FAV045 Godard 1974-2002

Filozofická fakulta
jaro 2003
Rozsah
2/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D.
Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 12:30–13:15 12, Po 13:20–14:05 12, Po 14:10–14:55 12, Po 15:00–15:45 12, Po 15:50–16:35 12
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Godardovo pozdní dílo patří k nejoriginálnějsím, ale zároveň nejméně prozkoumaným oblastem filmových dějin posledních třiceti let. Přednáska se pokusí vyvrátit stále jestě převládající názor, ze Godard od konce 60. let jiz nenatočil nic významného, a představí jej jako moderního umělce, který jedinečným způsobem vyznačil konec a současně nový začátek filmového umění a který filmu přisoudil nové místo mezi jinými uměními a médii. Ústředním tématem bude Godardovo pojetí montáze: montáz jako esence filmu, ale také jako to, co vyznačuje určité linie filmového myslení v jiných uměních; montáz nejen jako střihání a slepování záběrů, ale také montáz vnesená dovnitř obrazu a montáz v sirsím smyslu (např. montáz filmových a obecně uměleckých stylů, objektů, těl, událostí ad. v Příbězích filmu); videografické formy a figury montáze: video, které reflektuje film-jak-tvoří a které současně film obrozuje, otevírá mu nové evoluční moznosti: mixování, prolínání, inkrustace, wiping, video-vibrace; video jako nový způsob (bezprostřednějsí, tělesnějsí, transformativnějsí) myslení a bytí v obrazech. Z dalsích dílčích témat: godardovský kinematograf v meziprostorech vědy a umění: film jako nástroj kvazi-vědeckého zkoumání; návaznost na raně filmové a předkinematografické experimentátory a vynálezce (např. v manipulacích s rychlostmi pohybu obrazu); historie a projekce (film jako historie vstávající z mrtvých, jako upír; smrt(i) a znovuzrození filmu; přítomnost němého filmu v G. díle; historické selhání filmu; film jako paměť dialektika amnézie a anamnézy); esejistické myslení v obrazech a strategie autoportrétu (JLG vtělený do filmu: tělesně/hlasově/jazykové zpřítomňování autorského Já); stylově-formální kvality (rytmus, barvy, textury heterogenních materiálů, světlo, speciální efekty, vztahy obrazu a zvuku); síla jazyka (fyzická existence slova, proces psaní vnesený dovnitř obrazu ad.); film a posvátno. Základní literatura: Belour, Raymond & Bandy, Mary Lea (eds.): Jean-Luc Godard. Son-Image 1974-1991 (New York 1992); Roloff, Volker (ed.): Godard intermedial (Tübingen 1997); Temple, Michael & Williams, James S.: The Cinema Alone. Essays on the Work of Jean-Luc Godard 1985-2000 (Amsterdam 2000); The Godard Dossier, Screen, vol. 40, č. 3, 1999; Stam, Robert: Reflexivity in Film and Literature: From Don Quijote to Jean-Luc Godard (Ann Arbor 1992).
Metody hodnocení
Kolokvium: ústní zkouska.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.

  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2003/FAV045