AES_301 Pravěké umění Evropy

Filozofická fakulta
jaro 2022

Předmět se v období jaro 2022 nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Ludmila Kaňáková Hladíková, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. et Mgr. Ludmila Kaňáková Hladíková, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Předpoklady
- základní orientace v pravěké chronologii a metodologii práce s prameny
- zájem o problematiku
- zájem o virtuální formy vzdělávání
- schopnost rozlišit objektivní a neobjektivní interpretace
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/30, pouze zareg.: 0/30, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/30
Mateřské obory/plány
předmět má 15 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Přednáška je zaměřena na moderní studium výtvarných projevů pravěkých populací od jejich nejstarších dokladů v paleolitu po závěr pravěku, tj. do počátku protohistorické epochy. Důraz je kladen na
- osvojení metodologie práce s výtvarnými prameny (materiály, techniky, výtvarné parametry)
- kritické posuzování pramenů
- interpretace postavené na analýze, nikoli na dojmech a převzatých tvrzeních
- přehled o současných centrech výzkumu, významných týmech a projektech
- znalost základních charakteristik výtvarného projevu v jednotlivých etapách pravěku
Výstupy z učení
Absolvent kurzu je schopen vnímat pravěký výtvarný projev jako soubor archeologických informací. Je schopen oprostit se od estetizujícího vnímání a předsudků. Je schopen identifikovat výtvarný postup a jeho prostředky. Na základě analýzy znaků je schopen přiřazení výtvarného projevu konkrétní pravěké epoše nebo okruhu. Je schopen z rozboru znaků zvolit relevantní interpretační rámec. Je obeznámen s rozdílem mezi domněnkou a hypotézou o obsahu a významu konkrétního výtvarného projevu.
Osnova
  • 1. Definice pravěkého umění, geografické a chronologické členění. Třídění podle techniky (nástěnné a mobilní, rytina, malba, skulptura - plastika, kombinovaná technika), prostředky (pigmenty, nástroje, způsoby aplikace), míra využití přírodních aspektů, typy materiálu a povrchu. Tématika, scény, signa a symboly. Možnosti datace absolutní a relativní. Ochrana, smysl evidence.
  • 2. Paleolitické umění I: chronologie, nejstarší památky, historie bádání, geografické rozdíly a specifika umění západní, střední a východní Evropy v paleolitu, význam střední Evropy a zvláště Moravy.
  • 3. Paleolitické umění II: západoevropský neboli frankokantabrijský okruh, chronologie a systém Leroi-Gourhana, charakteristiky, techniky malby i rytiny. Tématika západoevropského okruhu, hlavní památky, demonstrace ukázek a rozbor.
  • 4. Paleolitické umění III: východoevropský okruh mobilního umění, nálezové okolnosti a souvislosti, demonstrace ukázek, okrajové regiony evropského paleolitického umění - Balkán, Itálie.
  • 5. Paleolitické umění IV: středoevropský okruh, způsoby a techniky realizace, nejstarší doklady z období aurignacienu, vrchol v pavlovienu a magdalenienu, tématika, techniky, demonstrace ukázek a rozbor.
  • 6. Paleolitické umění V: analýza, interpretace (Leroi-Gourhan, Laming-Emperaire, Breuil, Dawson, aj.).
  • 7. Holocénní umění I: chronologie, teorie o zániku tzv. velkého umění paleolitu, umění epipaleolitu (azilien, romanillien, arte lineal geométrico) a mezolitu (Skandinávie, Lepenski Vir), úvod k tzv. levantinskému umění.
  • 8. Holocénní umění II: tzv. levantinské umění, poloha, stav uchování, historie bádání a interpretací, techniky, význam analogie a definitivní chronologické začlenění do neolitu, teorie stylistické (Baldellou, Beltrán, ...), pozice schematizovaného umění.
  • 9. Holocénní umění III: umělecké projevy (+ aplikované umění) neolitu v ostatní Evropě - idoly, modely předmětů, aplikace a rytiny na keramice, kulturní vztahy a původ, symbolika, interpretace.
  • 10. Holocénní umění IV: chronologická a stylistická pozice schematizovaného, megalitického a petroglyfického umění, jejich vzájemné vymezení, geografie, hlavní ohniska, postneolitické umění v Evropě, problémy datování mimo archeologický kontext. Rozbor výtvarných projevů schematizovaného a megalitického okruhu.
  • 11. Holocénní umění V: Rozbor výtvarných projevů na stélách a v petroglyfech v Evropě.
  • 12. Holocénní umění VI: mobilní a aplikované umění jednotlivých postneolitických epoch ve střední Evropě (eneolit, d. bronzová, starší d. železná a zrod laténského stylu).
Literatura
    doporučená literatura
  • LEWIS-WILLIAMS, J. David a D. G. PEARCE. Uvnitř neolitické mysli : vědomí, vesmír a říše bohů. Translated by Alena Faltýsková. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008, 398 s. ISBN 9788020016447. info
  • LEWIS-WILLIAMS, J. David. Mysl v jeskyni : vědomí a původ umění. Translated by Alena Faltýsková. Vydání 1. Praha: Academia, 2007, 402 stran. ISBN 9788020015181. info
  • KERÉNYI, Karl. Věda o mytologii. Edited by Carl Gustav Jung. Vyd. 3., brožované 1. V Brně: Nakladatelství Tomáše Janečka, 2004, 229 s. ISBN 8085880326. info
    neurčeno
  • studijní zdroje přímo v kurzu/furher reading directly in course
Výukové metody
Kurz je veden jako přednáška s podílem diskuse.
Kurz má plně e-learningovou verzi o 12 lekcích, která slouží jako výuková podpora. Každá lekce obsahuje výukové texty s bohatými obrazovými demonstracemi, režimy procvičování rozboru a znalectví, studijní materiály a odpovědník.
Předpokládá se aktivní práce s cizojazyčnými zdroji.
Metody hodnocení
Základem hodnocení je
- evaluace, která probíhá každou hodinu formou ústního testu. Test slouží jako bezprostřední zpětná vazba pochopení principů analýzy
- povinná kvalitní rešerše cizojazyčného článku
- aktivní podíl na diskusích
Informace učitele
https://elf.phil.muni.cz/elf2/course/category.php?id=99
pigmenty
CHALMIN, E. – MENU, M. – VIGNAUD, C. 2003: Analysis of rock art painting and technology of Palaeolithic painters. In: Measurement Science and Technology 14 (2003), 1590–1597.
LORBLANCHET, M. - LABEAU, M. - VERNET, J. L. - FITTE, P. - VALLADAS, H. - CACHIER, H. - ARNOLD, M. 1990: Palaeolithic pigments in the Quercy, France. In: Rock art research 7/1, 4-20.
CHALMIN, E. – FARGES, F. – VIGNAUD, C. – SUSINI, J. – MENU, M. - BROWN, G. E. Jr. 2006: Discovery of Unusual Minerals in Paleolithic Black Pigments from Lascaux (France) and Ekain (Spain). In: Contributed to 13th International Conference On X-Ray Absorption Fine Structure (XAFS13), July 9-14, 2006, Stanford, California. Published on-line : http://www.slac.stanford.edu/cgi-wrap/getdoc/slac-pub-12224.pdf
ROLDÁN, C. - VILLAVERDE, V. - RÓDENAS, I. - NOVELLI, F. – MURCIA, S. 2013:Preliminary analysis of Palaeolithic black pigments in plaquettes from the Parpalló cave (Gandía, Spain) carried out by means of non-destructive techniques In: Journal of Archaeological Science 40, 744-754.
ROLDÁN, C. - MURCIA-MASCARÓN, S. - FERRERO, J. - VILLAVERDE, V. - LÓPEZ, E. - DOMINGO, I. – MARTÍNEZ, R. –GUILLEM, P. M. 2010: Application of field portable EDXRF spectrometry to analysis of pigments of Levantine rock art. In: X-Ray Spectrometry 39/3, 243-250.
PETTITT, P. – PIKE, A. 2007: Dating European Palaeolithic Cave Art: Progress, Prospects, Problems Journal of Archaeological Method and Theory 14/1, Advances in the Study of Pleistocene Imagery and Symbol Use, Part II, 27-47.
dokumentace
LERMA, J. L. – NAVARRO, S. – CABRELLES, M. – VILLAVERDE, V. 2010: Terrestrial laser scanning and close range photogrammetry for 3D archaeological documentation: the Upper Palaeolithic Cave of Parpallo´ as a case study. In: Journal of Archaeological Science 37, 499–507.
LERMA, J. L. 2001: Documentation and Recupery of Repestrian Paintings: An Automatic Approach. In: CIPA International Symposium Potsdam, September 18-21. 2001, 4s.
GÜTH, A. 2012: Using 3D scanning in the investigation of Upper Palaeolithic engravings: first results of a pilot study. In: Journal of Archaeological Science 39, 3105-3114.
MONTANI, I. – SAPIN, E. – SYLVESTRE, R. – MARQUIS, R. 2012: Analysis of Roman pottery graffiti by high resolution capture and 3D laser profilometry. In: Journal of Archaeological Science 39, 3349-3353.
FRITZ, C. – TOSELLO, G. 2007: The Hidden Meaning of Forms: Methods of Recording Paleolithic Parietal Art. In: Journal of Archaeological Method and Theory 14/1, 48-80.
BEDNARIK, R. G. 2002: La calibración computarizada a color en las fotografías de arte rupestre. In: Rupestre web, http://rupestreweb.tripod.com/escala.html
metody
SCOTT, S. 2006: Art and the Archaeologist. In: World Archaeology 38/4, 628-643.
NOWELL, A. – d´ERRICO, F. 2007: The Art of Taphonomy and the Taphonomy of Art: Layer IV, Molodova I, Ukraine. In: Journal of Archaeological Method and Theory 14/1, 1-26.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za tři roky.
Výuka probíhá každý týden.
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2022/AES_301