Bi2BP_ZZBL Základy zoologie bezobratlých

Pedagogická fakulta
jaro 2006
Rozsah
0/0/1. 1 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Robert Vlk, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
Katedra biologie – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Robert Vlk, Ph.D.
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
Bi2BP_ZZBL/01: Út 11:05–11:50 laboratoř 81
Bi2BP_ZZBL/02: Út 12:00–12:45 laboratoř 81
Bi2BP_ZZBL/03: St 13:45–14:30 laboratoř 81
Bi2BP_ZZBL/04: St 14:35–15:20 laboratoř 81
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Studenti si prohloubí základní znalosti o fylogenetických vztazích, bionomii, etologii, ekologii a rozšíření modelových druhů bezobratlých živočichů. Zvládnou poznávání nejdůležitějších zástupců naší fauny a seznámí se s morfologií a anatomií jejich těla. Získané globální znalosti o této části živočišné říše si studenti sami spojí se znalostmi získanými v obecné zoologii. Programový cíl spočívá v získání takových znalostí, které umožní pochopení významu bezobratlých živočichů v životě člověka a způsobů, jak integrovat životní požadavky člověka a svébytnost jednotlivých živočišných skupin. Důraz je kladen na znalost druhů, se kterými se budoucí učitel a jeho žáci budou setkávat při zajišťování výuky přírodopisu na základní škole a v nižších ročnících gymnázia. Student, budoucí učitel, musí být vybaven takovým množstvím znalostí a dovedností, které v praxi zajistí jeho prestiž a autoritu před žáky. Činnostní potenciál představuje v zoologii ty dovednosti, které umožní učiteli orientovat se v přírodě, najít živočichy v jejich přírodním prostředí, zařadit je do systému, umět je žákům ukázat pod mikroskopem, poznat chráněné druhy a vést žáky k ochraně přírody. Učitel musí být příkladem, který budou žáci následovat, musí živočichy nejen poznat či určit, ale také vysvětlit jejich nezastupitelné místo v biocenóze.
Osnova
  • 1. Prvoci (Protozoa): pozorování živých prvoků ze senného nálevu, barvení trepky velké 2. Žahavci (Cnidaria): fototaktizmus nezmara hnědého, reakce nezmara na podráždění, přijímání potravy nezmarem 3. Ploštěnci (Platyhelminthes): pozorování živých ploštěnek potočních - reakce ploštěnek na světlo, vystřelování rhabditů, regenerace 4. Hlístice (Nematoda): mikroskopické pozorování drobných hlístic (háďat a háďátek), pitva škrkavky prasečí 5. Měkkýši (Mollusca) I - plži (Gastropoda): morfologie ulity hlemýždě zahradního, přijímání potravy u suchozemských plžů, přijímání potravy u vodních plžů, pohyb plžů, pitva hlemýždě zahradního, příprava trvalého preparátu jazykové pásky hlemýždě 6. Měkkýši (Mollusca) II - mlži (Bivalvia) a hlavonožci (Cephalopoda): morfologická stavba lastury, chemická stavba lastury mlžů, dýchání škeble rybničné, pitva škeble rybničné (slávky jedlé) 7. Kroužkovci (Annelida): pozorování stavby těla žížaly obecné, fototaxe žížaly, pitva žížaly, pozorování štětinek u vodních máloštětinatců (nitěnka obecná) 8. Členovci (Arthropoda) I - klepítkatci (Chelicerata): rozlišení jednotlivých podkmenů členovců, rozlišení jednotlivých řádů pavoukovců, sběr pavouků, chov křižáka, pozorování vnější stavby těla pavouka 9. Korýši (Crustacea) I - nižší korýši (Entomostraca): pozorování hrotnatky obecné v akváriu - fototaxe, pozorování hrotnatky pod mikroskopem, příjem potravy u hrotnatky, účinek jedu na srdeční činnost hrotnatky 10. Korýši (Crustacea) II - rakovci (Malacostraca): preparace a příprava trvalého preparátu končetin blešivce potočního, pitva raka říčního (krevety červené), poznávání hlavních zástupců desetinožců 11. Stonožkovci (Myriapoda): rozlišení dvou základních tříd podkmene stonožkovci (Myriapoda) - stonožek (Chilopoda) a mnohonožek (Diplopoda) 12. Hmyz (Insecta, =Ectognatha) I - Hemimetabola: preparace švába obecného - pozorování vnější stavby těla, rozlišení dvou základních řádů rovnokřídlého hmyzu, preparace škvora - pozorování vnější stavby a sexuálního dimorfismu, poznávání hlavních zástupců hemimetabolního hmyzu 13. Hmyz (Insecta, =Ectognatha) II - Holometabola: preparace včely medonosné - pozorování vnější stavby těla, rozlišování řádů hmyzu podle počtu a stavby křídel, pozorování stavby jednotlivých typů hmyzích křídel, poznávání hlavních zástupců holometabolního hmyzu 14. Ostnokožci (Echinodermata): poznávání hlavních zástupců hvězdic, hadic, ježovek a sumýšů (Jaderské moře)
Informace učitele
Literatura: BUCHAR J. a kol.: Klíč k určování bezobratlých, Scientia, Praha, 1995. 285 s. HANZÁK J. a kol.: Světem zvířat, V. díl, Bezobratlí, 1. část, Albatros, Praha, 1973. 322 s. HANZÁK J. a kol.: Světem zvířat, V. díl, Bezobratlí, 2. část, Albatros, Praha, 1973. 451 s. KREJČA J., KORBEL L.: Velká kniha živočichů, Príroda, Bratislava, 1997. 344 s. KUNST M., ZPĚVÁK J.: Atlas bezobratlých, SPN, Praha, l978. 80 s.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2004, jaro 2005, jaro 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018.