POL701 Úvod do politologie

Fakulta sociálních studií
podzim 2001
Rozsah
0/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurs na základě analýzy termínu "politická věda" a jednotlivých teoretických přístupů seznamuje s klíčovými pojmy politické vědy: politika, politická moc, autorita, subjekty a objekty politické činnosti apod. Prostor je věnován také termínům na pomezí politologie a sociologie (participace, socializace, subjekt a objekt, role, status, pozice, osobnost, politická kultura, elita, masa), úvodu do teorie politického systému a základům srovnávací politologie. Absolvent kursu je připraven k praktickému použití základního politologického názvosloví v dalších oborových kursech bakalářského studia. V průběhu kursu studenti sepíší seminární práci, kurs je zakončen zkouškovým testem (viz níže).
Osnova
  • První týden (1.-7. října 2001) 1. První soustředění: pátek 5. října 2001, 12.30-14.00 - úvod, seznámení s organizací kursu - seznámení s požadavky pro úspěšné ukončení kursu - úvodní komentář k obsahu kursu, základní orientace v jednotlivých tématech - seznámení s povinnou a doporučenou literaturou (blíže viz níže) Druhý týden (8.-14. října 2001) 2. Shánění povinné a doporučené literatury (blíže viz níže) 3. Volba tématu seminární práce, počátek shánění pramenů a literatury Třetí týden (15.-21. října 2001) 4. Termín oznámení kontaktní osobě o výběru tématu seminární práce - do středy 17. října 2001 5. Individuální příprava - první téma (68 stran českého textu, blíže viz níže) 6. Příprava seminární práce Čtvrtý týden (22.-28. října 2001) 7. Individuální příprava - druhé téma (40 stran českého textu, blíže viz níže) 8. Příprava seminární práce Pátý týden (29. října - 4. listopadu 2001) 9. Individuální příprava - třetí téma (66 stran českého textu, blíže viz níže) 10. Příprava seminární práce Šestý týden (5.-11. listopadu 2001) 11. Individuální příprava - opakování první tří témat, příprava dotazů pro soustředění 12. Sepisování seminární práce 13. Druhé soustředění: sobota 10. listopadu 2001, 8.00-9.40 - konzultace k připravovaným seminárním pracím - konzultace k prvním třem zadaným tématům Sedmý týden (12.-18. listopadu 2001) 14. Individuální příprava - čtvrté téma (46 stran českého textu, blíže viz níže) 15. Dopisování seminární práce Osmý týden (19.-25. listopadu 2001) 16. Individuální příprava - páté téma (57 stran českého textu, blíže viz níže) 17. Dopisování seminární práce Devátý týden (26. listopadu - 2. prosince 2001) 18. Individuální příprava - šesté téma (50 stran českého textu, blíže viz níže) 19. Termín zaslání zadané seminární práce: do pondělí 3. prosince 2001 - e-mailem, popř. v tištěné podobě kontaktní osobě - sankce při nedodržení termínu: viz pasáž o seminárních pracích Desátý týden (3.-9. prosince 2001) 20. Individuální příprava - opakování čtvrtého až šestého tématu 21. Termín vyrozumění o hodnocení seminární práce (e-mailem): do středy 12. prosince 2001 22. Případná práce nad vrácenou seminární prací Jedenáctý týden (10.-16. prosince 2001) 23. Individuální příprava - opakování čtvrtého až šestého tématu 24. Případná práce nad vrácenou seminární prací 25. Třetí soustředění: sobota 15. prosince 2001, 8.00-9.40 - konzultace ke zbylým zadaným tématům Dvanáctý týden (17.-23. prosince 2001) + vánoční období 26. Individuální příprava na zkouškový test 27. Termín zaslání seminární práce určené k přepracování (opět e-mailem, popř. v tištěné podobě kontaktní osobě): do pátku 28. prosince 2001 - sankce při nedodržení termínu: student nebude připuštěn ke zkouškovému testu a nebude v kursu klasifikován - sankce při odevzdání práce, u níž přetrvávají nedostatky a proto nedosahuje požadované bodové hranice: student nebude připuštěn ke zkouškovému testu do doby odevzdání dostatečně kvalitního díla, promarněné termíny bez náhrady ztrácí Leden a únor 2002 28. Termín vyrozumění o hodnocení přepracované seminární práce (e-mailem): do pátku 4. ledna 2002 29. Písemný zkouškový test - datum bude upřesněno - obsah adekvátní rozsahu odpřednášených témat a zadané literatury (zúčastní se pouze studenti, kterým byla přijata a schválena seminární práce) - délka 60 minut - struktura testu: 3 otázky po 4 bodech, 4 otázky po 6 bodech, 3 otázky po 8 bodech - pro obdržení zápočtu nutný zisk minimálně 36 bodů z 60 možných bodů (příklad možné podoby testu a jeho hodnocení viz níže) 30. Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu (e-mailem): bude upřesněn 31. První opravný termín: bude upřesněn 32. Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu v prvním opravném termínu (e-mailem): bude upřesněn 33. Druhý opravný termín: bude upřesněn 34. Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu v druhém opravném termínu (e-mailem): bude upřesněn
Informace učitele
Poznámka: tento materiál-sylabus je určen výhradně pro studenty kombinovaného studia oboru politologie FSS MU v Brně v akademickém roce 2001/2002 kursu Úvod do politologie. Jakékoli rozšiřování, kopírování, případně využití tohoto materiálu (nebo jeho části) pro jiné kursy je ve smyslu porušení autorských práv zakázáno. Autor a garant: PhDr. Jan Holzer, Ph.D., odborný asistent Katedry politologie Mail kontakt: holzer@fss.muni.cz Telefon: 05 - 41 61 51 24 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlaží, dveře č. 201 a) každou středu v období semestru 14.00-15.00 b) ve třech dnech soustředění 9.40-16.00 Kontaktní osoba: Mgr. Jakub Šedo, interní asistující doktorand Katedry politologie Mail kontakt: sedo@fss.muni.cz Telefon: 05 - 41 61 51 22 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlaží, dveře č. 213 a) každý pátek v období semestru 10.00-12.00 b) ve třech dnech soustředění 9.40-16.00 Struktura témat kursu a zadaná literatura Orientace ve struktuře kursu a v jednotlivých tématech: Látka kursu je rozdělena do šesti tématických celků, které představují v podstatě uzavřená základní politologická témata. Nejedná se přitom o zcela vyčerpávající pokrytí látky politické vědy; řada klíčových témat (politická filosofie, teorie státu, teorie demokracie, metodologie politické vědy atd.) zůstává mimo záběr kursu, neboť jim bude pozornost věnována v jiných kursech oboru politologie. K nastudování každého ze šesti témat je určen vždy (pouze!) 1 týden, přičemž před druhým i před třetím soustředěním je vždy jistý čas (přibližně 1 týden) na zopakování látky. Na závěrečnou přípravu je určeno období na přelomu roku. Vzhledem k tomu, že zadaná literatura kursu vychází převážně z jednoho knižního textu (viz dále), jeví se situace připravujícího se studenta jakoby poněkud jednodušší. Navíc je kurs postaven výhradně na českých textech, třebaže pro dané téma existuje celá řada anglicky, či německy psaných publikací. Na druhé straně je obsah kursu, a na to je nutno důtklivě upozornit, v některých pasážích značně abstraktní a v tomto smyslu velmi náročný (což představuje komplikaci zvláště vzhledem k omezené možnosti daná témata a jejich porozumění přímo konzultovat, ať již s ostatními kolegy, či s přednášejícími). Proto je nutno číst jednotlivé texty s mimořádnou pozorností a pokoušet se představovat si za použitými abstraktními pojmy konkrétnější jevy. V každém případě se jedná o první vážný kontakt studentů s politickou vědou jako ryze teoretickou a možná na hony původním představám vzdálenou sociálněvědní naukou. To ovšem neznamená (jak lze doufat), že naukou nezajímavou či dokonce odpudivou. V této souvislosti je tudíž nutno studenty upozornit na fakt, že podstatou studia politologie na FSS MU v Brně není zprostředkování účasti na dění v "politické aréně", nýbrž uvedení do světa abstraktní a teoretické reflexe, popisu a rozboru politických procesů, jevů, otázek a problémů, a to ve striktně hodnotově neutrální rovině, s důrazem na deskripci a analýzu. Primárním cílem celého studia politologie pak není "výchova" zručných debatérů, či umožnění názorové sebeidentifikace studenta (jakkoli tyto "následky" studia nejsou nepřirozené a nevítané), nýbrž především příprava odborníků, schopných porozumět politice jako specifickému sociálnímu fenoménu. Co se týče pramenů a literatury kursu: témata kursu do značné míry kopírují základní v kursu používaný text, tedy práci německých autorů Dirka Berg-Schlossera a Theo Stammena Úvod do politické vědy (Praha, ISE 2000). Tato kniha představuje jeden z nejpoužívanějších (a nejkvalitnějších) materiálů při výuce základů politické vědy na německých universitách. Zároveň její autoři reprezentují metodologické zázemí, které odpovídá zaměření a preferencím brněnské politologické "školy". Tato koncentrace na text Berg-Schlossera a Stammena v podstatě pro studenty znamená si tuto knihu, dostupnou v knihkupectvích, která se orientují na sociovědní literaturu, koupit (cena 281,- Kč). Naopak z hlediska přípravy na závěrečný test nelze doporučit jiné příručky, ať již jsou jejich názvy jakkoli "chytlavé" (Úvod do politologie, Základy politologie, Politologie, Pozvání do politologie atd.). Buď se totiž jedná o v jistém smyslu zastaralé texty (Čermák - Fiala - Houbal: Pozvání do politologie), nebo o texty určené jinému čtenářstvu (David: Politologie - středním školám; kolektiv autorů PF MU: Politologie - studentům právnických fakult), nebo o texty, jejichž využití je vzhledem k jejich odlišnému metodologickému zázemí a didaktickému zpracování z hlediska potřeb studentů politologie na FSS MU v Brně jen velmi omezené (různá vydání Křížkovský - Adamová: Základy politologie). Stejně významnými prameny, tentokráte encyklopedického (slovníkového) charakteru, jsou Blackwellova encyklopedie politického myšlení (Brno, JOTA 1995) a Slovník politického myšlení Rogera Scrutona (Brno, Atlantis 1990, 1999). Vzhledem k jejich širokému využití i v jiných kursech oboru politologie též zde garant doporučuje, aby si studenti obě publikace zakoupili (cena 550,- a 168,- Kč). Další materiály, které uvedené zdroje doplňují, popř. je rozšiřují, jsou vzhledem k obtížnější dostupnosti (Fiala, Nekvapil), nebo pouze omezenému využití v rámci tohoto kursu (Říchová) přístupné v čítance, která je k dispozici u paní Kafkové na studijním oddělení FSS. Dosud nepublikované texty (Holzer - Pšeja) budou studentům dodány v průběhu semestru. Samotná literatura je pak z hlediska potřeb kursu a studentů rozdělena do dvou kategorií na: a) texty k nastudování - ty je nutno podrobně nastudovat, z jejich obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu; jednotlivé texty jsou přístupné buď v čítance, či je nutno je buď koupit v některém knihkupectví, které se orientuje na sociovědní literaturu, nebo si je zapůjčit v některé z odborných knihoven; celkově je nutno přečíst a nastudovat 327 stran výhradně českého textu; b) texty doporučené - ty představují nejvhodnější doplňkovou literaturu; jejich přinejmenším přečtení se garantovi jeví jako pro studenty významná pomoc při orientaci v celém kursu. Následující výčet jednotlivých témat obsahuje jednak klíčové pojmy a problémy, na které je nutno se soustředit při přípravě v průběhu semestru, jednak základní studijní literaturu, z jejíhož obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu. 1. Pojem politologie Vznik, původ a tradice politologie, debata o pojmenování této sociálněvědní nauky, jednotlivé etapy vývoje politologie, politická věda jako součást praktické filosofie v antice a ve středověku, politická věda od začátku novověku. Okruhy použití politologie, politická věda a praktická politika, politická věda, politické vzdělání a akademická půda. Vnitřní dělení politologie (propedeutika = úvod do, politická filosofie, teorie státu, teorie politických systémů, teorie demokracie, politické strany, systém zprostředkování zájmů = zájmové a nátlakové skupiny, lobbyistický systém apod., srovnávací = komparativní politologie, volby a volební systémy, teorie správy atd.), secese politické vědy, tedy od politické vědy se postupně oddělivší subdisciplíny (mezinárodní vztahy, zahraniční politika, teorie sdělovacích prostředků), předmět politické vědy, její vztah k ostatním sociálním vědám, aktuální tématické spektrum politické vědy. Geneze politické vědy v českých zemích v průběhu XX. století, její současná situace. Texty k nastudování: - Berg-Schlosser, D. - Stammen, T.: Úvod do politické vědy, Praha, ISE 2000, s. 13-24, 295-304. 22 stran - Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA 1995, s. 365-373. 9 stran - Nekvapil, M.: Studijní text z politologie I. Nástin dějin politického učení, Vyškov 1991, s. 99-136 (viz čítanka). 38 stran Doporučená literatura: - Fiala, P.: Německá politologie, Brno, CDK 1995, s. 14-16 (viz čítanka). 3 strany - Holzer, J. - Pšeja, P.: Česká politologie po roce 1989, Budapešť 2001 (v tisku). 30 stran 2. Pojem politika Normativně-ontologický, realistický (kritérium politické oblasti: přítel versus nepřítel) a marxistický pojem politiky, pojem "politika" a "politický" v empiricko-analyticky orientovaných sociálních vědách. Trojdimenzionální pojetí pojmu politika (termíny polity - policy - politics jako výrazy reflektující odlišné aspekty a úrovně politické reality). Výzkumně-strategická funkce a selektivní působení pojmů politiky, vědecké a společensko-historické podmínky pojmů politiky. Dimenze politické reality. Pojmy vymezující politickou oblast: politická moc, panství, autorita, vliv, donucení. Texty k nastudování: - Berg-Schlosser, D. - Stammen, T.: Úvod do politické vědy, Praha, ISE 2000, s 31-52. 22 stran - Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA 1995, s. 25-29, 317-320, 378-379. 11 stran - Scruton, R.: Slovník politického myšlení, Brno, Atlantis 1990, s. 11-12, 72-73, 97-99. 7 stran 3. Teoretické přístupy v politické vědě Přístupy normativně-ontologický (antická tradice: Platón, Aristoteles, Sokrates), historicko-dialektický (Hegelova filosofie dějin a Marxova teorie společnosti) a empiricko-analytický (jednotlivé "kroky" k teorii, druhy teorií, faktory podmiňující poznání, problém zájmů vedoucích poznání, problém vztahu mezi teorií a praxí). Politická věda a politická teorie: politická teorie jako historie politického myšlení, jako pojmová analýza a jako formální modelování. Texty k nastudování: - Berg-Schlosser, D. - Stammen, T.: Úvod do politické vědy, Praha, ISE 2000, s. 53-110. 58 stran - Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA 1995, s. 365-372. 8 stran Doporučená literatura: - Fiala, P.: Německá politologie, Brno, CDK 1995, s. 104-119 (viz čítanka). 16 stran - Voegelin, E.: Nová věda o politice, Brno, CDK 2000, s. 7-27. 21 stran - Weber, M.: Politika jako povolání, (Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998). 4. Teorie politického systému I. Pojmové vymezení, podstata systémové teorie, systémově-teoretický vztahový rámec, struktura, funkce, subsystémy, součásti (jednotky). Vztah společnost - politický systém: vstupy a výstupy, funkce politického systému. Policy-analýza (tzv. analýza politické oblasti). Teorie politického systému D. Eastona (strukturní funkcionalismus). Texty k nastudování: - Berg-Schlosser, D. - Stammen, T.: Úvod do politické vědy, Praha, ISE 2000, s. 161-168. 8 stran - Říchová, B.: Přehled moderních politických teorií, Praha, Portál 2000, s. 45-82 (viz čítanka). 38 stran 5. Teorie politického systému II. (sociologie politiky) Analýza dílčích oblastí, společenské základy, politická sociologie, politická ekonomie, společnost a spojené indikátory, objektové a subjektové aspekty společenských základů, teorie konfliktu, integrace společnosti, konfliktní skupiny. Teorie politické kultury (Almond, Verba, Powell). Problém vztahu elita a masa. Centrální politický systém, účinnost státního aparátu, vztahy politický systém - společnost, jeho objektové a subjektové aspekty. Výstupní struktura zvláštního druhu - armáda. Zájmy. Legalita a legitimita. Texty k nastudování: - Berg-Schlosser, D. - Stammen, T.: Úvod do politické vědy, Praha, ISE 2000, s. 168-219. 52 strany - Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, JOTA 1995, s. 568-570. 3 strany - Scruton, R.: Slovník politického myšlení, Brno, Atlantis 1990, s. 56-57. 2 strany 6. Srovnávací (komparativní) politická věda Možnosti použití srovnávací (komparativní) metody v sociálních vědách. Typy politických systémů (kritéria a klasifikace): současné "tradiční", statické oligarchie, "modernizační oligarchie", "pretoriánské", mobilizační, výchovné demokracie, fašistické systémy, komunistické systémy, parlamentní demokracie. Vývojově teoretické přístupy (cyklický Platónův model, lineární model "historického materialismu", současné vývojové teorie). Texty k nastudování: - Berg-Schlosser, D. - Stammen, T.: Úvod do politické vědy, Praha, ISE 2000, s. 219-269. 50 stran Příklad možného zkouškového testu Úvod do politologie (POL701) - kombinované studium Zkouškový test - varianta X Jméno: Datum: Čas: 60 minut --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 body 1. Uveďte hlavní rozdělení metod politické vědy dle Berg-Schlossera a Stammena 2. Na jaké typy a dle jakého kritéria dělí Ch. L. Montesquieu "moc" 3. Objasněte termín "comparative government" 6 bodů 4. Krátce popište mobilizační politické systémy 5. Vysvětlete termín "polity" 6. V souvislosti s členěním společnosti stručně objasněte termín "kasta" 7. Vysvětlete termín "policy-analýza" 8 bodů 8. Charakterizujte realistický přístup k pojmu politika 9. Popište na Platonově příkladu cyklickou vývojovou teorii 10. Vyjmenujte a popište vstupní funkce politického systému -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hodnocení testu: A. Výborně 60 - 56 bodů B. Velmi dobře plus 55 - 51 bodů C. Velmi dobře 50 - 46 bodů D. Dobře plus 45 - 41 bodů E. Dobře 40 - 36 bodů (hranicí je tedy zisk 60% bodů, které jsou "ve hře") F. Neprospěl 35 bodů a méně Seminární práce Zadání: Upřímně řečeno: cílem seminární práce v tomto kursu není projevení geniality autora (jakkoli v ni lze věřit či dokonce doufat), nýbrž zcela přízemně poskytnutí důkazu dovednosti studenta zpracovat určité zadané téma či problém, a to na základě rozeznání pro téma podstatné literatury (odtud podmínka, že student musí vyjít minimálně z 5 titulů), jejího nastudování, porovnání a posouzení a následné kompilace, tedy sestavení výsledné seminární práce z poznatků v textu uvedených zdrojů a z jejich kritické konfrontace (tedy nikoli z jejich opisu!), s vlastním závěrečným hodnocením. Práce tak splní následující cíle: hned na začátku studia studenta (1) postavit před nutnost vyhovět určitým formálním požadavkům, které se týkají kteréhokoli autora odborného sociálněvědního textu a jejichž zvládnutí je do značné míry předpokladem pro následné vlastní, originální práce (jejichž čas jistě přijde), a (2) donutit jej navyknout základním postupům při studiu jakéhokoli problému, tedy především sběru a kritické analýze primárních i sekundárních zdrojů a pramenů jako nutnému předpokladu badatelských aktivit. Požadavky: Odevzdávaná práce tedy musí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie, které obsahují šablonu seminárních prací, obsahující veškeré nutné formální parametry), jejich porušení je, stejně jako (i v internetovém věku) nízká jazyková (především gramatická, ale i stylistická) kultura textu, důvodem k odmítnutí práce. To znamená (následující body se týkají jak prací zasílaných v tištěné podobě, tak prací, které budou zaslány e-mailem): - První strana obsahuje název univerzity, fakulty, katedry, název kursu a jeho kód, jméno autora, jeho studijní kombinace a imatrikulační ročník, název práce, rok a místo sepsání - Vlastní text v rozsahu přibližně 2500-3000 slov je psán po jedné straně, ve Wordu, písmo Times New Roman, velikost písma 12, řádkování 1,5 - Práce obsahuje poznámkový aparát, a to některou z technických možností, které nabízí Word (pod Vložit - Poznámka pod čarou), v intencích citačních standardů - Práce dále obsahuje seznam použité literatury, zapsané dle současných citačních standardů politologických periodik (viz např. Politologický časopis; a také již zmíněná šablona seminárních prací na webových stránkách Katedry politologie) Hodnocení: Práce bude hodnocena v rozsahu 0-10 bodů (pro přijetí je nutno získat minimálně 6 bodů) dle následujících kritérií: 1. obsahu textu - dodržení a naplnění tématu, míry faktických chyb (3 body) 2. použité literatury (3 body) 3. dodržení formálních požadavků (3 body) 4. jazykové kultury (1 bod) Pokud bude práce odevzdána se zpožděním vůči prvnímu termínu (3. prosince 2001), hranice nutného zisku bodů se zvyšuje na 8 bodů. Při navrácení včas odevzdané práce k přepracování se hranice nezvyšuje. Nedodržení termínu při přepracování (28. prosince 2001) již znamená, že student nebude v kursu klasifikován. Pokud bude i podruhé odevzdána práce, u níž přetrvávají nedostatky a proto nedosahuje požadované bodové hranice, nemůže student absolvovat zkouškový test do té doby, než bude práce opět odevzdána a schválena. Student ztrácí na tu dobu vypsané termíny a vystavuje se tak riziku menší šance na úspěch při zkouškovém testu. Témata: Nabídka je striktní, je nutno se do ní "vejít", jiná témata než uvedená v následujícím seznamu nebudou garantem kursu akceptována. 1. Vznik a etapy vývoje politologie 2. Geneze české politické vědy - jednotlivé etapy 3. Geneze české politické vědy - jednotlivé osobnosti a školy 4. Vnitřní subdisciplinární dělení politologie 5. Předmět politologie a vztah k ostatním sociálním vědám 6. Tematické spektrum politologie 7. Normativně-ontologický pojem politiky 8. Realistický pojem politiky 9. Marxistický pojem politiky 10. Pojem politika v empiricko-analyticky orientovaných sociálních vědách 11. Trojdimenzionální pojetí pojmu politika (polity - policy - politics) 12. Normativně-ontologický přístup 13. Historicko-dialektický přístup 14. Empiricko-analytický přístup 15. Politická teorie jako historie politického myšlení 16. Politická teorie jako pojmová analýza 17. Politická teorie jako formální modelování 18. Pojmy politická moc 19. Autorita, vliv, donucení 20. Politická činnost a politické vztahy 21. Politické potřeby a zájmy 22. Subjekty a objekty politické činnosti 23. Elita a masa 24. Politika a člověk 25. Politická kultura 26. Politický konflikt 27. Politické rozhodování a činnost 28. Politické normy a hodnoty 29. Politická socializace - etapy 30. Politická socializace - subjekty 31. Politická participace 32. Politická osobnost 33. Politická role a pozice 34. Politický systém - pojmové vymezení, struktura a funkce 35. Jednotlivé subsystémy politického systému 36. Vztah společnost - politický systém: vstupy 37. Vztah společnost - politický systém: výstupy 38. Policy analysis 39. Komparativní politologie 40. Základní modely politických systémů
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2000, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012.