HTP004 Hudebně folklorní tradice

Pedagogická fakulta
podzim 2020
Rozsah
0/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D.
Katedra hudební výchovy – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra hudební výchovy – Pedagogická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Hudebně folklorní tradice tvoří významnou součást kulturního dědictví každého národa, které je zachováváno zásluhou cílevědomé péče ve školách a kulturně výchovných institucích. Tyto snahy, v současné době významné o to více vzhledem k celosvětové globalizaci, jsou výrazně podporovány mj. aktivitami a doporučeními UNESCO. Role učitele a vychovatele je v tomto procesu klíčová. Cílem předmětu je vybavit doktoranda základními poznatky z oblasti etnomuzikologického bádání a projevů hudebně folklorní tradice zvláště na českém území. Doktorandi budou schopni orientace i v širších kulturních kontextech - v rámci vztahů mezi různými druhy a žánry hudby či ostatních druhů umění. Doktorand musí být schopen aplikovat hudebně folklorní problematiku do oblasti hudební a estetické výchovy.
Výstupy z učení
- doktorand se orientuje v oblasti etnomuzikologické terminologie a systematiky; - získá poznatky z oblasti bádání o hudebním folkloru; - dokáže určit druhy a typy písní, popř. jejich původní funkci; - dokáže se orientovat v rozmanitých lidových instrumentálních seskupeních; - dokáže nacházet paralely mezi hudebně folklorními projevy a artificiální hudbou, je schopen odhalit hudebně folklorní inspirace v umění; - dokáže aplikovat hudebně folklorní problematiku do oblasti hudební a estetické výchovy.
Osnova
  • Obsahem předmětu je důkladné seznámení doktoranda se základy etnomuzikologického bádání (terminologie, znaky, systematika). Zvláštní pozornost bude věnována hudebně folklorním tradicím na českém území. Předmětem studia se stane poznávání jednotlivých druhů a typů písní – s ohledem na jejich hudební charakteristiku, obsah, funkční vazby apod., dále organologická problematika, uplatnění různých lidových nástrojů a instrumentálních sestav. Budou sledovány rovněž případné vztahy mezi projevy hudebně folklorní tradice a artificiálními kompozicemi či jinými druhy umění, odhalovány inspirační zdroje, pramenící z folklorních kořenů. Z hlediska utváření profilu doktoranda v daném oboru bude součástí studia také prohlubování schopností aplikace hudebně folklorní tematiky do školní výchovy.
Literatura
    povinná literatura
  • KARBUSICKÝ, Vladimír. Lidová a zlidovělá píseň. In: Československá vlastivěda III. Lidová kultura. Ed. A. Melicherčík. Praha: Orbis, 1968, s. 301–350.
  • ELSCHEK, Oskár. Pojem a základné znaky hudobného folklóru. In: Hudobnovedené štúdie 3. SAV, Bratislava 1959, 5-42.
  • HOLÝ, Dušan. Etnomuzikologie. (Hudební folkloristika). In: Hudební věda, III. díl. Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Eds. V. Lébl – I. Poledňák. Praha 1988, s. 778–822.
  • NETTL, Bruno. Theory and Method in Ethnomusicology. London 1964.
  • VETTERL, K. Lidová hudba. In: Československá vlastivěda III. Lidová kultura. Ed. A. Melicherčík. Praha: Orbis, 1968, s. 350–364.
  • TROJAN, Jan. Moravská lidová píseň. Melodika. Harmonika. O harmonické struktuře lidové písně jako rezultátu melodické složky. Praha: Editio Supraphon, 1980.
  • TONCROVÁ, Marta, UHLÍKOVÁ, Lucie. Hudební folklor. In: Lidová kultura na Moravě. Vlastivěda moravská. Země a lid, nová řada, sv. 10. Strážnice: Ústav lidové kultury ve Strážnici, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2000, s. 275–303.
  • HORÁK, Jiří. Naše lidová píseň. Vyd. 1. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946, 156 s. URL info
    doporučená literatura
  • KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Praha: Togga, 2000.
  • JURKOVIČ, Pavel. Lidová píseň ve škole. Praha: Muzikservis, [1998].
  • KARBUSICKÝ, Vladimír. Mezi lidovou písní a šlágrem. Praha: Supraphon, 1968.
  • VÁCLAVEK, Bedřich, SMETANA, Robert. O české písni lidové a zlidovělé. Praha: Svoboda, 1950.
  • PAVLICOVÁ, Martina, UHLÍKOVÁ, Lucie (eds.). Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1997.
  • DANCKERT, Werner. Das Volkslied im Abendland. Bern: Francke, 1966.
  • FUKAČ, Jiří, VYSLOUŽIL, Jiří, MACEK, Petr (eds.). Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.
  • KUČEROVÁ, Judita. Lidové písně ve školním vyučování – utopie nebo kulturní a výchovná perspektiva? In: Musica viva in schola XVII. Brno: Masarykova univerzita, 2001, s. 146–151.
  • HOLÝ, Dušan, SIROVÁTKA, Oldřich. O folklóru a folklorismu. Terminologická rozprava na 14. etnomuzikologickém semináři ve Strážnici. Národopisné aktuality 22, 1985, č. 2, s. 73–84.
  • BROUČEK, Stanislav, JEŘÁBEK, Richard (eds.). Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 3 svazky. Praha: Mladá fronta, 2007.
  • VONDRUŠKOVÁ, Alena (ed.). Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí v Čechách. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2000.
  • HOLÝ, Dušan. Evropské kontexty etnomuzikologie na Masarykově univerzitě v letech 1918-1939. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993. ISBN 80-210-0737-0. info
Výukové metody
5 povinných konzultací
Metody hodnocení
Doktorand vypracuje seminární práci analytického charakteru s využitím etnomuzikologických poznatků v rozsahu 15 normostran včetně soupisu literatury a poznámkového aparátu. Seminární práce může být tematicky zaměřena k vlastní dizertační práci. Při zkoušce je povinen prokázat základní orientaci v etnomuzikologické problematice, hlubší znalosti v oblasti hudebně folklorní tradice na českém území, schopnost praktické aplikace etnomuzikologických poznatků v procesu estetické i hudební výchovy.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, podzim 2024, jaro 2025.