HTP004 Hudebně folklorní tradice

Pedagogická fakulta
podzim 2022
Rozsah
0/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D.
Katedra hudební výchovy – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra hudební výchovy – Pedagogická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Hudebně folklorní tradice tvoří významnou součást kulturního dědictví každého národa, které je zachováváno zásluhou cílevědomé péče ve školách a kulturně výchovných institucích. Tyto snahy, v současné době významné o to více vzhledem k celosvětové globalizaci, jsou výrazně podporovány mj. aktivitami a doporučeními UNESCO. Role učitele a vychovatele je v tomto procesu klíčová. Cílem předmětu je vybavit doktoranda základními poznatky z oblasti etnomuzikologického bádání a projevů hudebně folklorní tradice zvláště na českém území. Doktorandi budou schopni orientace i v širších kulturních kontextech - v rámci vztahů mezi různými druhy a žánry hudby či ostatních druhů umění. Doktorand musí být schopen aplikovat hudebně folklorní problematiku do oblasti hudební a estetické výchovy.
Výstupy z učení
- doktorand se orientuje v oblasti etnomuzikologické terminologie a systematiky; - získá poznatky z oblasti bádání o hudebním folkloru; - dokáže určit druhy a typy písní, popř. jejich původní funkci; - dokáže se orientovat v rozmanitých lidových instrumentálních seskupeních; - dokáže nacházet paralely mezi hudebně folklorními projevy a artificiální hudbou, je schopen odhalit hudebně folklorní inspirace v umění; - dokáže aplikovat hudebně folklorní problematiku do oblasti hudební a estetické výchovy.
Osnova
Obsahem předmětu je důkladné seznámení doktoranda se základy etnomuzikologického bádání (terminologie, znaky, systematika). Zvláštní pozornost bude věnována hudebně folklorním tradicím na českém území. Předmětem studia se stane poznávání jednotlivých druhů a typů písní – s ohledem na jejich hudební charakteristiku, obsah, funkční vazby apod., dále organologická problematika, uplatnění různých lidových nástrojů a instrumentálních sestav. Budou sledovány rovněž případné vztahy mezi projevy hudebně folklorní tradice a artificiálními kompozicemi či jinými druhy umění, odhalovány inspirační zdroje, pramenící z folklorních kořenů. Z hlediska utváření profilu doktoranda v daném oboru bude součástí studia také prohlubování schopností aplikace hudebně folklorní tematiky do školní výchovy.
Literatura
    povinná literatura
  • NETTL, Bruno. Theory and Method in Ethnomusicology. London 1964.
  • TROJAN, Jan. Moravská lidová píseň. Melodika. Harmonika. O harmonické struktuře lidové písně jako rezultátu melodické složky. Praha: Editio Supraphon, 1980.
  • KARBUSICKÝ, Vladimír. Lidová a zlidovělá píseň. In: Československá vlastivěda III. Lidová kultura. Ed. A. Melicherčík. Praha: Orbis, 1968, s. 301–350.
  • HOLÝ, Dušan. Etnomuzikologie. (Hudební folkloristika). In: Hudební věda, III. díl. Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Eds. V. Lébl – I. Poledňák. Praha 1988, s. 778–822.
  • TONCROVÁ, Marta, UHLÍKOVÁ, Lucie. Hudební folklor. In: Lidová kultura na Moravě. Vlastivěda moravská. Země a lid, nová řada, sv. 10. Strážnice: Ústav lidové kultury ve Strážnici, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2000, s. 275–303.
  • VETTERL, K. Lidová hudba. In: Československá vlastivěda III. Lidová kultura. Ed. A. Melicherčík. Praha: Orbis, 1968, s. 350–364.
  • ELSCHEK, Oskár. Pojem a základné znaky hudobného folklóru. In: Hudobnovedené štúdie 3. SAV, Bratislava 1959, 5-42.
  • HORÁK, Jiří. Naše lidová píseň. Vyd. 1. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946, 156 s. URL info
    doporučená literatura
  • KARBUSICKÝ, Vladimír. Mezi lidovou písní a šlágrem. Praha: Supraphon, 1968.
  • VÁCLAVEK, Bedřich, SMETANA, Robert. O české písni lidové a zlidovělé. Praha: Svoboda, 1950.
  • PAVLICOVÁ, Martina, UHLÍKOVÁ, Lucie (eds.). Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1997.
  • DANCKERT, Werner. Das Volkslied im Abendland. Bern: Francke, 1966.
  • FUKAČ, Jiří, VYSLOUŽIL, Jiří, MACEK, Petr (eds.). Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.
  • KUČEROVÁ, Judita. Lidové písně ve školním vyučování – utopie nebo kulturní a výchovná perspektiva? In: Musica viva in schola XVII. Brno: Masarykova univerzita, 2001, s. 146–151.
  • VONDRUŠKOVÁ, Alena (ed.). Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí v Čechách. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2000.
  • BROUČEK, Stanislav, JEŘÁBEK, Richard (eds.). Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 3 svazky. Praha: Mladá fronta, 2007.
  • KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Praha: Togga, 2000.
  • HOLÝ, Dušan, SIROVÁTKA, Oldřich. O folklóru a folklorismu. Terminologická rozprava na 14. etnomuzikologickém semináři ve Strážnici. Národopisné aktuality 22, 1985, č. 2, s. 73–84.
  • JURKOVIČ, Pavel. Lidová píseň ve škole. Praha: Muzikservis, [1998].
  • HOLÝ, Dušan. Evropské kontexty etnomuzikologie na Masarykově univerzitě v letech 1918-1939. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993. ISBN 80-210-0737-0. info
Výukové metody
5 povinných konzultací
Metody hodnocení
Doktorand vypracuje seminární práci analytického charakteru s využitím etnomuzikologických poznatků v rozsahu 15 normostran včetně soupisu literatury a poznámkového aparátu. Seminární práce může být tematicky zaměřena k vlastní dizertační práci. Při zkoušce je povinen prokázat základní orientaci v etnomuzikologické problematice, hlubší znalosti v oblasti hudebně folklorní tradice na českém území, schopnost praktické aplikace etnomuzikologických poznatků v procesu estetické i hudební výchovy.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, podzim 2024, jaro 2025, podzim 2025, jaro 2026.