PSY411 Pedagogická a školní psychologie

Fakulta sociálních studií
podzim 2004
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Jan Beran, Ph.D. (přednášející), Mgr. Petra Voráčová, MBA (zástupce)
prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. (přednášející), Mgr. Petra Voráčová, MBA (zástupce)
Garance
Mgr. Radana Šrubařová
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Radana Šrubařová
Rozvrh
Pá 1. 10. 8:30–15:00 G24, Pá 15. 10. 8:30–15:00 G24, Pá 26. 11. 8:30–15:00 G24, Pá 10. 12. 8:30–15:00 G24
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Pedagogická psychologie
  • Historie pedagogické psychologie. Vývoj oboru ve 20. Století. Napětí mezi rigorózním, oborovým bádáním, které slouží vědě a mezi prací v terénu, která slouží výchovně vzdělávací praxi. Psychologie chápaná jako "tvrdá" věda a triáda: teorie - výzkum - kvantifikace. Nedostatky dosavadního pojetí pedagogické psychologie: důraz na izolování a redukování proměnných, zkoumání jedince mimo kontext, v němž žije a učí se. Nově navrhované pojetí: komplexnost reality, kompozitní proměnné, složitější výzkumné a statistické metody. Tři základní funkce pedagogické psychologie (explanační, ovlivňovací a projektová). Časopis Pedagogika jako zdroj informací o pedagogické psychologii u nás.
  • Školní psychologie
  • Historie školní psychologie ve vyspělých zemích a u nás. Meziválečné Československo a snaha přiblížit psychologické služby škole, žákům a učitelům (prof. Stejskal, dr. Ohera). Spory mezi poradenskými psychology a školními psychology, Obě strany poskytují komplementárně psychologické služby škole, nejde o vylučující se alternativy. Zásady pro rozvoj školní psychologie v ČR: svébytnost v rámci systému, nikoli kompetitivnost; komplementárnost; širší klientela; variabilnost pracovního zařazení; variabilnost umístění pracoviště; specifické akcenty práce; přiblížení služeb klientům; snadnější mezilidské vztahy; bohatost poskytovaných služeb; specifičnost řešených problémů; specifičnost přípravy na povolání; specifičnost používaných metod; vhled psychologa do chodu instituce; pružnost reagování na změny; složitost jeho sociální role. Mezinárodní organizace (ISPA), národní organizace: Asociace školní psychologie ČR a SROV. Časopis Školský psychológ.
  • Dětské interpretace světa a žákovo pojetí učiva
  • Teoretické základy (J. Piaget, L.S. Vygotskij, J. Bruner, D.P. Ausubel, F.J. Dochy). Dětské interpretování světa. Žákovo pojetí učiva. Proměny žákova pojetí učiva. Pojetí před systematickou výukou. Pojetí během výuky . Pojetí po skončení výuky. Diagnostické metody (analýza žákovských výkonů a výtvorů, dětská kresba, metody dramatické výchovy, metoda hraní rolí, rozhovor s jednotlivcem nebo skupinou, fenomenografický přístup, projektivní technika, didaktické testy, zejména dvoustupňové, dvouúrovňové didaktické testy, grafické strukturování učiva, interakční analýza), Ovlivňování žákova pojetí učiva (samovolná změna, změna využívající sociální faktory, radikální změna).
  • Učení z textu
  • Dětská pregramotnost. Didaktická komunikace. Pojmy - text, didaktický text, pedagogický text, učebnicový text. Hlavní determinanty učení z textu. Typy učení, které žák použije, jsou určovány: cíli, podmínkami, charakteristikami žáka, charakteristikami textu, způsoby zkoušení a hodnocení naučeného. Žákovy přístupy k učení: povrchový a hloubkový. Strategií učení z textu (mikrostrategie, makrostrategie). Kognitivní a motivační procesy při recepci textu. Monitorování, vnímání textu, porozumění textu (elaborace, inference), zapamatování textu (sémantická paměť, epizodická paměť, strategie zapamatování učiva), Teorie učení se z textu. Text a učebnicový text (pedagogický text učebnicového typu, hypertext). Vlastnosti pedagogického textu: intencionálnost, čtivost, obtížnost, kohezivnost, koherentnost, intertextovost a regulativnost. Diagnostika učení z textu (diagnostika opírající se o přímou práci s textem, bez přímé práce s textem). Nácvik učení z textu.
  • Učení z obrazového materiálu
  • Propojenost verbálního a nonverbálního sdělování v předškolním období. Rozpojování ve školním období v tradičních školách. Vizuální gramotnost a negramotnost. Porozumění obrazovému materiálu závisí na vývoji poznávacích struktur. Obrazový materiál. Teorie zpracování vizuálních informací. Úrovně sdělování obrazových informací: syntaktická, sémantická, pragmatická. Funkce obrazového materiálu při učení: dekorativní, reprezentující, organizující, interpretující, transformující; efektivně-motivační, koncentrování pozornosti, kognitivně-regulační. Otevřené otázky učení z obrazového materiálu.
  • Styly učení
  • Pojetí stylů učení. Základní pojmy: učení, styl, kognitivní styly, styly učení, taktiky učení, strategie učení. Diagnostika stylů učení. Obecné problémy diagnostiky. Používané metody: výuka pomocí počítače, pozorování průběhu žákova učení, analýza produktů, běžný rozhovor, fenomenografický rozhovor, strukturovaný rozhovor, volné písemné odpovědi, projektivní grafické techniky, dotazníky. Ovlivňování stylů učení.Strategie neovlivňování stylů učení. Strategie ovlivňování stylů učení. Vnější řízení změn. Metakognice. Autoregulace učení.
  • Autoregulace učení
  • Základní pojmy: vnější řízení, autoregulace. Pedagogicko-sociologické pojetí autoregulace (pojmy typu self-direction, self-management, self-teaching, self-learning). Psychologické pojetí (pojmy typu self-regulation, auto-regulation). Definování autoregulace. Předpoklady uplatnění autoregulace. Strukturní a dynamický pohled na autoregulaci. Teorie cyklických fází autoregulace. Vztah autoregulace a vnější regulace. Vývojový pohled na autoregulaci. Autoregulace a školní vyučování.
  • Sociální kontext učení. Sociální klima třídy a klima školy.
  • Základní pojmy: prostředí, klima, atmosféra. Typologie klimatu školy. Hlavní přístupy ke zkoumání klimatu školy: akcent na způsob vedení, řízení školy; akcent na učitelský sbor, na podíl sboru při fungování školy; akcent na vztahy mezi učitelem a žáky, školou a rodiči na širším pozadí školy. Diagnostika klimatu školy. Možnosti cíleného ovlivňování klimatu školy.
Informace učitele
http://www.fss.muni.cz/psych/studium.html
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.