BSS158 Proliferace ZHN

Fakulta sociálních studií
jaro 2013
Rozsah
1/1. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (přednášející)
Ing. Otakar Mika, CSc. (přednášející), prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (zástupce)
Mgr. Lukáš Dyčka, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.
Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Iva Petříková
Dodavatelské pracoviště: Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Út 12:00–13:30 U35
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurs je zamýšlen jako přehled hlavních oblastí proliferace zbraní hromadného ničení a boje proti proliferaci. Studneti/tky budou schopni/y pochopit a vysvětlit teorie proliferace, typologii ZHN a jejich šíření a nástroje boje proti proliferaci. Studenti/tky by měli/y být schopni/y analyzovat formy a důsledky proliferace a boje proti proliferaci.
Osnova
  • 1. Úvod do studia proliferace ZHN 2. Vymezení proliferace ZHN 3. Obecná politika proti proliferaci ZHN 4. Proliferace jaderných a radiologických zbraní 5. Politika proti proliferaci jaderných a radiologických zbraní 6. Proliferace chemických zbraní 7. Politika proti prolifereci chemických zbraní 8. Proliferece biologických zbraní 9. Politika proti proliferaci biologických zbraní 10. Proliferece dalších druhů a politika proti nim 11. Proliferace nosičů ZHN 12. Politika proti proliferaci nosičů ZHN 13. Shrnutí kursu
Literatura
  • Extended valid list of literature is in the IS (study materials)
  • MAREŠ, Miroslav. Aktéři proliferace zbraní hromadného ničení. Obrana a strategie. Brno: ÚSS Univerzity obrany, 2005, V., č. 2, s. 7-19. ISSN 1214-6463. info
  • CIRINCIONE, Joseph, Jon B. WOLFSTHAL a Miriam RAJKUMAR. Deadly arsenals : nuclear, biological, and chemical threats. 2nd ed. Washington, D.C.: Carnegie Endowment for International Peace, 2005, x,490 s. ISBN 087003216X. info
  • TŮMA, Miroslav. Nešíření zbraní hromadného ničení v kontextu aktuálních otázek mezinárodní bezpečnosti a boje proti terorismu. Brno: Ústav strategických studií Univerzita obrany, 2004, 233 s. ISBN 8085960907. info
Výukové metody
Předmět je vyučován formou přednášek a navazujících seminářů. V rámci přednášek jsou vysvětlena základní témata, která jsou dále diskutována na seminářích. Součástí seminářů jsou prezentace seminárních prací studentů.
Metody hodnocení
Požadavky na absolvování předmětu Předmět je zakončen zkouškou. V předmětu je po splnění řádných úkolů možné získat maximálně 60 bodů, pro absolvování je třeba minimálně 36 bodů. Součásti zkoušky jsou: 1. Referát (maximálně 6 bodů) 2. Seminární práce (maximálně 12 bodů). 3. Průběžné písemné přezkoušení (maximálně 6 bodů) 4. Závěrečné písemné přezkoušení (maximálně 36 bodů). Referát + seminární práce: Na semináři prezentovaný referát s využitím elektronické prezentace (cca 10 minut) a na stejné téma (nebo k vybranému problému z referátu) odevzdaná seminární práce. Tématem referátu/seminární práce je společensko-vědní analýza vybraného problému týkajícího se proliferace zbraní hromadného ničení anebo politiky proti tomuto fenoménu (analýza proliferace určité ZHN či jejího nosiče v určitém státu, mezinárodní organizaci či nestátním subjektu, případně dokumentu, organizace či aktivit zaměřených proti proliferaci ZHN či jejich nosičů apod.). Téma musí být schváleno vyučujícím do třetího semináře v semestru. Referát musí být odpřednášen na semináři, stanoveném vyučujícím (ve vazbě na téma). Referát slouží jako prezentace pojetí a struktury připravované seminární práce (musí obsahovat cíle práce, objasnění jejího teoreticko-metodologického pojetí, podrobnou osnovu práce, předpokládaná zjištění a používané zdroje). Seminární práce musí být odevzdána nejpozději do konce května (do odevzdávárny v ISu a ve vytištěné podobě), jinak nebude přijata. Rozsah je cca 10 normostran (tj. 18 000 znaků, včetně mezer). O případném výraznějším překročení limitu počtu znaků je třeba domluvit se s vyučujícím. Referát a seminární práci mohou na jedno téma zpracovat i dva studenti/tky, takováto seminární práce však musí mít cca 16 normostran (tj. 30 000 znaků, včetně mezer) a hodnocení referátu a práce je jednotné pro oba/obě. K referátu a seminární práci je třeba vyhledat zdroje nad rámec zadané povinné literatury. Na seminární práci bude hodnocena obecná invence autora/autorky, schopnost výběru metod a jejich aplikace, logika argumentace a využití teoretických kritérií, přehlednost a logika zvolené struktury, snaha o nalezení odborných problémů a jejich kritickou analýzu, a zohlednění relevantních pramenů a literatury. Práce musí obsahovat seznam použité literatury a poznámkový aparát. Průběžné písemné přezkoušení pokrývá látku probranou v semestru do doby psaní přezkušovacího testu. Sestává ze šesti uzavřených testových otázek. Písemné přezkoušení se bude psát druhý týden v dubnu, nebude-li s ohledem na vývoj výuky v semestru s časovým předstihem oznámeno jinak. Náhradní termíny (nikoliv opravné!) jsou plánovány na další dva dubnové týdny následující po prvním termínu, v případě změny o tom bude včas poskytnuta informace. Průběžné přezkoušení bude psáno po skončení semináře. Průběžné přezkoušení nelze opakovat ani opravovat, lze pouze přijít na náhradní termín, pokud se student/studentka z omluvených důvodů nemůže zúčastnit prvního termínu. Závěrečné písemné přezkoušení pokrývá zadanou povinnou literaturu a odpřednášenou látku v prezentacích. Sestává z otevřených otázek. K absolvování zkoušky je třeba získat alespoň ¼ bodů z každého komponentu. Povinná účast na seminářích vyplývá ze studijního řádu MU. Hodnocení: 56-60 bodu: A 51-55 bodu: B 46-50 bodu: C 41-45 bodu: D 36-40 bodu: E 35 a méně: F
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.