FAV149 Hluk/šum v dějinách médií

Filozofická fakulta
jaro 2009
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D.
Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 15:00–16:35 L10
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Hluk, šum a rušení (v češtině neexistuje přesný ekvivalent anglického slova noise, které zahrnuje všechny tyto významy) mají svou specifickou mediální a historickou povahu. Podle Michela Serrese je šum empirickou doménou každé komunikace, v jistém smyslu je vlastně médiem samotným. Média odhalují svou medialitu skrze určité poruchy: praskání gramofonové desky, rušení (tzv. „static“) rozhlasového příjmu, nesynchronnost obrazu a zvuku ve filmu, sykot magnetofonové pásky, sněžení televizního obrazu atd. Vývoj mediální techniky od fonografu po Dolby Stereo je řízen snahou redukovat šum; při každé redukci šumu se ale objevuje šum nový. V komunikaci můžeme šum od signálu odlišit jen retrospektivně, přičemž šum vždy může být potenciálně proměněn v signál (viz revoluce ve vědě, umění a společnosti). To, co bylo jednou chápáno jako background noise či chaos, se mnohdy pro následující generace stává signálem. Z historické perspektivy nebyl akustický šum/hluk empiricky analyzovatelný do doby prvních záznamových zařízení v 19. století (jedinými nástroji pro analýzu zvuků byly lidská paměť a hlas); v tradičních historických přístupech byl zvuk redukován na řeč a hudbu. S nástupem zvukových médií se ale zvukové prostředí každodenního života změnilo: začalo být přístupné záznamu, přenosu a manipulaci podobně jako již dříve vizuální formy. Tím se otevřely také nové možnosti pro historii zvukové kultury. Tento seminář nabízí experimentální rámec pro testování a objevování různých mediálně-teoretických přístupů ke zvukové kultuře, komunikaci a umění 19. a 20. století, a to prizmatem fenoménu noise, ať už ve smyslu akustickém nebo komunikačním. Po teoretickém výkladu budou studenti řešit samostatné úkoly: analýzu a interpretaci konkrétních projevů šumu/hluku. Hlavní cíl kurzu: porozumění specifickým projevům materiality technických médií a schopnost analyzovat různé projevy komunikačního šumu v dějinách audiovizuální kultury.
Osnova
  • Teoretický úvod: základní pojmy (šum, rušení, hluk, materialita médií etc.), teoretické koncepce noise (McLuhan, Serres, Sterne etc.).
  • Případové studie: noise ve zvukovém záznamu a hudbě, výtvarném umění, filmu, televizi, digitálních médiích.
Literatura
  • Albert Kümmel – Erhard Schüttpelz (eds.), Signale der Störung. München: Wilhelm Fink 2003;
  • Michel Serres, The Parasite. Baltimore – London: The John Hopkins University Press 1982;
  • STERNE, Jonathan. The audible past : cultural origins of sound reproduction. Durham: Duke University Press, 2003, xvi, 450. ISBN 9780822330134. info
  • THOMPSON, Emily Ann. The soundscape of modernity : architectural acoustics and the culture of listening in America, 1900-1933. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2002, ix, 500. ISBN 0262201380. info
  • ATTALI, Jacques. Noise : the political economy of music. Edited by Fredric Jameson - Susan McClary, Translated by Brian Massumi. Minneapolis: University of Minnesota Press, 1985, xiv, 179. ISBN 9780816612864. info
Výukové metody
seminář
Metody hodnocení
Volitelný seminář, zápočet. Ukončení - kolokvium: praktické řešení samostatného výzkumného úkolu (písemná studie na 5 normostran).
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.

  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2009/FAV149