SZc011 Školní pedagogika

Pedagogická fakulta
podzim 2022
Rozsah
0/0/.7. 12 hodin. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PaedDr. Hana Horká, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Karolína Dundálková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Julie Grombířová (pomocník)
Mgr. Alena Baslerová (náhr. zkoušející)
Garance
doc. PaedDr. Hana Horká, CSc.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Olga Bubnová
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
SZc011/Kombi01: Pá 30. 9. 8:00–11:50 učebna 37, Pá 14. 10. 14:00–17:50 učebna 32, Pá 11. 11. 8:00–11:50 učebna 36, H. Horká
SZc011/Kombi02: Pá 30. 9. 8:00–11:50 učebna 36, Pá 14. 10. 14:00–17:50 učebna 10, Pá 11. 11. 8:00–11:50 učebna 24, K. Dundálková
Předpoklady
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět navazuje, prohlubuje a zobecňuje poznatky a zkušenosti studujících osvojované v průběhu učitelské praxe a v oborových didaktikách. Předmět reaguje na nové poznatky pedagogických, psychologických a didaktických výzkumů o školním vyučování a učení a pokouší se je integrovat a zhodnotit pro školní praxi. Posláním předmětu je iniciovat, podporovat a rozvíjet profesní vidění, vědění a jednání budoucích učitelů. Předmět je vystavěn ze tří obsáhlejších bloků: (a) teorie a praxe školy jako instituce a organizace, (b) teorie a praxe tvorby, implementace a revize kurikula, (c) teorie a praxe školní výuky (vyučování a učení).
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student je schopen:
• s porozuměním používat základní odbornou terminologii školní pedagogiky;
• aplikovat základní odbornou terminologii školní pedagogiky na popis, analýzu, interpretaci a zhodnocení školy jako instituce a organizace, vybraných kurikulárních dokumentů a vybraných výukových situací;
• charakterizovat edukační prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• na příkladu popsat a vysvětlit kurikulární procesy;
• popsat a kriticky analyzovat práci cvičného učitele s kurikulárními dokumenty;
• na příkladech z praxe charakterizovat vybraná kritéria kvality výuky a zdůvodnit jejich důležitost pro každodenní práci učitele;
• naplánovat a s využitím sebereflexe zhodnotit vyučovací hodinu (zdůvodnění, relevance učiva, cíle, obsahy, metody, hodnocení a alterace);
• s využitím portfolia uvést příklady správně a nesprávně formulovaných výukových cílů;
• vysvětlit možné způsoby zjišťování a ovlivňování žákova pojetí učiva;
• formulovat učební úlohy různé kognitivní náročnosti;
• s využitím teorie zdůvodnit v průběhu vlastní učitelské praxe uplatňované výukové metody, tyto metody zpětně kriticky posoudit í a navrhnout další možné alternativy zprostředkování stejného (obdobného) učiva;
• na příkladech ukázat různé možnosti hodnocení žáků a posoudit jejich výhody a nevýhody.
Osnova
  • 1. Didaktická transformace obsahu (ontodidaktická, psychodidaktická, kognitivní). Práce učitele s kurikulem. Obsah: vzdělávací standardy, RVP, ŠVP, učitel jako tvůrce a uživatel kurikula. Učebnice, učební materiály. Výstupy: Studující: (a) přiřadí vybrané cíle a obsahy školního vzdělávání k základním pojetím/teoriím kurikula (materiální vs. formální vzdělávání, esencialismus vs. progresivismus aj.); (b) identifikuje klíčové oblasti v RVP relevantní pro výuku vybraného oboru; (c) prostuduje ŠVP zvolené školy a charakterizuje deklarované principy/strategie, na nichž škola staví ŠVP; (d) zjistí, jak je v ŠVP vymezeno učivo a výstupy pro jeden z jeho aprobačních předmětů a jak korespondují s filozofiemi vzdělávání Pasche et al. Výstupy c) a d) shrne do 1–2 odstavců a odevzdá vyučujícímu podle pokynů. 2. Příprava učitele na výuku. Obsah: Cíle vzdělávání, motivace žáků, vztah vyučování a učení, psychodidaktická transformace, učební úlohy. Výstupy: Studující na základě kritického zhodnocení své vlastní přípravy na výuku: (a) uvede příklady formulace cílů kognitivních, afektivních a psychomotorických, (b) klasifikuje cíle výuky a učební úlohy dle úrovní Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, (c) kriticky posoudí náročnost cílů výuky podle reálných schopností žáků, (d) připraví pracovní podmínky a prostředí pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. 3. Kvalita výuky a její charakteristiky/komponenty. Obsah: organizace výuky (využití času, přiměřené tempo, strukturovanost), zprostředkování cílů a obsahů (jasnost, strukturovanost, soudržnost), učební úlohy (kognitivní aktivizace), podpůrné učební klima (konstruktivní práce s chybou, adaptivita výukových postupů). Výstupy: Studující: (a) vysvětlí, jaké činnosti spadají do organizace a řízení výuky; (b) zdůvodní, jak organizace výuky souvisí s její kvalitou; (c) na příkladech ilustruje důvody nekázně ve výuce a navrhne možná řešení; (d) navrhne učební úlohy s různou úrovní kognitivní náročnosti, přičemž aplikuje principy kvalitní výuky. 4. Vyučování jako didaktická transformace/cyklus pedagogického uvažování a jednání. Aktéři a procesy výuky. Obsah: učitel a žák ve výukové interakci, kvalita a efektivita výuky, organizace výukového procesu, reflexe výukového procesu Výstupy: Studující: (a) aplikuje své vědomosti a dovednosti při analýze výukového procesu a zhodnocení jeho kvality a efektivity na základě své zkušenosti z praxe, na vybrané videonahrávce vyučovací hodiny (z Virtuálních hospitací dostupné na www.rvp.cz) apod. (b) provede reflexi vlastní vyučovací hodiny a na jejím základě navrhne alteraci. 5. Realizace výuky Obsah: vyučovací styly, výukové metody ve vyučování a učení, organizační formy výuky, didaktické prostředky a média. Výstupy: Studující: (a) navrhne vhodné výukové metody, organizační formy a didaktické prostředky a média pro výuku vybraného učiva; (b) na příkladu konkrétního učiva kriticky posoudí a ověří vhodnost zvolené metody a formy z pohledu učebního stylu žáka, vyučovacího stylu učitele a požadavku didaktické transformace obsahu. 6. Hodnocení žáků Obsah: Formativní a sumativní hodnocení, normativní a kriteriální hodnocení, autonomní a heteronomní hodnocení a validita hodnocení, kompetence, strategie osvojování klíčových kompetencí Výstupy: Studující (a) používá vhodné diagnostické metody a nástroje s ohledem na jejich silné a slabé stránky; (b) aplikuje své vědomosti a dovednosti při tvorbě návrhu způsobu hodnocení konkrétní vyučovací hodiny/výukové aktivity; (c) stanoví cíl výuky a adekvátní způsob hodnocení úrovně jeho dosažení.
Literatura
    povinná literatura
  • PASCH, Marvin, Trevor G. GARDNER, Georgea M. LANGER, Alane STARK a Christella MOODY. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Translated by Milan Koldinský. Vydání druhé. Praha: Portál, 2005, 416 stran. ISBN 8073670542. info
  • SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole : východiska a nové metody pro praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 190 s. ISBN 8071782629. info
    doporučená literatura
  • JANÍKOVÁ, Marcela. Základy školní pedagogiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 119 stran. ISBN 9788021048799. info
  • SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007, 322 s. ISBN 9788024718217. URL info
    neurčeno
  • KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Systém hodnocení a sebehodnocení žáků, Zkušenosti z České republiky i Evropských škol. 1. vyd. Brno: MSD, 2011, 153 s. ISBN 978-80-7392-169-9. info
Výukové metody
Předpokládané výukové činnosti a výukové metody: přednáška, doplněná aktivizujícími prvky a navazujícím samostatným studium odborné literatury.
Metody hodnocení
V den zkoušky student nejdříve absolvuje písemný test. Po jeho úspěšném vykonání ve stejný den student pokračuje ústní zkouškou. Je-li test hodnocen F, student je povinen se hlásit na opravný termín. je-li zkouška hodnocena F, student je povinen se hlásit na opravný termín.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2018, jaro 2019, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2023, podzim 2024.