DU2818 Současné metodologické tendence v dějinách umění

Filozofická fakulta
jaro 2017
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Doporučované ukončení: k. Jiná možná ukončení: zk.
Vyučující
doc. Marie Rakušanová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D.
Seminář dějin umění – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: prof. Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Seminář dějin umění – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 15. 5. 10:50–13:15 U33, Út 16. 5. 10:50–13:15 U33, St 17. 5. 10:50–12:25 U33, Čt 18. 5. 10:50–13:15 U33, Pá 19. 5. 10:50–12:25 U33
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Během posledních čtyřiceti let došlo v oboru dějin umění k velkým posunům v oblasti metod a badatelských postupů. V reakci na poválečný nový scientismus a pozitivismus prosazovali někteří odborníci „revizionistické, kritické dějiny umění“, které zpočátku čerpaly svou energii z impulsů poststrukturalistické filozofie a radikálních politických hnutí 60. let. „Nové dějiny umění“ zdůrazňovaly konstruovanost kritérií a institucí tradičních dějin umění a požadovaly permanentní sebereflexi historika umění. Reagovaly na imperativy feminismu a postkoloniálních studií, otevíraly obor novým interpretacím, rozvracejícím strukturu dosavadních kulturních, společenských a politických hegemonií. Inovovat nástroje výkladu pomáhaly „novým dějinám umění“ sémiotika, sémiologie a psychoanalýza, revidované poststrukturalistickými filozofy a lingvisty. V reakci na masivní obrazový boom byl materiál klasických dějin umění značně rozšířen anglosaskými vizuálními studii, německou Bildwissenschaft a francouzskou Théorie del’image. Nové teoretické přístupy si vynutil vstup technického obrazu a nových médií do umělecké praxe. Vizuální studia oživila odkaz některých opomíjených osobností dějin umění a kultury první poloviny 20. století, například Abyho Warburga, nebo Waltera Benjamina. Myšlenky levicově orientovaných teoretiků jako byl Benjamin, stejně jako impulsy sociologie, napomohly aktualizovat sociálně orientované dějiny umění, určující stěžejní strategie oboru doposud. Recentně působí vlivně na obor dějin umění také impulsy neuropsychologie a neurověd obecně, usilující o exaktní zakotvení problematiky divákova vnímání uměleckého díla. Poslední oborové trendy pak ve snaze o reflexi stále těsnějšího globálního propojování umění, vizuality i jejich teorie a dějin směřují ke konceptu „global art history“.
Osnova
  • I. POSTSTRUKTURALISMUS, POSTMODERNISMUS A DĚJINY UMĚNÍ II. KONEC DĚJIN UMĚNÍ, KRITIKA INSTITUCÍ TRADIČNÍCH DĚJIN UMĚNÍ III. SÉMIOTIKA, SÉMIOLOGIE, JAZYKOVÝ OBRAT V DĚJINÁCH UMĚNÍ 1 IV. VISUAL STUDIES, VIZUÁLNÍ OBRAT V DĚJINÁCH UMĚNÍ V. BILDWISSENSCHAFT VI. DĚJINY UMĚNÍ, FEMINISMUS, POSTKOLONIALISMUS A LACANOVSKÁ PSYCHOANALÝZA VII. DĚJINY UMĚNÍ, TECHNICKÝ OBRAZ, NOVÁ MÉDIA VIII. APROPRIACE A POSTPRODUKCE IX. SOCIÁLNÍ DĚJINY UMĚNÍ, SOCIOLOGIE UMĚNÍ X. DĚJINY UMĚNÍ A SOCIÁLNÍ OBRAT, TEORIE PARTICIPACE
Výukové metody
Přednášky
Metody hodnocení
kolokvium
Informace učitele
Literatura: Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, ed. T. Pospiszyl, Praha 1998; P. Wittlich, Literatura k dějinám umění: Vývojový přehled, Praha 1992, 2. vyd. 2008 (Skripta FFUK); Vizuální teorie: Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech, ed. L. Kesner ml., Praha 1998, 2., rozšířené, vyd. 2005; J. Bakoš, Štyri trasy metodológie dejín umenia, Bratislava 2000; Kritické pojmy dejín umenia, eds. R. S. Nelson – R. Schiff, Bratislava 2004; Možnosti vizuálních studií, eds. M. Filipová – M. Rampley Brno 2007; Marita Sturken – Lisa Cartwright, Studia vizuální kultury, Praha 2009; H. Foster – R. Krauss – Y.-A. Bois – B. H. D. Buchloh, Umění po roce 1900. Modernismus, antimodernismus, postmodernismus, Slovart: Praha, 2007; Dějiny umění v české společnosti: otázky, problémy, výzvy. Příspěvky přednesené na Prvním sjezdu českých historiků umění, ed. M. Bartlová, Praha 2004; Proměny dějin umění: Akta Druhého sjezdu historiků umění, eds. R. Prahl – T. Winter, Praha 2007; Tvarujete si sami? Sborník 3. sjezdu historiků umění, eds. M. Bartlová – H. Látal, Praha 2011; J. Kroupa, Metody dějin umění. Metodologie dějin umění II., Brno 2010; K. Císař (ed.), Co je fotografie?. Praha: Herrmann a synové, 2004; G. Didi-Huberman, Před časem, Brno 2008; G. Didi-Huberman, Ninfa moderna, Praha 2009. Fakultativně: H. Foster (ed.), Postmodern Culture, London 1985; A.D´Alleva, Methods and Theories of Art History, London 2005; L. S. Adams, The Methodologies of Art. An Introduction, New York 2009; V. H. Minor, Art History´s History, New Jersey 1994; J. Harris, Art History. The Key Concepts, London/ New York 2006; Ch. Murray (ed.), Key Writers on Art. The Twentieth Century, London – New York 2003; G. Pooke – D. Newall, Art History. The Basics, London – New York 2008; P. Smith – C. Wilde (ed.), A Companion to Art Theory, Oxford 2002 Osnova + literatura k jednotlivým přednáškám: I. POSTSTRUKTURALISMUS, POSTMODERNISMUS A DĚJINY UMĚNÍ Jacques DERRIDA: Restitutions of the Truth in ‚Pointing‘ (Pointure). In: Týž: The Truth in Painting. Transl. Geoff Bennington – Ian McLeod. Chicago – London 1987, 255-382; Jean François LYOTARD: Malířství, anamnéza viditelného; Reprezentace, prezentace, neprezentovatelé. In: Týž: Návrat a jiné eseje. Praha 2001, 33-68; Jean François LYOTARD: Odpověď na otázku: Co je postmoderno? In: Týž: O postmodernismu. Praha 1993, 17-28; Michelle FOUCAULT: Dvořané. In: Týž: Slova a věci. Brno 2007, 9-18;Roland BARTHES, Smrt autora, Aluze 10, 2006, č. 3, s. 75-81. II. KONEC DĚJIN UMĚNÍ, KRITIKA INSTITUCÍ TRADIČNÍCH DĚJIN UMĚNÍ Hans BELTING: Konec dějin umění a dnešní kultura; Staré a nové metody studia umění: pravidla disciplíny. In: Týž: Konec dějin umění. Praha 2000, 22-33, 153-165; Arthur C. DANTO: Konec umění, Estetika, 1998, č.1, s. 1-18; Donald PREZIOSI: The Panoptic Gaze and the Anamorphic Archive. In: Týž: Rethinking Art History. Meditation on a Coy Science. New Haven – London 1989, 54-79; Douglas CRIMP: Na ruinách muzea. In: Tomáš POSPISZYL: Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky. Praha 1998, 129-140. III. SÉMIOTIKA, SÉMIOLOGIE, JAZYKOVÝ OBRAT V DĚJINÁCH UMĚNÍ 1 Charles Sanders PIERCE: Ikón, Index a symbol. In: Bohumil PALEK (ed.): Sémiotika. Praha 1997, 57-73; Jan MUKAŘOVSKÝ: Umění jako sémiologický fakt. In: Týž: Studie z estetiky. Praha 1966, 85-88; Roland BARTHES: Označované a označující. In: Týž: Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiologie. Praha 1967, 81-98; Meyer SHAPIRO:K problému sémiotiky výtvarného umění: pole a nositel obrazu – znaku (1969). In: Týž: Dílo a styl. Praha 2006, 321-338; Nelson GOODMAN: Skutečnost znovu ztvárněná. In: Týž: Jazyky umění. Praha 2007, 21-48; Norman BRYSON – Mieke BAL: Semiotics and Art History. In: The Art Bulletin, Vol. 73, 1991, No. 2., 174-208; Rosalind KRAUSS: Obraz, text a index: poznámky k umění 70. let (1977). In: Karel CÍSAŘ: Co je fotografie? Praha 2004, 251-270; Rosalind KRAUSS: Grids. October, Vol. 9 (Summer, 1979), 50-64. IV. VISUAL STUDIES, VIZUÁLNÍ OBRAT V DĚJINÁCH UMĚNÍ Michael BAXANDALL: Introduction: Language and Explanation; Pictures and Ideas. Chardin’s A Lady Taking Tea. In: Týž: Patterns of Intention. On the Historical Explanation of Pictures. New Haven – London, 1992 (páté vydání, první 1985), 1-11; 74-104; Michael BAXANDALL: The Period Eye. In: Týž: Painting and Experience in Fifteenth Century Italy. A primer in the social history of pictorial space, Oxford – New York 1988, 29-108 (1. vydání 1972); Svetlana ALPERS: Introduction; The Mapping Impulse in Dutch Art. In: Táž: The Art of Describing. Dutch Art in the Seventeenth Century. Chicago 1983, XVII-XXVII; 119-168; Norman BRYSON: Perceptualism (Chapter 3). In: Týž: Vision and Painting. The Logic of the Gaze. New Haven 1983, 37-66; Keith MOXEY: Melancholie Erwina Panowského. In: Ladislav KESNER (ed.): Vizuální teorie. Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech. Praha 2005 (2. Vydání), 235-250; W. J. T. MITCHELL: What Do Pictures Want?. In: Týž: What Do Pictures Want? The Lives and Loves of Images. Chicago – London 2005, 28-56. V. BILDWISSENSCHAFT Matthew RAMPLEY: Bildwissenschaft. In: Týž: Pojem vizuální studia. In: Marta FILIPOVÁ- Matthew RAMPLEY (eds.): Možnosti vizuálních studií. Brno 2007, 27- 36; Hans BELTING: An Anthropology of Images: Picture, Medium, Body. In: Týž: An Anthropology of Images. Princeton – Oxford 2011, 9-36; Horst BREDEKAMP: V Die Tafel der Origin of Species (1859); VI Die Naturgeschichte der Koralle; Schluss. In: Týž: Darwins Korallen. Frühe Evolutionsmodelle und die Tradition der Naturgeschichte. Berlin 2005, 50-70, 78-79; Gottfried BOEHM: Die Wiederkehr der Bilder. In: Týž (ed.): Was ist ein Bild? München 2006, 11-38. VI. DĚJINY UMĚNÍ, FEMINISMUS, POSTKOLONIALISMUS A LACANOVSKÁ PSYCHOANALÝZA Jacques LACAN: Was ist ein Bild/Tableau. In: Gottfried Boehm: Was ist ein Bild. München 2006, 75-89; Julia KRISTEVA: Stabat Mater. In: Táž: Jazyk lásky. Eseje o sémiotice, psychoanalýze a mateřství. Praha 2004, 200-248; Laura MULVEY: Vizuální slast a narativní film. In: Libora Oates-Indruchová (ed.): Dívčí válka s ideologií. Praha 1998, 115-132; Kaja SILVERMAN: Práh viditelného světa – Tělesné já. In: Martina PACHMANOVÁ (ed.): Neviditelná žena. Praha 2002, 347-393; Linda NOCHLIN: Proč neexistovaly žádné velké umělkyně? In: Martina PACHMANOVÁ (ed.): Neviditelná žena. Praha 2002, 25-65; Griselda POLLOCK: Modernity and the spaces of femininity. In: Táž: Vision and DifferenceLondon – New York 2003 (první vydání 1988), 70-127; Linda NOCHLIN: The Imaginary Orient. In: Táž: The Politics of Vision. Oxford 1989, 33-59; Gayatri Chakravorty SPIVAK: Looking at Others. In: Lucy STEEDS (ed.): Making Art Global. Magiciens de la Terre, 1989. London 2013, 260-266; Trinh T. MINH-HA: Barva hudby. Představení napříč kulturami. In: Táž: Odjinud, jež se nachází právě zde. Praha 2015, 83-96; Homi K. BHABHA: Jiná otázka – otázka jiného; O mimikry a lidech. In: Týž: Místa kultury. Praha 2010, 121-150. VII. DĚJINY UMĚNÍ, TECHNICKÝ OBRAZ, NOVÁ MÉDIA Walter BENJAMIN: Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti. In: Týž, Dílo a jeho zdroj, Praha 1979; Jean BAUDRILLARD: The Precession of Simulacra (1981); The Beaubourg effect: Implosion and deterrence. In: Týž: Simulacra and Simulations. Ann Arbor 1994, 1-42 (pro naše potřeby stačí 1-7); 61-73. (originál: Týž: Simulacres et simulations. Paris 1981); Jean BAUDRILLARD: The Conspiracy of Art. In: Týž: The Conspiracy of Art. Cambridge – London 2005, 25-29; Herbert MARSHALL McLUHAN: Část 1. In: Týž: Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha 2011, 16-87; Vilém FLUSSER: Do universa technických obrazů. Praha 2001 (151 stran) VIII. APROPRIACE A POSTPRODUKCE Douglas CRIMP: Pictures (1979). In: David EVANS (ed.): Appropration. Documents of Contemporary Art. London – Cambridge 2009, 76-79; Douglas CRIMP: Appropriating Appropriation (1982). In: David EVANS (ed.): Appropration. Documents of Contemporary Art. London – Cambridge 2009, 189-193; Benjamin H.D. BUCHLOH: Parody and Appropriation in Francis Picabia, Pop and Sigmar Polke (1982). In: David EVANS (ed.): Appropration. Documents of Contemporary Art. London – Cambridge 2009, 178-188; Benjamin H.D. BUCHLOH: Allegorical Procedures: Appropriation and Montage in Contemporary Art. In: Alexander ALBERRO – Sabeth BUCHMANN (eds.): Art after Conceptual Art. Cambridge – London – Vienna 2006, 27-52; Nicolas BOURRIAUD: Postprodukce. Praha 2001 (96 stran) IX. SOCIÁLNÍ DĚJINY UMĚNÍ, SOCIOLOGIE UMĚNÍ Walter BENJAMIN: Autor jako producent. In: Týž, Agesilaus Santander, Praha 1998, s. 151-173; T. J. CLARK: In Defens of Abstract Expressionism. In: Týž: Farewell to an Idea. Episodes from a History of Modernism. New Haven – London 1999, 370-403; Guy DEBORD: II. Zboží jako spektákl. In: Týž: Společnost spektáklu. Praha 2007, 14-21. (možno pracovat s českým vydáním: Guy DEBORD: Společnost spektáklu. Praha 2007); Pierre BOURDIEU: Post-scriptum/ Za společenství univerzalismu. In: Týž: Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole. Brno 2010, 432-443; Boris GROYS: Gesamtkunstwerk Stalin. Rozpolcená kultura v Sovětském svazu. In: Týž: Gesamtkunstwerk Stalin. Rozpolcená kultura v Sovětském svazu. Komunistické postskriptum. Praha 2010, 25-124. X. DĚJINY UMĚNÍ A SOCIÁLNÍ OBRAT, TEORIE PARTICIPACE Peter Bürger, Negace autonomie umění v avantgardě. Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2007, 1-2, 169-175; Slavoj ŽIŽEK: Proč Laibach a Neue Slowenische Kunst nejsou fašisté? In: Týž: Podkova nade dveřmi. Praha 2008, 63-66; Slavoj ŽIŽEK: Rezistence je kapitulace. In: Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2007, 3, 69-74; Claire BISHOP: Řízení reality. Spolupráce a participace v současném umění. In: Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2007, 1-2, 9-36. Český text je mírně upravený oproti původnímu znění: Claire BISHOP: The Social Turn nand Its Discontents, Artforum, 2006, č. 2, 178-183 ; Jan ZÁLEŠÁK: Diskurs umění spolupráce. In: Týž: Umění spolupráce. Praha 2011, 20-82 ; S. Žižek; Mluvil tu někdo o totalitarismu?, Praha 2007; Claire Bishop (ed.), Participation, London – Cambridge, Mass. 2006; Claire Bishop, Artificial Hells: Participatory Art and the Politics of Spectatorship, London – New York 2012; Nicolas Bourriaud, Relational Aesthetics, Dijon 2002 (fr. vydání 1998); Grant H. Kester, Conversation Pieces: Community and Communication in Modern Art, Berkeley – Los Angeles 2004.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednorázově.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2017/DU2818