ZURb1204 Audio žurnalistika

Fakulta sociálních studií
jaro 2020
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Bc. Jan Hanák (cvičící)
Garance
doc. MgA. Jan Motal, Ph.D.
Katedra mediálních studií a žurnalistiky - Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ing. Bc. Pavlína Brabcová
Dodavatelské pracoviště: Katedra mediálních studií a žurnalistiky - Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Út 14:00–15:40 Střižna 531
Předpoklady
( NOW ( ZURb1108 Audiovizuální žurnalistika ) && ZURb1115 Profesionální projev && ZURb1116 Technologické kompetence )|| ZUR367 Audio a video || ZUR369 Audio žurnalistika
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 10 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 7/10, pouze zareg.: 1/10
Mateřské obory/plány
předmět má 32 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz je základem přípravy budoucích audio-žurnalistů pro působení v různých typech médií. Na konci by měl být student schopen orientovat se v odborné teorii z oblasti audio-žurnalistiky a měl být schopen tvorby audio-žurnalistického díla na profesionální úrovni.

Audiokomunikace či audioposlech patří k nejpřirozenějším a též nejstarším způsobům sdělování informací, a to už od prehistorických dob, jak ve vnímání ruchů světa, kořisti i predátorů, tak ve vyprávění a poslechu příběhů a legend rámujících jistě pozoruhodnou filosofii sběračů a lovců kdesi u kmenového ohně. Sluch je zároveň tím, který, zdá se, nejpodstatněji utváří citovou či vztahovou komunikaci. Nepochybně víc, než zrak, jakkoliv je vizuální vjem obvykle křiklavější. Tento kurz by měl otevřít zrak pro zvuk. Měl by ukázat specifika audiotvorby, bohatost jejích forem. Měl by pomoci objevit a uchopit cit pro rozhlas. Samozřejmě nejen skrze moudra vyučujícího/vyučujících, ale především skrze jeho/jejich individuální dramaturgické doprovázení jak při tvorbě studentských cvičení, která budou spočívat v jednoduchých hrách se zvukem v jeho rozmanitých formách, aby si student mohl ohmatat nosnou sdělnost zvuku, tak při tvorbě závěrečné práce, nejlépe snad ve formě jednoduché (ale zvukově vyladěné) reportáže. Přičemž reportáž není celkem banální rozšířená zpráva, kde autor suše popisuje „kdy, kde, co, jak, proč“ s využitím nějakého toho nahraného hovoru, jakkoliv se pro tento tvar slovo reportáž zhusta používá. Reportáž je kreativní a dosti individuální žánr vtahující posluchače do děje skrze příběh, skrze osobu reportéra, s promyšleným audiodesignem. Velmi vhodné (nikoliv povinné, samozřejmě) je doplnit tento kurz kurzem ZURb1411 AudioCafe, kde lze načerpat spoustu inspirace, pokud jde o současnou nejnápaditější audiotvorbu.
Výstupy z učení
Znalosti:
Student získá teoretické a faktické znalosti z oblasti audio žurnalistiky. Student bude schopen pojmenovat hlavní témata vyučované problematiky a vést odbornou diskuzi.

Dovednosti, praktické a funkční:
Student bude schopen použít své teoretické znalosti a aplikovat je v praxi, například při tvorbě audio zpráv, rozhovorů, reportáží apod.

Obecné způsobilosti, kompetence:
Student bude schopen používat znalosti a dovednosti při praxi v redakcích, stejně jako audio žurnalista samostatně. Bude schopen převzít odpovědnosti na úrovni redaktora. Bude připraven řešit složitější situace při práci v redakci a v terénu.
Osnova
  • Audiotvorba v různých typech médií (rozhlasové vysílání, podcast). Zpravodajské a publicistické žánry užívané v audiotvorbě. Interview. Specifika audiotvorby.
  • Rozhlas se nevyjadřuje slovem, nýbrž zvukem, který má přinejmenším tři formy: slovo, ruch, hudbu. Přesto první a mnohdy jediný plán mnohých zpravodajsko-publicistických sdělení v tuzemských zvukových médiích spočívá ve verbální rovině. Jakkoliv verbální sdělení ve zpravodajství a publicistice bezpochyby hraje prim, tento kurz by měl ukázat, naučit, vyzkoušet, že zvukovost sdělení nemusí spočívat jen v bezduchém „inzertování“ či „pokrývání“ slova víceméně bezduchými, zcela nesdělnými, prvoplánovými zvukovými obrazy (ruchy), které jen popisují řečené, verbální informaci nerozvíjejí a jen ji dublují. Mediální komunikace zrychluje, je stále méně času na sdělení většího množství informací. V rozhlasu je přitom možné přinést až několik rovin sdělení v jednom jediném časovém úseku, totiž samotné slovo, způsob jeho zvukového vyjádření, rámující zvukový obraz (ruch, zvukové záběrování, dynamika střihu), které spolu vzájemně komunikují, doplňují se, ale mohou si i oponovat, je-li to autorův záměr. To vše je schopno přinést složený obsah, mnohem sdělnější, než kdyby zvuk tvořil jen doprovodnou, podřadnou, tedy vlastně zbytečnou funkci vzhledem ke slovu.
  • Audiotvorba nesmí být o pouhém slově, respektive slově jako pouhém gramatickém útvaru, ale musí hrát se zvukovým obrazem, nejen epickým, ale podstatně i lyrickým, tedy obrazem, jehož děj se neodehrává v čase, ale v jakoby zastaveném a zároveň stále znělém akordu, který nemá pouhé čtyři rozměry, ale možná šestnáct, nebo spíš nekonečně rozměrů, přinejmenším potenciálně, kde se děj či pohyb či dynamika odehrává rozhlížením a nasloucháním rozmanitým nuancím obrazu, kde je neustále co objevovat, i v souvislosti s měnící se zkušeností posluchače, jehož život se v čase (krom jiného) odehrává. Dílo samozřejmě musí počítat s posluchačem, neboť teprve v mysli posluchače se dílo skutečně odehrává a má dopady na jeho jednání. Dílo nemusí říct všechno (čímž se dá šetřit i čas), ale musí umět ve zkratce rozehrát mysl posluchače, musí se stát inspirací pro jeho vlastní děj.
  • Přesto pochopitelně rozhlas se slovem významně pracuje. Pro rozhlasového tvůrce je výjimečně důležitá schopnost a tedy znalost a zkušenost postupů, jak vést rozhovor, a to pro různé typy pořadů. Tedy nejjednodušší rozhovor, který slouží pro tvorbu jednoduchého zpravodajského sdělení, dále rozhovor pořizovaný pro náročnější složené zpravodajsko-publicistické tvary, dále živý rozhovor reportéra s moderátorem ve studiu, dále vedení „dlouhometrážního“ interview (různé typy dle obsahu i žánru), dále vedení debaty a nakonec vedení reportážního či dokumentárního typu rozhovoru, kde je nutné jít za slova a skrze umně nastavené situace se dopátrat příběhu, emoce, která je silným nosičem sdělení. Pozice logiky, intuice, empatie interviewera. Práce s tichem. Jak neplnit předem sepsané otázky, ale jak se nechat vést respondentem (jeho tématy, která v něm teď znějí) a přitom ho vést, aby sdělil (ne nutně slovy) i to, co původně třeba sdělit nechtěl, ale co má skutečnou autentickou sílu. Významotvorná role mikrofonu. Tempo řeči, dikce.
Literatura
    doporučená literatura
  • Brit Jensen, Magdalena Sodomková: Matematika zločinu - https://matematikazlocinu.cz
  • Přemysl Hnilička: Panáček v říši mluveného slova (nejkomplexnější tuzemský rozcestník audiotvorby a literatury o ní) - http://mluveny.panacek.com (optimální orientace na webu skrze kvalitní vyhledávání nebo dle rubrik)
    neurčeno
  • Thompson, R., Christopher J. Bowen. Grammar of the Shot. Second Edition. Oxford, Focal Press, Elsevier Inc., 2009. ISBN: 978-0-240-52121-3.
  • Kříž, M.: Zvuk na PC, Step by Step, Brno: Computer Press, 2004.
  • BBC Academy - http://www.bbc.co.uk/academy
  • Essential radio journalism. Edited by Paul Chantler - Peter Stewart. London: A & C Black, 2009. xiii, 264. ISBN 0713688742. info
  • VLACHÝ, Václav. Praxe zvukové techniky. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Muzikus, 2008. 297 s. ISBN 9788086253466. info
  • Radio journalism. Edited by Andrew Crisell. 1st ed. Thousand Oaks, CA: SAGE Publications Ltd., 2008. 173 s. ISBN 9781412930154. info
Výukové metody
Přednášky, rozbory ukázek, diskuse, ale zejména společně tvořená a sdílená studentská cvičení, rozvíjení týmové spolupráce. Projektově orientovaná výuka. Dovršením kurzu je tvorba závěrečných audioreportáží pod individuálním pedagogickým doprovázením.
Metody hodnocení
Studenti budou hodnoceni na základě veřejného předvedení svých závěrečných prací a následné debaty nad nimi. Klauzury, respektive prezentace děl za účasti odborných hodnotitelů i veřejnosti proběhnou ve zkouškovém období.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, jaro 2021.