DU1723 Historiografie dějin umění

Filozofická fakulta
jaro 2024
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
Seminář dějin umění – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Seminář dějin umění – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 10:00–11:40 K31, kromě Po 15. 4.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
„Porozumět vlastnímu vědnímu oboru znamená poznat jeho dějiny“. Cílem tohoto kurzu je uvézt posluchače do dějin literatury o architektuře, sochařství a malířství. Posluchačům budou představeny rozmanité způsoby, jak bylo v minulosti hovořeno o uměleckých dílech, jak vznikala nová disciplína dějin umění a jak se proměňovaly metody a přístupy této nové disciplíny od starověku do roku 1945. Hlavní formou přednášek je práce s literaturou v seminární knihovně dějin umění.
Hlavními tématy jsou: Definování dějin umění od vyprávění po vědeckou disciplínu; Nový pojem umění a renesanční humanismus; Původ dějin umění v osvícenské historiografii; Historicko-kritické dějepisectví v 19. století a pozitivismus; Ustavení dějin umění jako vědy a Vídeňská škola dějin umění; Rozmach dějin umění v meziválečném období (empirismus – počátky ikonologie – strukturalismus).
Výstupy z učení
Student bude po absolvování kurzu schopen
- orientovat se v historiografii dějin umění a číst původní uměleckohistorickou literaturu;
- osvojit si znalost různých uměleckohistorických přístupů v dějinách;
- pochopit historickou proměnu dívání se na umělecká díla.
Osnova
  • Témata:
  • 1. „Umění“ dějin umění: hledisko historické – hledisko systematické.
  • 2. Paradigma, vědění a věda v historiografii umění.
  • 3. Myšlení o stavitelství, sochařství a malířství ve starověku: rétorika, praktické příručky, topografie, ekfrasis, dějiny umění jako dějiny inovací (Plinius st.).
  • 4. Myšlení o stavitelství, sochařství a malířství ve středověku: svobodná umění, předpisy a receptáře, topografie.
  • 5. Nový pojem „umění“ a florentský humanismus: životopisy „uomi famosi“, ekfrasis, Mirabilia, od receptářů k umělecké kritice a teorii (Cennino Cennini – Leone Bat. Alberti – Leonardo da Vinci).
  • 6. Dějiny umělecké tvorby a „životopisy umělců“: renesanční koncepce uměleckého pokroku; Vasariho předchůdci; Giorgio Vasari a jeho následovníci a kritici.
  • 7. Akademická teorie a kritika 17. století: „Idea“, Poussinisté a Rubensisté, dogmatické traktáty o architektuře, Icones symbolicae.
  • 8. Původ dějin umění v osvícenské Itálii a Francii: archeologie vkusu; znalectví doby „curiosité“; „ciceroni“; Accademia degli Arcadi (Scioione Maffei, Giovanni Bottari a další); Luigi Lanzi; filozofie dějin a Jean Bapt. Séroux d´Agincourt; charakter osvícenského dějepisectví.
  • 9. Dějiny umění jako dějiny ideálu: Johann Joachim Winckelmann a jeho okruh; l´idéologie a Stendhal; Piranesi a severoitalští erudité.
  • 10. Dějiny umění jako historicko – kritická disciplína: Carl Friedrich von Rumohr – Gustav Friedrich Waagen.
  • 11. Berlínská škola dějin umění (Franz Kugler, Friedrich Eggers a Deutsches Kunstblatt, Wilhelm Lübke - Carl Schnaase, Heinrich Hotho a Hegelova estetika.
  • 12. Znalecké školy 19. století: empirické znalectví; spor o Holbeina roku 1871; znalectví a věda (Giovanni Morelli, Wilhelm Bode, Gustav Dehio a jeho soupisy památek).
  • 13. Determinismus a pozitivismus po polovině 19. století: Hippolyte Taine a „milieu“ – Anton Springer a historická věda – Gottfries Semper a styl, technika a materiál.
  • 14. Jacob Burckhardt: umělecké dílo – umělecká úloha/Aufgabe – kultura.
  • 15. Školy „čistého vidění“ a metodické školy dějin umění(Heinrich Wölfflin, Henri Focillon, August Schmarsow).
  • 16. Znalectví na počátku 20. století (Adolph Goldschmidt, Bernard Berenson, Max Jacob Friedländer).
  • 17. Vídeňská škola dějin umění: Rudolf Eitelberger von Edelberg – Moritz Thausing; Alois Riegl – Franz Wickhoff; Max Dvořák – Julius von Schlosser; jejich protipól: Josef Strzygowsky.
  • 18. Nový empirismus v meziválečném období: Hans Tietze, Paul Frankl, Dagobert Frey; příručky dějin umění (Handbuch, Kunsttopographie, Festschrift, Ikonographie); umělecká kritika.
  • 19. Aby M. Warburg: výraz, kultura a počátky ikonologické metody.
  • 20. Strukturalismus a mladší Vídeňská škola dějin umění: Hans Sedlmayr, Guido Kaschnitz-Weinberg.
Literatura
    povinná literatura
  • KROUPA, Jiří. Školy dějin umění : metodologie dějin umění. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 253 s. ISBN 9788021042476. info
  • WITTLICH, Petr. Literatura k dějinám umění :vývojový přehled. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1992, 118 s. ISBN 80-7066-558-0. info
    doporučená literatura
  • LOCHER, Hubert. Kunstgeschichte als historische Theorie der Kunst, 1750-1950. 2. korr. und um ein Nachw. e. München: Wilhelm Fink, 2010, 533 s. ISBN 9783770550838. info
  • KULTERMANN, Udo. Geschichte der Kunstgeschichte : der Weg einer Wissenschaft. München: Prestel-Verlag, 1990, 272 stran. ISBN 3791310569. info
    neurčeno
  • Kunstgeschichte 1750-1900 : eine kommentierte Anthologie. Edited by Regine Prange. Darmstadt: WBG (Wissenschaftliche Buchgesellschaft), 2007, 220 stran. ISBN 9783534174850. info
Výukové metody
Přednášky; domáci práce s e-learningovým kurzem; čtení.
Metody hodnocení
Písemný test + písemný, domácí esej
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2025.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2024/DU1723