POL369 Vývoj politiky lidských práv

Fakulta sociálních studií
jaro 2018
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Patrik Taufar, MA, E.MA, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Oddělení politologie – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Oddělení politologie – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
St 14. 3. 18:45–20:15 U43, Čt 15. 3. 18:45–20:15 U43, Pá 16. 3. 18:45–20:15 U43, Po 19. 3. 18:45–20:15 U43, Út 20. 3. 18:45–20:15 U43, St 21. 3. 18:45–20:15 U43, Čt 22. 3. 18:45–20:15 U43, Pá 23. 3. 11:30–15:00 U35
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 13 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/13, pouze zareg.: 0/13
Mateřské obory/plány
předmět má 21 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Intenzivní blokový kurz „Vývoj politiky Lidských práv“ je rozdělen na tři části: I. Koncepty a konceptualizace lidských práv; II. Historický vývoj politiky lidských práv a III. Současné lidsko-právní přístupy a instrumenty.
Cílem tohoto kurzu je seznámit bakalářské studenty/ky s lidskými/základními právy jakožto centrálním konceptem současné domácí a mezinárodní/globální politiky. Nejprve se pokusíme nalézt způsob, jak samotný moderní koncept lidských práv vymezit, a následně také definovat náležitosti, které jej standardně doprovázejí. V dalším kroku se pokusíme zúžit sledovanou problematiku rozlišením mezi právní a politickou perspektivou, přičemž se dále vydáme po stopách posledně zmíněné.
V druhé části kurzu budou představeny vybrané historické události, které přispěly k formování současného mezinárodního režimu lidských práv. Diskutována budou lidská práva menšin v době mezi dvěma světovými válkami, selhání Ligy národů a geneze nového lidsko-právního systému po Druhé světové válce. Komparace lidsko-právní politiky v období před rokem 1993 a tedy před, zatím poslední, Světovou konferencí o Lidských právech a po ní, nám umožní pochopit proměnu lidsko-právního režimu a jeho současnou ambicióznost, stejně jako jeho mnohá úskalí.
Ve třetí části kurzu se zaměříme na představení a analýzu praktických nástrojů současné mezinárodní lidsko-právní politiky. Pozornost bude věnována instrumentům typu národních a evropských strategických dokumentů; lidskoprávní podmínečnosti (conditionality), myšlence, že lidská práva mohou být prosazována za pomoci obchodní politiky – formou tzv. esenciálních klauzulí zakládající obchodní vztah/spolupráci mezi EU a třetí zemí na neredukovatelném základu, respektu k lidským právům. Závěrečné hodiny budou věnovány tématům tzv. „Rights based approach to development“ a současným výzvám, kterým čelí evropská strategie efektivního multilateralismu.
Výstupy z učení
Po absolvování kurzu budou studenti/ky schopni/y (1.) definovat koncept lidských práv, dále (2.) budou obeznámeni/y se základními historickými mezníky a vývojovými formami „politiky“ lidských práv, které budou schopni/y zařadit na pomyslnou časovou osu, a (3.) dokáží identifikovat a analyzovat základní funkce nejdůležitějších politických lidsko-právních instrumentů. Ideálně si také osvojí kritický náhled na téma lidských práv a budou schopni/y analyzovat a diskutovat možná vysvětlení nenaplněných ambicí řady strategických dokumentů – Vídeňskou deklarací a akčním plánem (1993) počínaje a Strategickým rámcem EU pro zahraniční politiku lidských práv a demokracie z roku 2012 konče. Základní nabyté informace budou moci dále prohlubovat v magisterských kurzech věnovaných politické teorii lidských práv, mezinárodním lidsko-právním režimům, domácímu konstitucionalismu, lidským právům v rámci Evropské unie a dalších. Tento kurz tedy může být počátkem jejich dalšího, aktivně budovaného lidsko-právního kurikula.
Osnova
  • Program
  • I. Koncepty a konceptualizace lidských práv
  • 1. Co jsou to lidská práva? 14. Března
  • Definice jednoho moderního politického konceptu; univerzalita; nezcizitelnost; pluralita; neredukovatelnost; generace lidských práv; držitel versus garant lidských práv.
  • Povinná literatura: *Nickel, J. 2014. Human Rights. Stanford Encyclopedia of Philosophy, dostupné z: https://plato.stanford.edu/entries/rightshuman/ *Baroš, J. Dufek, P. 2013. Teorie lidských práv. In: Holzer J. Molek, P. (eds.) Demokratizace a lidská práva. Praha, Brno: Slon, Muni Press. s. 75–103.
  • 2. Lidská práva jako předmět politiky. 15. Března
  • Vymahatelnost lidských práv a obnova politického závazku vůči lidským právům jakožto možný klíč k jejich posílení.
  • Povinná literatura: *Dufek, P. 2010. Úrovně spravedlnosti. Liberalismus, kosmopolitismus a lidská práva. Brno: Muni Press. s. 175–220. *Baroš, J. 2013. Demokracie, konstitucionalismus a lidská práva. In: Holzer J. Molek, P. (eds.) Demokratizace a lidská práva. Praha, Brno: Slon, Muni Press. s. 104–124.
  • II. Historický vývoj politiky lidských práv
  • 3. Zrození lidskoprávního režimu. 16. Března
  • Selhání lidsko-právního proto-režimu Ligy národů a jeho tragické konsekvence v podobě Druhé světové války; geneze základů současného světového režimu lidských práv – Univerzální deklarace lidských práv.
  • Povinná literatura: *Mazower, M. 2004. The Strange Triumph of Human Rights, 1933-1950. The Historical Journal 47, č. 2. s. 379–398. Roosevelt, F. D. 1941. Message to Congress, dostupné z https://fdrlibrary.org/four-freedoms *Glendon, M. A. 2000. John P. Humphrey and the Drafting of the Universal Declaration of Human Rights. Journal of the History of the International Law 2, s. 250–260. Všeobecná deklarace lidských práv. 2015. Praha: Informační centrum OSN.
  • 4. Bipolární uspořádání 19. Března
  • Relativizace univerzality lidských práv v mezinárodní politice 2. poloviny 20. století; vznik moderního lidsko-právního hnutí, zahraniční politika Jimiho Cartera; Samuel Moyn a diskontinuita lidsko-právní politiky.
  • Povinná literatura: *Schmitz, D. F. Walker V. 2004. Jimmy Carter and the Foreign Policy of Human Rights: The Development of a Post-Cold War Foreign Policy. Diplomatic history 28, č. 1. s. 113–143. *Philips, B. 2011. Reflections on ´The Last Utopia´: A Conversation with Samuel Moyn. Journal of Human Rights Practice 3, č. 2, s. 129–138.
  • 5. Opětovná univerzalizace lidských práv 20. Března
  • Světová konference o Lidských právech 1993, aneb všechna práva pro všechny!
  • Povinná literatura: *Robinson, M. 1993. Human Rights at the Dawn of the 21st Century. Human Rights Quarterly 15, č. 1, s. 629–639. *Thérien, J-P. Joly, P. 2014. “All Human Rights for All”: The United Nations and Human Rights in the Post-Cold War Era. Human Rights Quarterly 34, s. 373–396. The World Conference on Human Rights. 1993. Vienna Declaration and Programme of Action. s. 1–9.
  • III. Současné lidsko-právní přístupy a instrumenty 6. Zahraniční obchod, kondicionalita a “mainstreaming” 21. Března
  • Strategické policy dokumenty a požadavek tzv. lidsko-právního mainstreamingu; strategie prosazování lidských práv skrze zahraniční obchodní politiku; pozitivní versus negativní kondicionalita; “essential elements clauses”.
  • Povinná literatura: *Mckenzie, L.; Meissner K. 2016. Human Rights Conditionality in European Union Trade Negotiations: the Case of the EU–Singapore FTA. Journal of Common Market Studies 2016, s. 1-18. Bartels, L. 2005. Human Rights and Democracy Clauses in the EU´s International Agreements. European Parliament, D-G For External Policies of the Union. Council of the European Union. 2015. Council conclusions on the Action Plan on Human Rights and Democracy 2015–2019. Council of the European Union. 2012. EU Strategic Framework and Action Plan on Human Rights and Democracy. Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2015. Koncepce podpory lidských práv a transformační spolupráce.
  • 7. Rights based approach to development 22. Března
  • Expanze lidských práv do dalších politik – případ rozvojové politiky; představení praktického policy instrumentu, zhodnocení kladů a záporů.
  • Povinná literatura: *Uvin, P. 2007. From the right to development to the rights-based approach: how ‘human rights’ entered development. Development in Practice 17, 4-5, s. 597-606.
  • 8. Efektivní multilateralismus? 23. Března
  • Poslední revize primárního práva slibovala posílení jednotného hlasu unie v zahraniční politice, které by mělo přispět i k naplňování unijních cílů – včetně těch lidskoprávních. V jaké kondici je strategie multilateralismu EU?
  • Povinná literatura: *Smith, K. E. 2013. The European Union and the Politics of Legitimization at the United Nations. European Foreign Affairs Review 18, č. 1, s. 63–80.
  • Pozn.: *text na který je možno vypracovat písemnou přípravu Doporučená literatura bude k nalezení ve studijních materiálech v příslušných složkách jednotlivých seminárních hodin.
Metody hodnocení
Podmínky ukončení
1) Odevzdání seminárního eseje o striktním rozsahu 10 NS do příslušné odevzdávárny v isu do 31. 5. 2018 včetně. Možná témata esejů, celkový charakter a smysl tohoto cvičení budou specifikována na prvním semináři a mohou být kdykoli konzultována na adrese: taufar@mail.muni.cz
Za seminární esej je možné získat 0–10 bodů v závislosti na originalitě, použitých zdrojích, propracovanosti a koherenci argumentace.
2) Odevzdání alespoň 3 písemných příprav, každé o striktním rozsahu 2 NS, komentujících ideálně pouze jeden ze zadaných textů na příslušnou hodinu. Přípravy se píší pouze jako reakce na články z odborných žurnálů, či na zadané kapitoly z knih! Nikoli tedy na primární zdroje, které jsou také součástí povinné literatury (přepisy projevů, deklarace, strategické dokumenty). Každá z příprav se vkládá do příslušné odevzdávárny v isu, nejpozději 24 hodin před začátkem seminárního setkání.
Ideální struktura každé přípravy by měla být členěna na tři části: 1. Krátký úvodní odstavec shrnující základní informace, poznatky a argumenty textu; 2. tělo textu, které kriticky analyzuje a rozvede/vhodně problematizuje některý z diskutovaných problémů a 3. Konkrétní otázky k textu, či zkoumanému fenoménu.
Za každou z příprav lze získat 0–2 body. Je také možné odevzdat více než tři přípravy.
3) Zisk alespoň 15 z celkových 25 bodů
Aktivita v seminářích je bodově hodnocena. 0–1 bod za seminární setkání. V kurzu lze získat 0–9 bodů za aktivitu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2017, jaro 2019.