MVZb1002 Dějiny mezinárodních vztahů

Fakulta sociálních studií
jaro 2020
Rozsah
1/1/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Vladimír Černý, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Marek Bičan (cvičící)
Mgr. et Mgr. Vladimír Bízik (cvičící)
Ing. Mgr. Adriana Ilavská (pomocník)
Garance
doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií - Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií - Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Po 16:00–17:40 P31 Posluchárna A. I. Bláhy
Předpoklady
! MVZ102 Dějiny mezinárodních vztahů && ! NOW ( MVZ102 Dějiny mezinárodních vztahů )
Schopnost porozumění českému a anglickému odbornému textu.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 23 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurs se zabývá problematikou historického vývoje mezinárodních vztahů mezi lety 1648 - 2003. Hlavním cílem kurzu je pochopit základní trendy v historickém vývoji mezinárodních vztahů, charakteristiku mezinárodního systému a jeho aktérů.
Výstupy z učení
Po úspěšném absolvování kurzu budou studenti schopni 1. chápat historii mezinárodních vztahů v letech 1648-2003; 2. nastínit hlavní milníky ekonomických a vojenských dějin; 3. interpretovat hlavní historické události v daném období 4. používat nabyté znalosti k argumentaci na expertní úrovni. Celkově pak studenti získají schopnost porozumět dějinám mezinárodních vztahů a dokázat popsat hlavní trendy jejich vývoje
Osnova
  • 1. Seznámení s předmětem. Velmocenská politika v Evropě od třicetileté války do konce napoleonských válek. Zrod fenoménu „balance of power“ a Vídeňský kongres.
  • 2. Koncert velmocí, imperialismus a kolonialismus.
  • 3. Formování mocenských aliancí v předvečer první světové války a první světová válka.
  • 4. Vývoj mezinárodních vztahů mezi dvěma světovými válkami.
  • 5. Dopad druhé světové války na mezinárodní systém.
  • 6. Politika studené války, détente a její důsledky.
  • 7. Arabsko-izraelský konflikt a jeho dopad na mezinárodní politiku v době studené války.
  • 8. Otázka dekolonizace. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce.
  • 9. Formování sovětského bloku, americko-sovětské vztahy od roku 1979, konec studené války a rozpad sovětského bloku.
  • 10. Zbrojení a odzbrojení po roce 1945, jeho dopad na mezinárodní politiku a snahy o limitaci války.
  • 11. Mezinárodní politika po konci studené války. Limity hegemonie USA.
  • 12. Krvavá 90. léta. Vývoj v nástupnických státech Sovětského svazu, rozpad Jugoslávie, teroristické útoky 11. září 2001 a americká válka proti Iráku 2003.
  • 13. Mezinárodní systém a světová politika po roce 1991 a jeho percepce v dobové akademické literatuře.
Literatura
    povinná literatura
  • FERRO, Marc. Dějiny kolonizací : od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Vyd. 1. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2007. 503 s. ISBN 9788071060215. info
  • HOCKING, Brian a Michael SMITH. World politics : an introduction to international relations. 1st publ. New York: Harvester Wheatsheaf, 1990. xii, 368 s. ISBN 0-7450-0175-9. info
  • KENNEDY, Paul. Vzestup a pád velmocí :ekonomické změny a vojenské konflikty v letech 1500-2000. Praha: Lidové noviny, 1996. 806 s. ISBN 80-7106-173-5. info
  • KISSINGER, Henry. Umění diplomacie :od Richelieua k pádu Berlínské zdi. 2., opr. vyd. Praha: Prostor, 1997. 946 s. ISBN 80-85190-59-1. info
  • LUŇÁK, Petr. Západ : Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 460 s. : i. ISBN 80-85983-29-X. info
  • MASON, David S. A concise history of modern Europe : liberty, equality, solidarity. Edited by David S. Mason. 2nd ed. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield, 2011. xviii, 229. ISBN 9781442205352. info
  • NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000. 287 s. ISBN 80-902261-6-7. info
  • PLECHANOVOVÁ, Běla a Jiří FIDLER. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941-1995. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1997. 240 s. ISBN 808524179X. info
  • PŠEJA, Pavel, Petr SUCHÝ, Oldřich KRPEC a Zdeněk KŘÍŽ. Moc a zájmy v mezinárodním systému. Procesy, aktéři a problémy v mezinárodních vztazích. Brno: CDK, 2015. 368 s. ISBN 978-80-7325-409-4. info
  • VESELÝ, Zdeněk. Dějiny mezinárodních vztahů. 3. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. 605 s. ISBN 9788073804992. info
  • CROZIER, Brian. Vzestup a pád sovětské říše. Translated by Nina Vrbovcová. 1. vyd. v čes. jazyce. Praha: BB art, 2004. 679 s. ISBN 8073413493. info
  • Eichler, J. (2006): Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha, s. 98-148 (50 stran).
    doporučená literatura
  • DAVIES, Norman. Evropa : dějiny jednoho kontinentu. Translated by Kateřina Keilová. V českém jazyce 2., rev. v. Praha: Prostor, 2005. 1365 s. ISBN 8020013342. info
  • GELLNER, Ernest André. Národy a nacionalismus. Translated by Jiří Markuš. Praha: Hříbal, 1993. 158 s. ISBN 80-900892-9-1. info
  • HONZÁK, František. Evropa v proměnách staletí. 3. aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2001. 767 s. ISBN 807277025X. info
  • PALMER, Alan. Úpadek a pád Osmanské říše. Translated by Olga Kovářová - Martin Kovář. Vyd. 1. Praha: Panevropa, 1996. 351 s., [8. ISBN 80-85846-05-5. info
  • SKŘIVAN, Aleš. Evropská politika, 1648-1914. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 1999. 272 s. ISBN 80-902261-3-2. info
  • ŠEDIVÝ, Ivan. Češi, české země a Velká válka 1914-1918. 2., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 493 s. ISBN 9788074223020. info
Výukové metody
Průběžné prověrky:
Průběžné prověrky se budou psát pravidelně každý týden. Po každé lekci bude ve třech termínech (čtvrtek – neděle) čas na otevření písemného testu (5 otázek) z minulé povinné literatury a obsahu přednášky přes aplikaci v IS. Studenti si budou vybírat z nabízených variant a – d; test je třeba zpracovat do deseti minut. Ze všech testů bude vytvořena výsledná známka, která se bude započítávat do váženého průměru. Opakovat lze pouze dvě nejhůře napsané průběžné prověrky. O termínech opakování budu studující včas informováni. Obecně platí, že tato možnost bude na začátku zkouškového období.
Hodnocení průběžných prověrek:
A 65-61 bodů
B 60-55 bodů
C 54-49 bodů
D 48-44 bodů
E 43-39 bodů
F 38 bodů a méně.
Úvahy:
Předpokladem k připuštění ke zkoušce je zpracování úvahy v rozsahu 8-10 normostran v textovém editoru Word a jeho odevzdání do IS do 6. 4. 2020. Každá úvaha musí obsahovat seznam použité literatury. Poznámkový aparát je nutný pouze tehdy, pokud bude přímo citováno a to ve formátu Politologického časopisu. Každá úvaha bude zpracována na základě alespoň 8 akademických zdrojů, které budou uvedeny v seznamu literatury. Alespoň 5 z nich bude mimo povinnou literaturu kurzu. K úvaze se nepřihlašuje. Student si prostě jednu vybere a zpracuje ji. Jako „pomůcka“ před samotným psaním je studentům doporučeno si přečíst krátké texty Chrise Blattmana (http://chrisblattman.com/2010/02/17/how-to-write-an-essay/)a Henryho Farrella (www.henryfarrell.net/pol_sci_essay.html) obsahující rady a doporučení věnované tomu, jak by měla vypadat dobrá odborná úvaha. Údaje k tomu lze nalézt také zde: https://www.statnimaturita-cestina.cz/uvaha-u-maturity-z-cj-a-jak-ji-napsat-na-jednicku . Obecně se očekává, že úvaha bude obsahovat hlavní argument, data na jeho podporu, protiargumenty a odlišné interpretační linie, data na jejich vyvrácení a stručný závěr. Rozsah úvahy má být mezi 9 – 10 000 znaků, tedy zhruba 5 normostran. Pokud bude chtít student psát úvahu na jiné téma, je to možné po předchozí domluvě s doc. PhDr. Zdeňkem Křížem, Ph.D. Zpětnou vazbu dostanou studenti do 22. 4. 2020. V případě odmítnutí první verze mají studenti čas na opravu úvahy do 31. 5. 2020.
Témata úvah:
1. Role osobnosti v mezinárodní politice kontra logika historického vývoje.
2. Jsou demokracie méně náchylné používat válku jako nástroje zahraniční politiky aneb jak dosáhnout věčného míru?
3. Nacionalismus jako projev probuzení spících národů v 19. století? Pojmy „národ“ či „národní identita“ a možnosti jejich politického zneužití v minulosti i současnosti.
4. Pozitiva a negativa evropského kolonialismu. Je břímě bílého muže skutečně břemenem?
5. Německo – skutečně jediný viník obou světových válek?
6. Zbrojení versus kontrola zbrojení. Kdo začíná války, zbraně nebo člověk?
7. Role síly v řešení problémů mezinárodní politiky v rámci vestfálského uspořádání.
8. Arabsko-izraelský konflikt a jeho peripetie.
9. Ztráta relativní pozice Západu ve světě. Nevyhnutelný jev nebo důsledek hloupé politiky?
10. Čína – opravdu hegemon 21. století aneb čím víc kruhů tím víc Audi?
11. Vzestup a pád velmocí. Jak zbankrotovat snadno a rychle případně jak z kmána pánem do sta let.
12. Země třetího světa – aktivní hráči v mezinárodních vztazích, nebo nezajímaví outsideři?
13. Proč je zbytečné znát dějiny mezinárodní politiky aneb racionalismus lepší empirismu.
14. Proč jsou dějiny mezinárodní politiky pro studium mezinárodních vztahů nepostradatelné aneb empirismus lepší racionalismu.
Metodika hodnocení úvahy:
Při posuzování bude kladen velký důraz na to, zda odevzdaná seminární práce naplňuje znaky slohového útvaru odborné úvahy. Práce výrazně se odchylující (například směrem k referátu či výkladu) a postrádající úvahové prvky budou hodnoceny známkou F a studentům vráceny k přepracování. Předpokládá se, že odevzdaná úvaha bude obsahovat jasně formulovaný ústřední argument provázaný se zvoleným tématem, přičemž ústřední argumentační linka by měla „rámovat“ celý text. Při hodnocení bude kladen důraz na logickou výstavbu argumentace a provázanost jednotlivých dílčích témat, schopnost intepretace historických faktů a propracovanost vlastní argumentace autorů opravovaných úvah. Studenti by se měli při argumentaci vyhnout politickému aktivismu a k tématům přistupovat s nadhledem badatele. Nerespektování základních stanovených formálních náležitostí bude hodnoceno rovnou známkou F (termín odevzdání, stanovený rozsah, absence seznamu použité literatury) či alespoň sníženou celkovou známkou (nestandardní citování, špatná jazyková či typografická úprava).
Metody hodnocení
Zakončení kurzu:
Zakončení kurzu proběhne formou zkouškové písemné prověrky v celém rozsahu povinné literatury (viz sylabus výše). V prověrce student odpoví na 5 otevřených otázek (0-3 body). Závěrečnou prověrku mohou psát jen ti studenti, kteří obdrželi z úvahy známku v rozmezí A - E a současně získali z průběžných testů minimálně 39 bodů (hodnocení stupněm E).
Hodnocení závěrečné prověrky:
A 15-14 bodů
B 13-12 bodů
C 11-10 bodů
D 9 bodů
E 8 bodů.
Výsledná známka bude váženým průměrem hodnocení za zkouškovou písemnou prověrku, výsledek z průběžných prověrek a úvahu. Známka ze zkouškové písemné prověrky bude započítána dvakrát. Při hodnocení závěrečné písemné zkoušky stupněm nevyhovující bude výsledná známka automaticky nevyhovující.
Informace učitele
Rozšířený sylabus kursu je k dispozici v rámci sekce "Dokumenty" v informačním systému pod kódem a názvem kursu. V tomto sylabu jsou uvedeny veškeré relevantní informace vztahující se k průběhu kursu a k požadavkům na ukončení kursu. Proto je vhodné se s tímto materiálem detailně seznámit.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2020/MVZb1002