ISKM06 Učící se společnost

Filozofická fakulta
jaro 2023
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Michal Černý, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D. (přednášející)
Poskytovatelé Specifické podpory výuky
Zbyněk Cincibus (přepisovatel)
Garance
doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alice Lukavská
Dodavatelské pracoviště: Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 12:00–13:40 B2.43
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz je svým způsobem unikátní v tom, že mu každoročně specifickou tvář vtiskují sami studenti. Obsahově se opírá o publikace přednášejících.
Předmět má přednáškově-diskusní charakter. Očekává se, že polovina času bude věnována teoretickému uvedení do problematiky, druhá bude vedená jako diskusní seminář. Z tohoto důvodu se očekává nejméně 50 % účast. Student na šest témat z nabídky odevzdá krátkou přípravu založenou na četbě zdrojů, které sám považuje za vhodné a které budou rozvíjet dané téma a umožní vytvoření základního myšlenkového rámce diskuse.
Studenti mají možnost před začátkem semestru ovlivnit obsah a tématický výběr přednášek. Kurz využívá konceptu otevřeného sylabu. Je zveřejněný v Google Dokumentech a je možné ho komentovat. Komentáře budou zohledněny v samotné koncepci předmětu. Podobně se mohou podílet na výběru doporučené literatury a vlastní četbu, kterou považují za zajímavou doporučit ostatním frekventantům kurzu.
Výstupy z učení
Na konci kurzu bude student schopen:
  • kritické reflexe fenoménu učící se společnosti v jejím sociologické, pedagogickém, technologickém i filosofickém kontextu.
  • systematicky hovořit o o trendech a prediktivních metodách a o nových fenoménech, které s učící se společností souvisí.
  • kriticky systematicky reflektovat sebou zvolenou oblast učící se společnosti
  • reflektovat význam a možnosti neformálního učení
  • reflektovat význam a možnosti informálního učení
  • reflektovat význam a možnosti kooperativního učení, P2P learningu
  • reflektovat význam a možnosti implemenatce technologií do edukačního procesu
  • reflektovat vztahy mezi jednotlivými formami vzdělávání a edukačními aktéry
  • chápe sociální dimense učení a jejich vztah k digitálnímu prostředí
  • Osnova
    • Dvojí vymezení pojmu učící se společnost, technologické změny, penetrace technologií. Analýza trendů a predikce změn (Deloitte, Garners, Google Trends,..); metodologie predikce; futures studies
    • Vzdělávací politika dospělých, akreditační procesy a instituce, 70:20:10
    • Univerzity v historické perspektivě a budoucnosti, École 42, P2PU, OpenUniversity, učící se komunity, učící se společnosti, P2P learning, vzájemné učení, učení se na sociálních sítích, knihovny bez knih
    • Knihovny jako vzdělávací prostředí, informační vzdělávání, role knihoven a knihovníků jako vzdělavatelů, příklady dobré praxe z ČR i ze světa, inklusivní vzdělávací prostor
    • Učení jako proces práce s informacemi, co se učit v kontextu nástupu AI a průmyslu 4.0, nové kompetence
    • Vzdělávání založené na datech, design vzdělávacích služeb, nová vzdělávací zařízení a platformy
    • edTech v pedagogice, edTech v andragogice
    • Kritický přístup k edTechu, zneužitelnost nových technologií; psychologické posuny: pozornost, paměť, multitasking, HCI, HCD a edudesign
    • Otevřené vzdělávání a otevřená věda, MOOC, SOOC, občanská věda, Wikipedie, wiki přístup, wiki komunity, nelineární učení
    • Konektivismus a jeho kritika, PLE, sebeřízené a sebeurčené učení, heutagogika, učební plány, co-curiculum, portfoliová výuka a jejich kritika
    • ŠVP, RVP, kariérní řád učitelů, koordinátor ICT, mentor: vzdělávací politika na ZŠ a SŠ, kompetence pro 21. století, kompetenční modely učení, alternativní vzdělávací cesty a koncepty, DIY, historické pokusy a kontexty, současné podoby alternativního vzdělávání
    • Technologie a technologické trendy měnící vzdělávání, edTechové diskursy, zájmové skupiny, klíčový inovátoři, pedagogika nejistoty, klíčové osobnosti trendy, myšlení a práce nahlas, cíleně budované digitální stopy
    • Digitální sociologie a psychologie; generace X a Y, digitální domorodci, digitální nomádi, modelování sociálních jevů, síťová generace, cognitive dissonance, influencers, vzory, filtrování obsahu, sebeverifikační teorie,...
    Literatura
      doporučená literatura
    • ZAWACKI-RICHTER, Olaf; JUNG, Insung. Handbook of Open, Distance and Digital Education. 2023.
    • ČERNÝ, Michal. Informační a učící se společnost. 1. vyd. Brno: Paido, 2017. 144 s. ISBN 978-80-7315-263-5.
    • Šíp, Radim. . Proč školství a jeho aktéři selhávají. Kognitivní krajiny a nacionalismus. Brno: MUNIPress. 2019
    • ČERNÝ, Michal. Fenomenologicko-pragmatistická interpretace hyperkonektivistického světa: k problémům filosofie informace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. 154 s. ISBN 978-80-210-9454-3.
    • FREY, Carl Benedikt; OSBORNE, Michael A. The future of employment: how susceptible are jobs to computerisation. Retrieved September, 2013, 7: 2013.
    • SIEMENS, George. Connectivism: A learning theory for the digital age. International journal of instructional technology and distance learning, 2005, 2.1: 3-10.
    • ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou. Brno: Masarykova univerzita. 2019. 190 s. ISBN 978-80-210-9330-0.
    • LIESSMANN, Konrad Paul. Teorie nevzdělanosti : omyly společnosti vědění. Translated by Jana Zoubková. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008, 125 s. ISBN 9788020016775. info
      neurčeno
    • SHOHEL, M. Mahruf C. (ed.). E-learning and digital education in the twenty-first century. BoD–Books on Demand, 2022.
    • DOWNES, Stephen. Access: Future. Research Council of Canada, 2011.
    • DOWNES, Stephen. Connectivism and Connective Knowledge: essays on meaning and learning networks. Stephen Downes Web, 2012.
    • GOURLAY, Lesley. Posthumanism and the digital university: Texts, bodies and materialities. Bloomsbury Publishing, 2020.
    Výukové metody
    Přednáška, diskuse, samostatné vypracování příprav (6x a jejich publikace na Medium), závěrečná esej (opět publikovaná na Mediu).
    Metody hodnocení
    Hodnocení se skládá ze tří částí:
  • Pět krátkých příprav na hodiny a diskuse nad nimi v hodině.
  • Esej či jiná forma závěrečné práce v rozsahu 15-20 tisíc znaků opírající se o aktuální zahraniční literaturu.
  • Ústní presentace na závěrečné konferenci.
    Závěrečná konference presentuje výstupy studentů a otevírá prostor společné diskuse nad nimi. Student se musí zúčastnit nejméně bloku, ve kterém sám přednáší. Vzhledem k počtu studentů se očekává, že konference trvá tři dny (dopoledne a odpoledne, celkem šest bloků) po cca 10-12 příspěvcích v délce 15 minut.
  • Informace učitele
    Otevřený sylabus je k dispozici ke komentování.
    EdTech Medium pro publikování příprav


    Participativní učebnice z let 2017 a 2019

    Další komentáře
    Studijní materiály
    Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2024, jaro 2025.