POL440 Koncepty v moderní politické filosofii

Fakulta sociálních studií
jaro 2018
Rozsah
0/2/0. 7 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Pavel Dufek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Sylvie Bláhová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Bc. Tereza Křepelová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Patrik Taufar, MA, E.MA, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Oddělení politologie – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Oddělení politologie – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
St 11:30–13:00 P22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je věnován hlavním problémům a politickým fenoménům odrážejícím se v politické filosofii 20. a 21. století. Po úvodním seznámení s výkladovým rámcem kurzu a přehledem základních otázek politické teorie v liberálních demokraciích následují tři tematické bloky, strukturované okolo základních politických pojmů. V prvním bloku bude pozornost věnována tématům jako suverenita, autorita, legitimita, nacionalismus či politická reprezentace, ve druhém pak přejdeme k diskusi o spravedlnosti jak v rámci politické teorie liberalismu, tak i z pozic k liberalismu kritických. Poslední blok bude věnován rychle se rozvíjející výměně v rámci tzv. mezinárodní či globální politické teorie, tj. možnosti či nutnosti aplikovat poznatky politické filosofie i mimo hranice teritoriálně uzavřeného státu, či přímo bez ohledu na tyto hranice. Kombinace přednášek a seminárních diskusí bude doplněna o dva plnohodnotné debatní semináře.
Absolventi kurzu získají pokročilé systematické znalosti o soudobé politické filosofii, konkrétně hlavních příspěvcích, pozicích a argumentech. Na základě konceptuálního přístupu k dané látce budou následně schopni analyzovat, srovnávat a kriticky posuzovat jak jednotlivé politické fenomény, tak jejich vzájemnou provázanost. Stejně tak porozumí příčinám existence odlišných normativních (politických) perspektiv, z nichž vyvěrají konkrétní veřejné debaty a v důsledku i politická opatření. Prostřednictvím účasti v debatních seminářích si osvojí schopnost syntetizovat konkrétní filosofické pozice a samostatně vytvářet argumenty, které se týkají současných politických problémů a trendů.
Osnova
  • 1. Morální pluralismus a deep disagreement v ústavní demokracii
  • 2. Základní otázky politické teorie demokracie. Demokracie, konstitucionalismus a lidská práva
  • I. Demokracie jako neuzavřená výzva
  • 3. Stát a suverenita
  • 4. Moc, autorita a legitimita
  • 5. Národy, nacionalismus a multikulturalismus
  • 6. Politická reprezentace v demokracii
  • 7. Pluralismus, tolerance a diverzita
  • II. Spravedlnost: Od (re)distribuce statků ke strukturálnímu znevýhodnění
  • 8. Férovost, rovnost, redistribuce: zdraví a nerovnost, sociální determinanty zdraví
  • 9. Svoboda a individuální práva: férovost trhu, “hledět si svého” jako ctnost
  • 10. Debatní seminář I
  • 11. (Zne)uznání a strukturální nespravedlnost: sociální, politická exkluze
  • III. Další vybrané problémy
  • 12. Globalizace, lidská práva a mezinárodní politická teorie
  • 13. Debatní semninář II
Literatura
  • HOLZER, Jan, Pavel MOLEK, Jiří BAROŠ, Pavel DUFEK, Michal MOCHŤAK, Ivo POSPÍŠIL, Petr PRECLÍK a Hubert SMEKAL. Demokratizace a lidská práva. Středoevropské pohledy. Online. 1. vyd. Brno - Praha: MUNI Press - SLON, 2013. 266 s. Studie 105. svazek. ISBN 978-80-7419-159-6. [citováno 2024-04-24] info
  • TOMASI, John. Free market fairness. Online. Princeton: Princeton University Press, 2012. xxvii, 348. ISBN 9780691144467. [citováno 2024-04-24] info
  • SKINNER, Quentin. O státě. Online. Translated by Jakub Jinek. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 2012. 119 s. ISBN 9788072984466. [citováno 2024-04-24] info
  • ROSANVALLON, Pierre. Democratic legitimacy : impartiality, reflexivity, proximity. Online. Translated by Arthur Goldhammer. Princeton: Princeton University Press, 2011. 235 p. ISBN 9780691149486. [citováno 2024-04-24] info
  • WILLIAMS, Bernard Arthur Owen. Na počátku byl čin : realismus a moralismus v politické diskusi. Online. Edited by Geoffrey Hawthorn, Translated by Tomáš Hejduk. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2011. 278 s. ISBN 9788087378854. [citováno 2024-04-24] info
  • HRUBEC, Marek. Od zneuznání ke spravedlnosti : kritická teorie globální společnosti a politiky. Online. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2011. 562 s. ISBN 9788070073629. [citováno 2024-04-24] info
  • BARŠA, Pavel. Anarchie a řád ve světové politice. Online. Edited by Ondřej Císař. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 559 s. ISBN 9788073670948. [citováno 2024-04-24] URL info
  • Sociální kritika v éře globalizace : odstraňování sociálně-ekonomických nerovností a konfliktů. Online. Edited by Marek Hrubec, Translated by Martin Brabec. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2008. 479 s. ISBN 9788070072868. [citováno 2024-04-24] info
  • The Oxford handbook of political theory. Online. Edited by John S. Dryzek - Bonnie Honig - Anne Phillips - Robert E. Goodin. Oxford: Oxford University Press, 2006. xiii, 883. ISBN 9780199548439. [citováno 2024-04-24] info
  • BARŠOVÁ, Andrea a Pavel BARŠA. Přistěhovalectví a liberální stát : imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Online. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2005. 308 s. ISBN 8021038756. [citováno 2024-04-24] info
  • BARŠA, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. Online. 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2003. 347 s. ISBN 80-7325-020-9. [citováno 2024-04-24] info
  • RAWLS, John. Justice as fairness : a restatement. Online. Edited by Erin Kelly. Cambridge, Mass.: Belknap Press of Harvard University Press, 2001. xviii, 214. ISBN 0674005112. [citováno 2024-04-24] info
  • DWORKIN, Ronald M. Sovereign virtue :the theory and practice of equality. Online. 2. ed. Cambridge: Harvard University Press, 2000. 511 s. ISBN 0-674-00219-9. [citováno 2024-04-24] info
  • YOUNG, Iris Marion. Justice and the politics of difference. Online. Princeton: Princeton University Press, 1990. viii, 286. ISBN 0691023158. [citováno 2024-04-24] info
Výukové metody
Přednášky, position papery, seminární diskuse
Metody hodnocení
(1) Tři písemné přípravy („position papery“) vycházející z povinné literatury. Přípravy budou reflektovat texty primárního typu (označené v sylabu hvězdičkou), jejich úspěšné sepsání ovšem předpokládá znalost veškeré povinné literatury (tj. i shrnující, pokud taková u tématu figuruje), a budou tak také hodnoceny. Pokud je hvězdičkou označeno textů víc, student/ka si může vybrat, na který se podrobně zaměří.
Přípravy o délce 1–2 normostrany (1800–3600 znaků čili cca. 250–500 slov) musejí obsahovat identifikaci (dle názoru studenta/tky) nejproblémovější nebo naopak nejzajímavější (nejpřesvědčivější) části textu (argumentu…), doplněnou o argumentaci studenta/tky ve prospěch či neprospěch dané pozice. Smyslem příprav tudíž není převyprávění obsahu zadané literatury, nýbrž snaha zaujmout vzhledem k danému textu vlastní pozici a připravit si tak východisko k seminární diskusi.
V této souvislosti upozorňujeme, že hodnoceno bude i prokázání znalosti ostatních textů, nejen toho, na nějž je kriticky reagováno. Nepožadujeme jejich formální shrnutí, nicméně je třeba s nimi též pracovat.
Přípravy budou hodnoceny 0–3 body (dohromady max. 9 bodů); v případě nesplnění stanovených požadavků nebude PP přijata k hodnocení. Studenti/tky mohou napsat více než tři přípravy (např. při horším hodnocení těch odevzdaných), nicméně 9 bodů představuje strop – body „navíc“ tedy za position papery dostat nelze.
Přípravy výhradě ve formátu .rtf či .doc(x), které budou krom vlastního textu obsahovat pouze jméno autora/autorky a seznam komentovaných textů v pokud možno kompaktní podobě (vyvarujte se tedy titulních stran, seznamů literatury v dalším oddíle na další straně nebo řádkování 2 a velikost písma 14) nechť jsou nahrány do Odevzdávárny (v rámci Studijních materiálů) vždy do úterý předcházejícího středeční výuce do 16:00.

(2) Aktivita v hodinách (seminárních diskusích). hodnocena vždy 0–1 bodem. Maximálně 8 bodů, z nichž se do závěrečného hodnocení budou oficiálně započítávat 0–4 body, případné další (1–4) body za aktivitu jsou bonusové

(3) Aktivní účast v jedné ze dvou politicko-filosofických diskusí
Důležitá poznámka: Účast v diskusním semináři je povinná, případné získané body jsou ovšem navíc k celkovému hodnocení – tj. úspěch v debatě může v hodnocení pomoci, neúspěch nemůže uškodit.

Témata diskusí (25. 4. a 16. 5. 2018) budou upřesněna na začátku semestru.

Rozdělení do skupin proběhne ve 3. týdnu výuky kurzu. Studenti se zúčastní buď první, nebo druhé debaty; v každém případě je účast v debatě podmínkou připuštění ke zkoušce. Lze za ni získat 3 body: Ty získá jednak vítězná strana a jednak arbitři, pokud vyučující uznají, že odůvodnění rozhodnutí má vysokou kvalitu. V případě hrdinné a přesvědčivé, byť nakonec neúspěšné, obhajoby „poražené“ pozice si vyučující vyhrazují právo udělit 2 body i této straně.

Předběžné poznámky k organizaci debat (bude ještě upřesněno):
V každé z těchto debat budou vystupovat dvě strany, třetí skupinou budou arbitři. Do pátku před konáním diskuse studenti vloží do Odevzdávárny v ISu seznam hlavních užitých argumentů (stačí v hlavních bodech s odkazy pramenů, ze kterých jste vycházeli. Argumenty musí být ovšem systematicky uspořádány a následně jim bude odpovídat i vstupní řeč stran v rámci diskuse) v rozsahu minimálně 7 normostran.

Každá ze stran připraví asi desetiminutovou obhajobu/kritiku příslušného problému. Následuje debata stran řízená arbitry, resp. předsedajícím, kterého si arbitři ze svého středu zvolí. Každá ze stran může reagovat v rámci debaty na argumenty druhé strany. Všichni z arbitrů mohou pokládat otázky oběma stranám (resp. libovolným členům týmu). Obecně je úkolem arbitrů hlídat, aby argumenty stran odpovídaly faktům a byly přesvědčivé. Jakmile tudíž obdrží od stran seznam jejich hlavních argumentů (viz výše), kriticky je promyslí.

Do týdne po konání diskuse vyhotoví arbitři písemné odůvodnění svého verdiktu ve stejném rozsahu. Nesouhlasí-li některý z arbitrů s verdiktem většiny svých kolegů, může do odůvodnění verdiktu uplatnit odlišné stanovisko.

(4) A. Ústní zkouška po skončení výuky, ověřující základní požadované znalosti i pochopení souvislostí mezi probíranými pozicemi a hlavními argumenty. Přezkoušení sestávající ze dvou hlavních a případně doplňujících otázek bude vycházet z povinné literatury (označené v tomto sylabu tučně) a z obsahu přednášek a seminářů. Výkon studenta/tky bude hodnocen 0–24 body

NEBO

B. Závěrečný esej o rozsahu 20–25 normostran na téma související s obsahem kurzu a konzultované s vyučujícími, hodnocený 0–24 body.
Informace učitele
Podvodné plnění studijních povinností:
Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví.
Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021.