MVZ162 Zahraniční politika Ruské federace

Fakulta sociálních studií
podzim 2011
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D. (přednášející)
doc. Tomáš Šmíd, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Út 14:00–15:40 P22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 57 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/57, pouze zareg.: 0/57
Mateřské obory/plány
předmět má 17 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu je seznámení studentů s vývojem a klíčovými problémy ruské zahraniční (i bezpečnostní) politiky po roce 1991. Kurz se zabývá problematikou vývoje zahraničněpolitických priorit jednotlivých administrativ prezidentů Borise Jelcina a Vladimira Putina, vývojem zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, projevem vlivu jednotlivých ideových koncepcí, myšlenkových škol (liberalismus, atlantismus, eurasianismus, geopolitika realismus) i jednotlivých politických osobností v klíčových funkcích exekutivy i legislativy RF na vývoj ruské zahraniční politiky po roce 1991. Kurz se dále pokouší o mapování nejdůležitějších oblastí zahraničněpolitických (včetně politicko-ekonomických a politicko-bezpečnostních) vztahů postsovětského Ruska v areálovém smyslu vývoj vztahů k USA, evropská dimenze ruské zahraniční politiky včetně vztahů k někdejším postkomunistickým satelitům v Evropě, ruská zahraniční politika v rámci SNS (Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Kavkaz, státy střední Asie), východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky (vývoj vztahů s Čínou, Indií, Japonskem, jihovýchodní Asií), další vybrané problémy zahraniční politiky Ruska: politika Ruska v oblasti Blízkého východu, vztah Ruska ke klíčovým bezpečnostním, politickým a politicko-ekonomickým organizacím v evropském i mezinárodním kontextu (NATO, EU, WTO, Rada Evropy).
Osnova
  • 1) Úvod Seznámení se strukturou kurzu a požadavky na jeho absolvování. 2) Uvedení do problematiky výzkumu ruské zahraniční politiky. Přehled vývoje zahraničněpolitických a bezpečnostních koncepcí a doktrín v RF po roce 1991 Vliv liberalistických koncepcí Gajdarovy vlády a jejích osobností (atlantismus, nové západnictví), Kozyrevova doktrína, nástup Černomyrdinovy vlády a Primakova do funkce ministra zahraničí, vznik prvních zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, odklon od liberalismu k novému eurasianismu, projevy geopolitiky a realismu v nové ruské zahraniční politice poloviny 90. let, nástup Ivanova, odchod Jelcina z prezidentské funkce a nástup Putina, nové koncepce a doktríny ruské zahraniční a bezpečnostní politiky z let 1999/2000 3) Mechanika tvorby ruské zahraniční politiky a její projevy v praxi (role jednotlivých resortů exekutivy prezident, ministerstvo zahraničí, ministerstvo obrany; role legislativy). Bezpečnostní a ekonomická dimenze zahraniční politiky RF. 4) Vývoj vztahů Rusko USA Klíčové problémy v zahraničněpolitické, bezpečnostní i politicko-ekonomické oblasti od roku 1991 do současnosti. 5) Rusko a Evropa I (postkomunistické státy střední a východní Evropy) Proměny politicko-ekonomických vztahů Ruska k někdejším satelitům, problematika rozšiřování NATO ve vztahu Ruska k těmto zemím, rusko-polské vztahy, otázka rusko-slovenských vztahů v 90. letech 20. století, Rusko a Balkán, problémy v hledání nových vztahů Ruska k pobaltským státům, otázka kvality česko-ruských vztahů. 6) Rusko a Evropa II Mezníky ve vztazích Ruska ke státům západní Evropy a jejich význam v celkovém kontextu hledání mezinárodněpolitické role Ruska (Rusko-Německo, Rusko-Francie, Rusko-Velká Británie), vývoj zahraničněpolitických a politicko-ekonomických vztahů Ruska a EU, Rusko jako člen Rady Evropy. 7) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru I. Vznik rusko-běloruského soustátí a cesta k němu. 8) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru II. Rusko - Ukrajina, Moldávie. 9) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru III. Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán, ruský vliv v kontextu etnických a etnonáboženských konfliktů na Kavkaze. 10) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru IV. Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán), otázka surovinových zdrojů, geopolitický a geostrategický význam regionu. (1 přednáška) 11) Východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky Pokusy o budování strategického partnerství s Čínou a Indií, ekonomické aspekty těchto vztahů. Diplomatická role Ruska v otázce korejského jaderného programu. (1 přednáška) 12) Další vybrané problémy ruské zahraniční politiky Otázka rusko-japonských vztahů, role Ruska na Blízkém východě, pozice Ruska v rámci globálních ekonomických vztahů. (1 přednáška) 13) Zkouškový test
Literatura
  • Danilin, I., V.: Lokal'nyje konflikty za rubežom i interesy Rossiji. Moskva : Centr političeskoj informaciji, 2003.ISBN 5-94750-024-8. s. 28 38.
  • Tsygankov, A., P. (1999): Od mezinárodního institucionalismu k revolučnímu expanzionismu: Zahraničně politická debata v současném Rusku. In: Politologický časopis, 2/1999, s. 31-47
  • Cornell, S.: Small Nations and Great Powers. London: Curzon Press. 2003. p. 333 - 365.
  • Rossija i osnovnyje instituty bezopasnosti v Jevrope : Vstupaja v 21 vek. Red. Dmitrij Trenin. Moskva : Centr Karnegi ; S a R, 2000. ISBN 5-94043-001-5. s. 10-22, 23-48.
  • Hadžijev, K. S.: Geopolitika Kavkaza. Moskva: Meždunarodnyje otnošenija, 2001. s. 280 - 328.
  • Duleba, A. - Hirman, K.: Rusko na konci Jelcinovej éry. Bratislava: IVO 1999.
  • Webber, M.: Russia and Europe: Conflict or Cooperation? Basingstoke: Macmillan Press 2000. s. 1-21, 28-45, 47-65, 99-124, 179-209.
  • Garthoff: The great transition: american-soviet relations and the end of the cold war. Washington: Brookings institution, 1994.
  • Berman, I.: The New Battleground: Central Asia and the Caucasus. The Washongton Qurterly. Winter 2004 - 2005. p. 59 - 68.
  • Smith, M., A.: Current Russo-Chinese Relations. Camberley : Defence Academy of the United Kingdom, 2003.
  • Toward an Understanding of Russia : New European Perspectives / Edited by Janusz Bugajski and Marek Michalewski. New York : Council on Foreign Relations, 2002.ISBN 0-87609-310-1, s. 59-78; 183-209; 153-182; 97-106
Výukové metody
Hlavní výukovou metodu představují přednášky doprovázené diskusí se studenty o příslušných tématech. Studenti jsou povinni pro úspěšné absolvování kurzu vypracovat seminární práci, jejímž cílem je testovat analytické schopnosti studentů a schopnosti pracovat na textu odborného charakteru. Přednášky a diskuse doplňuje zadaná povinná a doplňková četba, jejímž úkolem je rozšířit znalosti studentů získané během jednotlivých přednášek a diskusí.
Metody hodnocení
Podmínky k absolvování kurzu: Seminární práce, aktivita v semináři, zkouškový test. Každý student musí pro úspěšné absolvování kurzu: 1)odevzdat seminární práci s veškerými vědeckými náležitostmi (struktura, poznámkový aparát, literatura) v rozsahu 10-15 normostran (normostrana = 1800 znaků s mezerami). Jako téma seminární práce si student vybere konkrétní téma vztahující se k odpřednášeným okruhům (konkrétní seznam témat je upřesněn v Informačním systému MU - Studijní materiály). Seminární práce bude hodnocena s ohledem na splnění formálních kritérií, obsahovou stránku a stylistické požadavky. 2)Zkouškový test. Maximální možný počet bodů, které lze získat v zápočtovém testu je 30, maximální počet bodů, které lze získat za seminární práci je 15. Pro úspěšné absolvování předmětu je třeba získat min. 26 bodů.
Informace učitele
Literatura: cca 486 stran anglicky, 194 stran česky. Podmínky k absolvování kurzu: Seminární práce, aktivita v semináři, zkouškový test. Každý student musí pro úspěšné absolvování kurzu: 1)odevzdat seminární práci s veškerými vědeckými náležitostmi (struktura, poznámkový aparát, literatura) v rozsahu 10-15 normostran (normostrana = 1800 znaků včetně mezer). Seminární práce bude hodnocena s ohledem na splnění formálních kritérií, obsahovou stránku a stylistické požadavky. 2)Zkouškový test. Maximální možný počet bodů, které lze získat ve kouškovém testu je 30, maximální počet bodů za seminární práci je 15. Pro úspěšné absolvování předmětu je třeba získat min. 26 bodů. Předmět je ukončen zkouškou.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, podzim 2010, podzim 2012.