PdF:BIp012 Ekologie pro základní vzdělává - Informace o předmětu
BIp012 Ekologie pro základní vzdělávání
Pedagogická fakultajaro 2020
- Rozsah
- 1/1/0. 3 kr. Ukončení: k.
- Vyučující
- Mgr. Robert Vlk, Ph.D. (přednášející)
Ing. Radovan Smolinský, Ph.D., PhD. (cvičící) - Garance
- Mgr. Robert Vlk, Ph.D.
Katedra biologie – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Robert Vlk, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra biologie – Pedagogická fakulta - Rozvrh
- Po 15:00–15:50 učebna 5
- Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
BIp012/02: Čt 17:00–17:50 laboratoř 82, R. Smolinský, R. Vlk
BIp012/03: Út 9:00–9:50 laboratoř 82, R. Smolinský, R. Vlk
BIp012/04: Čt 12:00–12:50 laboratoř 82, R. Smolinský, R. Vlk - Předpoklady
- BIp009 Základy zoologie bezobratlých
BIp009 - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Přírodopis se zaměřením na vzdělávání (program PdF, B-PR3S) (2)
- Přírodopis se zaměřením na vzdělávání (program PdF, B-SPE)
- Cíle předmětu
- Na konci tohoto kurzu bude student schopen prokázat: - zvládnutí problematiky ekologických faktorů vodního prostředí - zvládnutí problematiky podnebí a ekologických faktorů ovzduší - zvládnutí problematiky ekologických faktorů půdy - zvládnutí problematiky ekologie populací (demekologie), zejména denzity a mortality populace - zvládnutí problematiky vlastností biocenóz - zvládnutí problematiky potravních vztahů (potravní řetězce, potravní pyramidy, analýza potravního spektra) - zvládnutí problematiky ekologie společenstev (biocenóz) – synekologie, vlastnosti biocenóz; ekosystém.
- Výstupy z učení
- a konci tohoto kurzu bude student schopen prokázat: - zvládnutí problematiky ekologických faktorů vodního prostředí - zvládnutí problematiky podnebí a ekologických faktorů ovzduší - zvládnutí problematiky ekologických faktorů půdy - zvládnutí problematiky ekologie populací (demekologie), zejména denzity a mortality populace - zvládnutí problematiky vlastností biocenóz - zvládnutí problematiky potravních vztahů (potravní řetězce, potravní pyramidy, analýza potravního spektra) - zvládnutí problematiky ekologie společenstev (biocenóz) – synekologie, vlastnosti biocenóz; ekosystém.
- Osnova
- Osnova přednášek: 1. Úvod do problematiky ekologie: základní pojmy a termíny; autekologie, demekologie a synekologie; ekologická média a ekologické faktory vnějšího prostředí (členění); ekotop x biotop. 2. Ekologická valence a adaptace: divergence (adaptivní radiace) a konvergence; ekotyp a poddruh; introdukce, aklimatizace (a domestikace). 2. Ekologické faktory vodního prostředí I – tekoucí vody: abiotické faktory – proud, teplota, obsah O2; horizontální členění toku – rybí pásma; vertikální členění toku; plankton – drift, bentos (+ perifyton), hyporeos; saprobita. 3. Ekologické faktory vodního prostředí (základy hydrobiologie) II – stojaté sladké vody (x moře a oceány): vertikální a horizotální členění – pelaiál, bentál; plankton, nekton, bentos; skočná vrstva (termoklina), sezónní cyklus (stagnace x cirkulace); epilimnion x hypolimnion; eutrofizace, zazemňování. 4. Podnebí, ekologické faktory ovzduší a adaptace na ně: makro-, mezo- a mikroklima; záření, světlo, teplota, srážky a vlhkost, cirkulace vzduchu; biorytmy; ekologická pravidla. 5. Ekologické faktory půdy (základy pedobiologie): půdotvorné faktory; edafon, velikostní a ekologické členění zooedafonu, příklady nejdůležitějších zástupců mezo-, makro- a megafauny; detritický potravní (trofický) řetězec. 6. Ekologické faktory výživy a potravy: ekologická nika, trofogenní kasty; mezidruhové vztahy: (neutralismus,) protokooperace, komenzalismus, mutualismus (=symbióza), amenzalismus, kompetice, predace, parazitismus (a parazitoidismus); vnitrodruhové vztahy: reprodukční x nereprodukční skupiny, teritorialita. 7. Ekologie populací (demekologie) I: disperze, denzita, migrace, natalita (fyziologická x ekologická) a mortalita (specifická rychlost vymírání). 8. Ekologie populací (demekologie) II: struktura (poměr pohlaví, věková struktura), růst (nebrzděný: specifická rychlost růstu; brzděný: únosná kapacita prostředí), r- a K- stratégové; oscilace, fluktuace, gradace. 9. Společenstva (biocenózy): fytocenózy x zoocenózy; biotop; biocenotické principy; vertikální stratifikace; komplexní společenctva (zonace a mozaiky); ekoton; periodicita (fenologie), fenologické aspekty; sukcese (primární x sekundární), klimax (klimatický x edafický); (zono)biomy: hylaea, litoraea, skleraea, silvaea, tajga, tundra, step, poušť (životní formy rostlin ) x orobiomy. 10. Vlastnosti biocenóz: kvantitativní (hustota druhů, abundance, produkce – biomasa, dominance), strukturální (presence x absence, frekvence, konstance, faunistická podobnost = druhová identita, diverzita, ekvitabilita), vztahové znaky (fidelita, koordinace). 11. Ekosystém: funkční jednotky (producenti, konzumenti, destruenti, reducenti), potravní (trofické) řetězce (pyramidy), kumulace, tok energie; homeostáze a stabilita ekosystému; 12. Produktivita ekosystémů (tropický deštný les, korálový útes, subboreální moře); produkce (primární a sekundární); biogeochemické cykly (H2O, C, O, N, S, P). Osnova cvičení: 1. Ekologické faktory vodního prostředí I – tekoucí vody. 2. Ekologické faktory vodního prostředí II – stojaté sladké vody. 3. Podnebí a ekologické faktory ovzduší. 4. Ekologické faktory půdy – analýza hrabanky. 5. Potravní vztahy, potravní řetězce, potravní pyramidy – 6. Struktura potravy - analýza potravního spektra na modelu ptačího predátora (rozbor vývržků sov např. kalouse ušatého či sýčka obecného). 7. Komplexní autekologická studie na modelu vybraného rostlinného nebo živočišného druhu. 8. Ekologie populací (demekologie) I – metody stanovení hustoty populace na příkladu drobných savců. 9. Ekologie populací (demekologie) II – tabulka úmrtnosti a křivka prežívání vybraného druhu ptáka (lesního pěvce). 10. Vlastnosti biocenóz I: kvantitativní znaky – hustota druhů, abundance, produkce – biomasa, dominance na příkladu ornitocenózy (např. lesa). 11. Vlastnosti biocenóz II: strukturální znaky – frekvence, faunistická podobnost = druhová identita, diverzita, ekvitabilita na příkladu ornitocenózy (např. lesa). 12. Základy populační ekologie rostlin a fytocenologie; problematika invazních rostlin.
- Literatura
- BEGON, M., JOHN L. HARPER J.L. a COLIN R. TOWNSEND, C.R. (1997). Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 949 s.
- TOWNSEND, C. R., MICHAEL BEGON M. A JOHN L. HARPER, J.L. (2003). Essentials of ecology. 2nd ed. Malden: Blackwell Publishing, 530 pp.
- LAŠTŮVKA, Zdeněk a Pavla KREJČOVÁ. Ekologie. 1. vyd. Brno: Konvoj, 2000, 184 s. ISBN 8085615932. info
- Cvičení z ekologie živočichů. Edited by Bohumil Losos. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1992, 229 s. ISBN 8021005181. info
- SLAVÍKOVÁ, Jiřina. Ekologie rostlin. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, 366 s. info
- LOSOS, Bohumil. Ekologie živočichů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 316 s. info
- Výukové metody
- Přednáška - PPT prezentace Laboratorní cvičení - analýza vzorků resp. stanovení ekologických charakteristik
- Metody hodnocení
- Podmínkou připuštění ke kolokviu je dodání 6 protokolů resp. seminárních prací: 1. vodní prostředí, 2. hustota populace, 3. mortalita populace, 4. vlastnosti zoocenóz, 5. analýza vývržků sov a 6. analýza hrabanky.
- Informace učitele
- Předpokladem pro zapsání předmětu by rozhodně mělo být úspěšné absolvování předmětů BIp006, BIp008 a BIp009 a také současné zapsání předmětů BIp010, BIp011 a BIp013!
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
- Statistika zápisu (jaro 2020, nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/jaro2020/BIp012