvůrců – umělcům a objednavatelům, uměleckým hnutím a „provozu dějin umění“ (tj. galerijním institucím, památkové péči a umělecké kritice). Ve svém nejširším spektru zájmů se dnes dějiny umění stávají obecnou historickou vědou o obrazech a hermeneutikou vizuálních obrazů.

Ústředním cílem bakalářského studia dějin umění je získání základních znalostí o uměleckých dílech od pozdní antiky do současnosti a praktických dovedností při jejich vnímání, jež vyústí ve schopnosti posluchače podat popis a analýzu vizuálních objektů a porozumět jim v jejich nejrůznějších projevech věcných i časových. Studium je přitom koncipováno tak, aby posluchačům nabídlo komplexní pohled na oblast umělecké tvorby a spolu s tím i základní náhled do těch kompetencí, které jsou potřebné pro práci s uměleckými díly v praktickém provozu kulturních institucí.

Potenciálními posluchači oboru jsou především ti, kdo se zajímají o uměleckou tvorbu minulosti i současnosti, mají zkušenosti z návštěv uměleckohistorických muzeí i galerií a mají rovněž jisté, předběžné znalosti z přehledu historie umění. U budoucího historika umění je předpokládána rovněž vizuální paměť a smysl pro uměleckou formu a detail díla. Důležitá pro budoucí studium je alespoň pasivní znalost některého ze světových jazyků.

Absolventi studia si osvojí nejen základní znalosti dějin architektury, vizuálních umění a vizuální kultury, ale procvičí si dále hlavní principy uměleckohistorického „řemesla“ při interpretaci uměleckých děl, opírající se o samostatnou práci s prameny a teoretickou literaturou. V neposlední řadě budou potom uváděni do praktického využití svých znalostí a dovedností.

Badatelské a pedagogické zaměření Semináře dějin umění se již tradičně věnuje výzkumu dějin umění na Moravě a ve střední Evropě od umění středověku po nejnovější dobu, důraz je též kladen na znalectví v galerijní muzeologii a památkové péči, jakož i na historiografii a metodologii dějin umění. K tomuto tradičnímu zaměření je v současnosti připojen též výzkum umění evropského a byzantského raného středověku v celém geografickém rozsahu (badatelské Centrum raně středověkých studií: Západ – Byzanc – Islám). Výuka přitom probíhá ve spolupráci se zahraničními specialisty a ústavy. Posluchači tak mají možnost seznámit se blíže se zahraničním badatelským prostředím a mohou se velmi dobře připravit na svou závěrečnou diplomovou práci.

Posluchači mají ke svému studiu k dispozici dvě knihovny s možností prezenčního studia publikací.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

orientovat se v základech uměleckohistorické disciplíny, včetně jejího předmětu, a základních badatelských technikách a metodických přístupech;
rozpoznat a charakterizovat nejdůležitější umělecká díla z dějin světového, evropského a středoevropského umění;
analyzovat vybrané umělecké dílo z hlediska materiálové složky díla, techniky zpracování, stylové kritiky, ikonografie a funkce a lokalizovat je v době a místě;
vyhledat a kriticky zhodnotit informace, které ovlivňují podobu a směr stylové proměny (objednavatel, konfese, funkce, proměna technologie apod.);
zprostředkovat rozmanité projevy umělecké a vizuální kultury směrem k veřejnosti (slovní projev, prezentace provázená obrazy, drobná publikace, článek apod.);
dokumentovat a katalogizovat díla vizuální kultury a porozumět možnostem základních metodických přístupů (interpretace formy, ikonografie-ikonologie, receptivně-estetické a kulturně-historické přístupy);
využít získané dovednosti „uměleckohistorického řemesla“ pro sepsání závěrečné práce.

(?)

Absolventi bakalářského studia oboru Dějiny umění se mohou uplatnit ve všech profesích vyžadujících aplikaci základních znalostí dějin uměleckých děl v minulosti i současnosti. Takové profese nalezneme zejména na nižších pracovních pozicích v muzejních a galerijních institucích, v památkové péči a v dalších kulturních a osvětových institucích, případně v orgánech místních samospráv.

Díky získaným znalostem a dovednostem ve studiu mohou absolventi pracovat především při správě a dokumentaci uměleckých památek (např. jako asistent kurátora, dokumentátor či kastelán historického objektu) či při zprostředkování umění (jako průvodce v oblasti turistického ruchu nebo kulturní redaktor v oblasti médií, televizní a rozhlasové tvorby).

I když titul z dějin umění umožňuje především uplatnění se ve světě umění, rozvíjí rovněž takové intelektuální a praktické dovednosti, které mohou být využity v řadě dalších zaměstnání. V současnosti, kdy ve společnosti hraje mnohem větší a významnější roli vizuální kultura a porozumění této kultuře, mohou posluchači své kompetence uplatnit v řadě jiných profesí (např. v obchodě s uměním a starožitnostmi, při prezentaci a propagaci výtvarného umění, v publicistice apod.).

Nejlepší absolventi bakalářského studia mají možnost pokračovat v navazujícím magisterském programu oboru Dějiny umění.

(?)

Bez profesního postavení

(?)

Během standardního bakalářského studia, jež má délku šesti semestrů, musí posluchač splnit celofakultní požadavky (minimální jazyková kompetence, dále kredity z filozofie a tělesné výchovy), které se započítávají do celkového počtu ECTS kreditů.

Před státní závěrečnou zkouškou musí posluchač získat celkem 180 ECTS kreditů. Struktura studijního kurikula přitom rozlišuje povinné předměty (kurzy typu A), povinně volitelné předměty (kurzy typu B) a volitelné předměty (kurzy typu C):

Povinné předměty zahrnují především propedeutické kurzy na počátku studia. Povinné je rovněž absolvování proseminářů (oborového, metodologického a tematického) a nejméně jednoho cvičení. Po prvním roce studia musí posluchači složit písemnou postupovou zkoušku (celkem je třeba získat 97 ECTS kreditů).

Povinně volitelné přednášky jsou nabízeny v dostatečném množství tak, aby si posluchači mohli volně vybírat kurzy v tematických modulech (architektura, raně středověké umění, obecné dějiny umění od středověku po současnost). V přednáškách se prohlubuje zejména znalost uměleckohistorických period, uměleckých děl a umělců. Součástí nabídky jsou i kurzy, které umožňují praxi v partnerských muzejních a galerijních institucích (celkem je třeba získat 40 ECTS kreditů).

Volitelné předměty jsou předměty zcela výběrové, které si posluchači mohou volit z nabídky dalších předmětů Semináře dějin umění, jiných studijních programů Filozofické fakulty, případně jiných fakult Masarykovy univerzity podle svého zájmu a zaměření (celkem je třeba získat 43 ECTS volitelných kreditů).

(?)

Státní bakalářská zkouška se koná zpravidla po úspěšné obhajobě závěrečné bakalářské práce. Při obhajobě posluchač prokazuje schopnost kultivovaným způsobem a kriticky pojednat o předkládané odborné problematice, reagovat v diskusi s oponenty a věcně argumentovat.

Cílem státní zkoušky je především vizuální a faktografická znalost dějin umění v celém oborovém rozsahu. Posluchači se ke zkoušce připravují na základě daných zkušebních otázek, v jejichž osnově jsou rovněž podotázky, směřující nejen na faktografickou znalost, ale též na aplikační využití znalostí budoucího bakaláře v praxi.

Zkouška je ústní a skládá se ze čtyř zkušebních okruhů a jedné doplňující otázky:

(1) Dějiny umění od pozdní antiky do pozdního středověku (sochařství a malířství).

(2) Dějiny umění raného novověku do roku 1850 (sochařství a malířství).

(3) Dějiny umění novověku, moderní doby a současnosti.

(4) Dějiny architektury (od předrománské architektury až do moderní doby).

(x) Doplňující otázka prověřuje znalost z okruhu seznamu povinné odborné literatury.

(?)

Absolvent bakalářského studijního oboru Dějiny umění může po splnění podmínek přijímacího řízení pokračovat v navazujícím magisterském studiu oboru Dějiny umění.

(?)

Aktivní studenti

Obhájené závěrečné práce