SOp130 Propedeutika vědecké práce a pedagogického výzkumu

Pedagogická fakulta
podzim 2018
Rozsah
1/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D.
Katedra sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Štěpařová
Dodavatelské pracoviště: Katedra sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh
Po 15:00–15:50 učebna 32
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
SOp130/01: Po 13:00–14:50 učebna 32, J. Němec
SOp130/02: Po 16:00–17:50 učebna 36, J. Němec
Předpoklady
Předmět seznamuje studenty se základy vědecké práce a možným použitím základních, především kvalitativních, metod v (sociálně) pedagogickém výzkumu. Metodologické vědomosti a dovednosti studentů jsou dále profilovány v jednotlivých specializacích a dále v následném magisterském studiu v rámci předmětu Základy kvantitativních a kvalitativních metod pedagogického výzkumu.
Předpokladem pro úspěšné zvládnutí předmětu je důkladná domácí příprava, vypracování seminárních prací a napsání testu (75%).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 50 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/50, pouze zareg.: 0/50, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/50
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Po absolvování kurzu bude student/ka schopen:
• popsat rozdíly laického a vědeckého poznávání reality
• definovat rozdíly kvalitativní a kvantitativní výzkumné strategie, opírající se o znalost odlišných teoretických východisek (filozofií), cílů, metod, sběru a analýze dat, produkce rozmanitých teorií atd.
• orientovat se v základních kvalitativních výzkumných strategiích, definovat rozdíly mezi jednotlivými strategiemi (případová studie, etnografický výzkum, biografický výzkum atd.)
• prokázat znalost základních metod sběru údajů a schopnost jejich analýzy (viz seminární cvičení)
• orientovat se v zásadách vědecké práce (práce se zdroji) a respektovat etické principy při práce s daty, respondenty a vědeckými zdroji
• realizovat návrh kvalitativního výzkumného šetření, sestavit projekt výzkumně orientované bakalářské práce
• orientovat se v základních charakteristikách proměnných (kvalitativních i kvantitativních)
Mezi klíčové výstupy studentů v semináři řadíme:
• dovednost zpracovat koncept výzkumné studie, včetně kritické reflexe a respektování formálních náležitostí • analyzovat transkript prostřednictvím vybrané kvalitativní metody • navrhnout komplexní kvalitativní výzkumné šetření
Osnova
  • 1. Jaké jsou nástroje poznávání světa? Filozofie vědy a epistemologie. Co je to metodologie? Jak se liší sociálně vědní zkoumání (poznávání světa) od zkoumání světa přírodního? Pojmové vymezení: metodologie, strategie výzkumu, metoda (angl. metodology), metodika a technika. Paradigma vědeckého zkoumání (T. Kuhn). Předmět výzkumu a předmět oboru sociální pedagogiky, jev, fenomén, cíle a produkty výzkumu. Teorie popisné, explanační a deskripční. Vědecká práce jako vytváření poznatků a jako cesta k objevům (metoda tradice, autority, apriori, vědy).
  • 2. Kvalitativní a kvantitativní paradigma – strategie poznávání. Odlišnosti ve filozofii - pozitivismus x fenomenologie, hermeneutika; odlišnosti v cílech a smyslu výzkumu; odlišnosti ve výzkumných metodách a technikách; odlišnost ve volbě výzkumného souboru; odlišnosti v myšlenkových strategiích a postupech.
  • 3. Principy kvalitativního výzkumu. Proč zkoumáme kvalitativně? Lidé a příběhy, narativní modus poznávání světa, druhých a sebe samotného. Narativita a prožívání, omezenost jazykového kódu. Příběh jako interpretace životní zkušenosti, příběhy a jejich hodnota. Úrovně prožitků, jejich fixace a analýza.
  • 4. Výzkumné strategie, jejich principy a vhodnost ve vztahu k výzkumnému jevu (fenoménu). Případová studie, etnografický výzkum, biografický výzkum, fenomenologická strategie, zakotvená teorie, akční výzkum, obhajující a kritický výzkum atd.
  • 5. Metody sběru a získávání dat (údajů). Druhy rozhovorů (míra strukturovanosti rozhovorů, narativní, neformální a fenomenologický rozhovor). Ohnisková skupina a skupinový rozhovor, relativizace vhodnosti metody ve vztahu k předmětu zkoumání. Pozorování (míra strukturovanosti, zúčastněné a nezúčastněné pozorování, standardizované a nestandardizované pozorování). Analýza dokumentů a výtvorů lidské činnosti, možnosti uplatnění projektivních technik pro sběr dat (problematika jejich analýzy, odlišnost jejich využití v diagnostice).
  • 6. Možnosti využití projektivních technik v kvalitativním výzkumu. Princip projektivních metod (spodobnění, tvary neurčitého významu, historie), verbální a grafické metody, manipulace s objekty a jejich třídění, obsahová analýza, sémantické metody. Metody měření sociálních vztahů.
  • 7. Vybrané metody analýzy kvalitativních dat. Hermeneutická, fenomenologická, rámcová, obsahová, diskursivní analýza, analýza prostřednictvím zakotvené teorie (otevřené kódování, axiální kódování, selektivní kódování). Principy jednotlivých přístupů, kódování, induktivní postupy, vytváření kategorií a témat, koncipování teorie a závěrů výzkumných šetření.
  • 8. Principy kvantitativního výzkumu. Základní odlišnosti od kvalitativní strategie, filozofie, principy. Konstrukce hypotéz a jejich testování. Problémy a hypotézy, obecnost a specifičnost problémů a hypotéz (možnosti problémů a hypotéz, hodnoty a definice). Typy proměnných (stupnice měření, nominální, ordinální, metrická a poměrová), pořizování výběru a náhodnost, princip znáhodňování (pojmy a konstrukty, konstitutivní a operacionální definice konstruktů a proměnných, závisle a nezávisle proměnné, aktivní a určené proměnné, intervenující proměnná).
  • 9. Tvorba výzkumných projektů, bakalářský a diplomový projekt, standardy kladené na závěrečné práce. Výzkumný záměr, cíle, definice předmětu výzkumu, metody výběru respondentů, výzkumné pole, metody sběru a analýzy dat, možnosti interpretace a konstrukce závěrů. Kontrola rozptylu, projekty „nedostatečné“ a projekty „dobré“ (cíle výzkumného projektu, výzkumný projekt jako kontrola rozptylu, maximalizace experimentálního a minimalizace chybového rozptylu, kontrola vnějších proměnných, základní charakteristika „dobrých a nedostatečných“ projektů). Základy měření, reliabilita a validita (definice měření, úrovně měření a škálování, definice a teorie reliability, typy validity).
  • 10. Práce s odbornou literaturou a elektronickými dokumenty (typy citací, excerpta a konspekt, elektronické vyhledávací služby). Etické principy při práci se zdroji a daty, etika ve výzkumu. Prezentace výsledků výzkumných šetření (tabulace a grafické znázorňování).
Literatura
    povinná literatura
  • NĚMEC, Jiří. Úvod do (sociálně) pedagogické metodologie. Online. Brno. Brno: PdF MU, Katedra sociální pedagogiky, 2014, 83 s. E-learningový kurz v prostředí LMS Moodle s distančními texty info
  • ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vydání první. Praha: Portál, 2007, 377 stran. ISBN 9788073673130. URL info
  • MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Translated by Jana Krchová. Vydání první. Boskovice: Albert, 2001, 99 stran. ISBN 8085834774. info
  • STRAUSS, Anselm a Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. ISBN 80-85834-60-X. info
  • HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997, 243 s. ISBN 8071845493. info
  • PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998, 270 s. ISBN 9788071845690. info
    doporučená literatura
  • NĚMEC, Jiří. Projektování a příprava diplomových (bakalářských) prací. In MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Cesty pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido, 2004, s. 69-78. ISBN 80-7315-078-6. info
  • GAVORA, Peter. Výzkumné metody v pedagogice : příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1996, 130 s. ISBN 808593115X. info
  • ŠEĎOVÁ, Klára. Humor ve škole. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 189 s. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně; č. 412. ISBN 978-80-210-6205-4. Digitální knihovna FF info
  • KATRŇÁK, Tomáš. Odsouzeni k manuální práci : vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, 190 s. ISBN 8086429296. info
  • GAVORA, Peter a Jiří MAREŠ. English-Slovak educational dictionary. Bratislava: Iris, 1996, 240 s. ISBN 80-88778-25-5. info
Výukové metody
přednáška, diskuse, vypracování domácích seminárních prací
Metody hodnocení
Předmět probíhá prezenční formou. Předmět končí závěrečným testem. Test je nutné napsat alespoň na 75 %. Studenti v něm vybírájí ze čtyř nabízených možností.
Informace učitele
http://moodlinka.ics.muni.cz/course/view.php?id=2226
Seminární práce:
Analýza výzkumné studie
Cílem cvičení je seznámit se s vybranou výzkumnou studií z oblasti sociálně pedagogického, pedagogického, sociologického nebo psychologického výzkumu (preferovány jsou kvalitativní studie). Studenti zpracují konspekt (zhuštěný záznam hlavních myšlenek) vybrané výzkumné zprávy z odborného časopisu, případně jiného odborného a seriózního zdroje, který je recenzovaný a není starší více než 2 roky. Studenti vybírají např. z časopisů: Pedagogika, Pedagogická orientace, Orbis Schoale, Studia pedagogica atd. Konspekt obsahuje základní strukturu: Téma, teorii (paradigma), cíle, zvolené metody, sběr dat a jejich třídění, analýza dat a jejich zpracování, interpretace výsledků, vlastní kritická reflexe studenta (jaký smysl měl daný výzkum, jak mohl být realizován jinak apod.). Rozsah práce cca 2 - 3 strany, citace konspektovaného článku, popřípadě odkaz na on-line zdroj. Předmětem hodnocení jsou i formální náležitosti práce (tzn. např. korektnost citací apod.)! Do semináře si student připraví krátkou prezentaci v power pointu (cca 8 min.). Hodnocení: Předmětem hodnocení bude: Adekvátnost zvolené studie ve vztahu k danému předmětu (oboru), respektování zadané struktury, schopnost sdělit a zprostředkovat podstatné momenty celého textu, schopnost kriticky reflektovat analyzovaný text (tzn. stanovení doporučení pro změnu výzkumného postupu, relevantnost výzkumných výsledků apod.), respektování formálních náležitostí zpracování textu a korektní citace, způsob – především kultivovanost prezentace v seminární skupině.
Co vyprávěl život
Smyslem tohoto cvičení je získat praktickou zkušenost se sběrem údajů prostřednictvím tzv. episodického rozhovoru. Při úvahách o episodickém rozhovoru vycházíme z předpokladu, že lidé prezentují své životní zkušenosti v naraci (vyprávění příběhů) a že těmto příběhům a prožitým situacím přisuzují určitý význam (sémantická rovina). Episodické interview nám zprostředkovává životní epizody a současně také vypovídá o reflexi těchto zkušeností v podobě zobecnělých struktur, tzv. subjektivních teorií. (Srov. Hendl, J. Úvod do kvalitativního výzkumu, s. 115 - 116.) Realizujte rozhovor s vybranou osobou, doslovně ho přepište (zcela vypusťte identifikační údaje o osobě!) a následně se jej pokuste analyzovat podle jedné z vybraných metod pro analýzu textu. Doporučená délka rozhovoru je cca 40 - 60 minut. Obsahem odevzdané práce je přepis včetně analýzy. Hodnocení: Předmětem hodnocení je respektování zadání cvičení, korektnost vedení rozhovoru, analýza a interpretace, respektování pravidel dané metody analýzy, interpretace relevantních zjištění, způsob prezentace.
Projekt bakalářské práce – 1. koncept
Součástí semináře z pedagogické metodologie je i obhajoba vašeho projektu bakalářské práce. Vlastní distanční předmět s názvem Bakalářská – projekt je zařazen do jarního semestru. Studenti se připraví na závěrečný test podle následujících okruhů:
Okruhy ke zkoušce
1. Jaké jsou nástroje poznávání světa? Filozofie vědy a epistemologie. Co je to metodologie? Jak se liší sociálně vědní zkoumání (poznávání světa) od zkoumání světa přírodního? Pojmové vymezení: metodologie, strategie výzkumu, metoda (angl. metodology), metodika a technika. Paradigma vědeckého zkoumání (T. Kuhn). Předmět výzkumu a předmět oboru sociální pedagogiky, jev, fenomén, cíle a produkty výzkumu. Teorie popisné, explanační a deskripční. Vědecká práce jako vytváření poznatků a jako cesta k objevům (metoda tradice, autority, apriori, vědy).
2. Kvalitativní a kvantitativní paradigma – strategie poznávání. Odlišnosti ve filozofii - pozitivismus x fenomenologie, hermeneutika; odlišnosti v cílech a smyslu výzkumu; odlišnosti ve výzkumných metodách a technikách; odlišnost ve volbě výzkumného souboru; odlišnosti v myšlenkových strategiích a postupech.
3. Principy kvalitativního výzkumu. Proč zkoumáme kvalitativně? Lidé a příběhy, narativní modus poznávání světa, druhých a sebe samotného. Narativita a prožívání, omezenost jazykového kódu. Příběh jako interpretace životní zkušenosti, příběhy a jejich hodnota. Úrovně prožitků, jejich fixace a analýza.
4. Výzkumné strategie, jejich principy a vhodnost ve vztahu k výzkumnému jevu (fenoménu). Případová studie, etnografický výzkum, biografický výzkum, fenomenologická strategie, zakotvená teorie, akční výzkum, obhajující a kritický výzkum atd.
5. Metody sběru a získávání dat (údajů). Druhy rozhovorů (míra strukturovanosti rozhovorů, narativní, neformální a fenomenologický rozhovor). Ohnisková skupina a skupinový rozhovor, relativizace vhodnosti metody ve vztahu k předmětu zkoumání. Pozorování (míra strukturovanosti, zúčastněné a nezúčastněné pozorování, standardizované a nestandardizované pozorování). Analýza dokumentů a výtvorů lidské činnosti, možnosti uplatnění projektivních technik pro sběr dat (problematika jejich analýzy, odlišnost jejich využití v diagnostice).
6. Možnosti využití projektivních technik v kvalitativním výzkumu. Princip projektivních metod (spodobnění, tvary neurčitého významu, historie), verbální a grafické metody, manipulace s objekty a jejich třídění, obsahová analýza, sémantické metody. Metody měření sociálních vztahů.
7. Vybrané metody analýzy kvalitativních dat. Hermeneutická, fenomenologická, rámcová, obsahová, diskursivní analýza, analýza prostřednictvím zakotvené teorie (otevřené kódování, axiální kódování, selektivní kódování). Principy jednotlivých přístupů, kódování, induktivní postupy, vytváření kategorií a témat, koncipování teorie a závěrů výzkumných šetření.
8. Principy kvantitativního výzkumu. Základní odlišnosti od kvalitativní strategie, filozofie, principy. Konstrukce hypotéz a jejich testování. Problémy a hypotézy, obecnost a specifičnost problémů a hypotéz (možnosti problémů a hypotéz, hodnoty a definice). Typy proměnných (stupnice měření, nominální, ordinální, metrická a poměrová), pořizování výběru a náhodnost, princip znáhodňování (pojmy a konstrukty, konstitutivní a operacionální definice konstruktů a proměnných, závisle a nezávisle proměnné, aktivní a určené proměnné, intervenující proměnná).
9. Tvorba výzkumných projektů, bakalářský a diplomový projekt, standardy kladené na závěrečné práce. Výzkumný záměr, cíle, definice předmětu výzkumu, metody výběru respondentů, výzkumné pole, metody sběru a analýzy dat, možnosti interpretace a konstrukce závěrů. Kontrola rozptylu, projekty „nedostatečné“ a projekty „dobré“ (cíle výzkumného projektu, výzkumný projekt jako kontrola rozptylu, maximalizace experimentálního a minimalizace chybového rozptylu, kontrola vnějších proměnných, základní charakteristika „dobrých a nedostatečných“ projektů). Základy měření, reliabilita a validita (definice měření, úrovně měření a škálování, definice a teorie reliability, typy validity).
10. Práce s odbornou literaturou a elektronickými dokumenty (typy citací, excerpta a konspekt, elektronické vyhledávací služby). Etické principy při práci se zdroji a daty, etika ve výzkumu. Prezentace výsledků výzkumných šetření (tabulace a grafické znázorňování).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.