BJA210 Bulharská literatura II

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
2/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Mgr. Petr Stehlík, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
Mgr. Petr Stehlík, Ph.D. (cvičící)
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Rozvrh
St 17:30–19:55 K33
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je podat přehled vývoje bulharské a makedonské literatury v 19. a na počátku 20. století. Charakteristika dominantních uměleckých směrů, tendencí a tvůrčích postupů vychází z kontextuální analýzy nejvýznamnějších děl sledovaného období. Literární vývoj na území Bulharska a Makedonie je zasazen do domácích i evropských historicko-kulturních souvislostí. Seminář je založen na intenzivní domácí četbě a práci s příslušnými texty. Student se seznámí s několika etapami vývoje bulharského a makedonského písemnictví a prohloubí své dovednosti analýzy a interpretace literárního textu.
Osnova
  • 1. Literatura bulharského národního obrození. Periodizace a obecná charakteristika období. Istorija slavjanobolgarskaja Paisije Chilendarského. Bulharští osvícenci. Sofronij Vračanski. Petăr Beron. Zájem o bulharskou kulturu. Osvěta a školství. Konstituování spisovného jazyka. Boj za samostatnou bulharskou církev a jeho kulturní důsledky.
  • 2. Romantismus v bulharské literatuře. Počátky novodobého bulharského básnictví (Najden Gerov, Dobri Čintulov, Petko Slavejkov). Vznik umělecké prózy a dramatu (Vasil Drumev, Dobri Vojnikov).
  • 3. Revoluční demokraté mezi romantismem a realismem: Georgi Sava Rakovski, Christo Botev a Ljuben Karavelov.
  • 4. Periodizace makedonské literatury 19. století, písemnictví na území Makedonie v první polovině století - Joakim Krčovski, Kiril Pejčinovič, Jordan Hadži Konstantinov Džinot, Konstantin a Andreja Petkovičové.
  • 5. Poezie Rajka Žinzifova, Konstantina Miladinova a Grigora Prličeva.
  • 6. Sběratelé lidové slovesnosti 19. století původem z Makedonie - Dimitar a Konstantin Miladinovovi, Stefan Verković, Kuzman Šapkarev, Marko Cepenkov.
  • 7. Bulharská literatura od Osvobození 1878 do konce 19. století. Nástup realismu. Plovdivské a sofijské kulturní centrum. Konstantin Veličkov, Stojan Michajlovski.
  • 8. Národní klasik Ivan Vazov.
  • 9. Rozvoj realistické prózy a memoaristiky. Zachari Stojanov. Narodnictví v literatuře. Cani Ginčev, Todor Vlajkov, Michalaki Georgiev. Kritický realismus. Georgi Stamatov. Raná tvorba Antona Strašimirova. Satirik Aleko Konstantinov.
  • 10. Literatura od počátku 20. století do 1. světové války. První vlna bulharské moderny. Rozvoj bulharského myšlení o literatuře a umění. Okruh kolem časopisu Misăl. Penčo Slavejkov, Krăstjo Krăstev, Petko Todorov, Kiril Christov, Pejo Javorov.
  • 11. Druhá vlna moderny. Bulharský symbolismus a jeho poetika. Teodor Trajanov, Emanuil Popdimitrov, Christo Jasenov, Nikolaj Rajnov, Dimčo Debeljanov, Nikolaj Liliev.
Literatura
    povinná literatura
  • DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri, 2001, 683 s. info
  • Slovník spisovatelů. Vyd. 1. Praha: Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1978, 484 s. info
    doporučená literatura
  • • Drugovac, M.: Makedonskata literatura od Misirkov do Racin. Skopje 1975
  • • Drugovac, Miodrag: Istorija na makedonskata kniževnost: XX. vek. Skopje 1990.
  • • Stalev, Georgi: Istorija na makedonskata kniževnost 1800-1945, I-II, Skopje 2001, 2003.
  • • Stalev, G.: Poslednite sto godini makedonska kniževnost. Skopje 1994
  • RYCHLÍK, Jan a Miroslav KOUBA. Dějiny Makedonie. Praha: Lidové noviny, 2003, 458 s. ISBN 80-7106-642-7. info
  • IGOV, Svetlozar. Kratka istorija na bălgarskata literatura. Sofija: Prosveta, 1996, 574 s. ISBN 954-01-0732-6. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Dramatické umění jižních Slovanů I. (1918-1941). In Dramatické umění jižních Slovanů I. (1918-1941). Brno: Masarykova univerzita Brno, 1995. ISBN 80-210-1068-X. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. České země a Balkán : /kapitoly z dějin česko/makedonských a makedonsko/českých styků. Vyd. 1. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1974, 236 s., [1. info
Výukové metody
Přednášky, domácí příprava, diskuse na seminářích.
Metody hodnocení
Výuka se skládá z přednášky a semináře, který předpokládá důslednou domácí přípravu (četba vybraných textů a jejich rozbor). Přístup k ústní zkoušce je podmíněn pravidelnou docházkou (min. 70 %) a aktivní účastí na seminářích.
Informace učitele
Povinná četba (poezii nutno číst v originále, ostatní dle schopností posluchače, pro slavisty platí jen položky dostupné v českém překladu)
Petko Slavejkov: Izvorăt na belonogata; Ljuben Karavelov: Bălgari ot staro vreme (č. Bulhaři za starých časů, 1951); Christo Botev: Stichotvorenija (č. Básně, 1950, nebo Moje píseň, 1974); Ivan Vazov: Pod igoto (č. Pod jařmem, 1968, nebo in: Výbor z díla 2, 1950), Nemili-nedragi (č. Nemilí-nedrazí, in: Výbor z díla 1, 1950); Zachari Stojanov: Zapiski po bălgarskite văstanija (č. výbor Zápisky o bulharských povstáních, 1978); Aleko Konstantinov: Baj Ganjo (č. Baj Gaňu a jiné prózy, 1953); Penčo Slavejkov: Săn za štastie (č. výbor Sen o štěstí, 1981); Pejo Javorov: bulharský výbor z básnického díla (nebo dvoujazyčný výbor V bdění i ve snu, 1997, č. výbor Nežiju - hořím, 1964); Dimčo Debeljanov: bulharský výbor z básnického díla; vybrané básně Rajka Žinzifova, Konstantinova Miladinova a Grigora Prličeva, které budou analyzovány na seminářích.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2001, jaro 2002, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2008, jaro 2010, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018.