PDR_PER1 Pedagogika jako věda o edukační realitě 1

Pedagogická fakulta
podzim 2024
Rozsah
0/0/10. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. et Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Gabriela Vohradská
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
prohloubit a usoustavnit poznatky o edukačních procesech, o vlivech prostředí na osobnost, o působení edukačních subjektů atd., které student získal na různých úrovních svého předchozího studia pedagogiky. Student by měl byt schopen pedagogickou realitu kriticky posuzovat, zkoumat a výsledky poznání využívat pro rozvoj osobnosti v podmínkách společnosti vědění.
Osnova
  • 1. Tematický celek – prostředí edukace
  • Edukační realita – vymezení pojmu
  • Pedagogika jako věda o edukační realitě
  • Edukační prostředí a jeho typologie
  • Edukační prostředí školy a rodiny
  • Struktura a kontext edukačních procesů
  • Edukační proces jako jeden z druhů sociální interakce
  • Vstupní determinanty edukačních procesů
  • Edukační prostředí školní třídy, psychosociální klima třídy
  • Psychosociální klima školy a kultura školy
  • Vztah dědičnosti, prostředí, výchovy
  • 2. Tematický celek – cíle edukace
  • Hodnotová orientace a edukace, pedagogická teleologie
  • Cíle výchovy jako orientace edukačního procesu
  • Cíle vzdělávání a výchovy
  • Funkce cílů edukace
  • Vztah mezi cíli, podmínkami a prostředky edukace
  • Taxonomie cílů edukace
  • Pyramida edukačních cílů
  • Cílová orientace ve vyučování
  • Cíle edukace v antice, ve středověku, v renesanci a v osvícenství, v moderní společnosti
  • Vzdělávací oblasti a jejich cílové zaměření
  • 3. Tematický okruh – obsah edukace
  • Transformace cílů edukace ve výchovně-vzdělávací obsahy
  • Konkretizace výchovných cílů ve vývoji společnosti
  • Obsah vzdělávání v historické perspektivě
  • Vzdělávací oblasti a obory (obsah mravní, estetické a tělesné výchovy apod.)
  • Ontodidaktická a psychodidaktická transformace obsahu
  • Pojetí, dimenze a formy kurikula
  • Kurikulum ve vzdělávacích programech (RVP ZV, ŠVP)
  • Standardy v edukaci
  • 4. Tematický okruh – pedagogická komunikace a interakce: procesy vyučování a učení a jejich aktéři
  • Pedagogická komunikace a interakce – vymezení pojmů
  • Dialogický charakter pedagogické komunikace
  • Komunikace ve škole: verbální a neverbální komunikace, učební úlohy, učitelovy otázky a žákovy odpovědi, mocenské konstelace ve školní třídě
  • Časové a prostorové hledisko v pedagogické komunikaci, organizační formy výuky
  • Sociální aspekty pedagogické interakce: učitelovy postoje k žákům a učitelovo očekávání.
  • Učení ve školním kontextu: žákovské prekoncepty, konceptuální učení a konceptuální změna, učení z textu a obrazového materiálu, sociální a psychomotorické učení
  • Učební strategie a styly učení žáků, autoregulace učení
  • Učitelovo pojetí výuky, učitelovo myšlení, interakční a vyučovací styl učitele, učitelovy znalosti a učitelovo jednání
  • Výuka a její koncepce, klíčové prvky v procesu výuky
  • Výukové koncepce a metody: pojem výuková metoda, klasifikace výukových metod, aktivizující a komplexní výukové metody
  • 5. Tematický okruh – kreativita jako zdroj rozvoje osobnosti
  • Hledisko aktivity v dějinách pedagogiky
  • Funkce aktivity v edukaci
  • Samostatnost v rozvoji osobnosti
  • Kreativita v edukaci
  • Podstata tvořivosti (kreativity)
  • Vztah aktivity, samostatnosti a tvořivosti při formování osobnosti
  • Tvořivý žák, tvořivý učitel, tvořivá škola
  • Metody rozvíjející kreativity žáků
  • Tvořivý proces, řešení problémů
  • Rozvoj tvořivé osobnosti
Literatura
    povinná literatura
  • Walterová, E. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido.
  • Helus, Z. (2004). Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál.
  • Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • Havlík, R., & Koťa, J. (2002). Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál.
  • Brezinka, W. (2001). Východiska k poznání výchovy. Brno: L. Marek.
  • Maňák, J., Janík, T., Švec, V. (2008). Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.
  • Švec, V. (2005). Pedagogické znalosti: teorie a praxe. Praha: ASPI Publishing.
  • Pelikán, J. (2007). Hledání těžiště výchovy. Praha: Karolinum.
  • Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
  • Pasch, M. et al. (1998). Od vzdělávacího programu vyučovací hodině. Praha: Portál.
  • Lojová, G., & Vlčková, K. (2011). Styly a strategie učení ve výuce cizích jazyků. Praha: Portál.
  • Jurčová, M. (2009). Tvorivosť v každodennom živote a vo výskume. Bratislava: IRIS.
  • Kožmín, T. (1995). Tvořivý sloh. Praha: Victoria Publishing.
  • Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2005). Praha: VÚP.
  • Poláková, J. (2008). Smysl dialogu. O směřování k plnosti lidské komunikace. Praha: Vyšehrad.
  • Zelina, M. (2004). Stratégie a metódy rozvoja osobnosti dieťaťa. Bratislava: IRIS.
  • Hlavsa, J. (1981). Psychologické metody výchovy k tvořivosti. Praha: SPN.
  • Malina, J. et al. (1993). O tvořivosti ve vědě, politice a umění. Brno: MU.
  • Maňák, J. (1995). Rozvoj aktivity samostatnosti a tvořivosti žáků. Brno: MU.
  • Skalková, J. (1971). Aktivita žáků ve vyučování. Praha: SPN.
  • Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno: MU.
  • Hrbáčková, K. et al. (2010). Kognitivní a nonkognitivní determinanty rozvoje autoregulace učení studentů. Brno: Paido.
  • Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.
  • Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha. (2001). Praha: Ústav informací ve vzdělávání.
  • Prokop, J. (2005). Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. Praha: Karolinum.
  • Dacey, J. S., & Lennon, K. H. (2000). Kreativita. Praha: Grada.
  • Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál.
  • Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.
  • Kučerová, S. (1996). Člověk, hodnoty, výchova. Prešov: ManaCon.
  • Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido
  • Walterová, E. (1994). Kurikulum: Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: MU.
  • Chalupa, B. (2005). Tvořivé myšlení. Brno: Barrister a Pricipal.
  • Kožuchová, M. (1995). Rozvoj technickej tvorivosti. Bratislava: SPN.
  • Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
  • Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
Výukové metody
přednáška, seminář
Metody hodnocení
posouzení kvality výstupů
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Poznámka k četnosti výuky: dle rozvrhu.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/podzim2024/PDR_PER1