BA_05 Starší dějiny baltického prostoru

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Halina Beresnevičiúte Nosalova, Ph.D., M.A. (přednášející)
Garance
Halina Beresnevičiúte Nosalova, Ph.D., M.A.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Předpoklady
Cyklus je primárně určen studentům prezenčního studia baltistiky, jako volitelný předmět je však otevřen každému zájemci mimo obor.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit nejdůležitější etapy a specifika vývoje středověkých dějin baltského prostoru v kontextu evropského středověku.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětů schopen: - popsat tendence historického vývoje ve východním Pobaltí v době evropského středověku; - vysvětlit etnogenezi národů, vzniku státních útvarů a formování stavovské společností v baltickém prostoru; - podat výklad o nejdůležitějších historických středověkých pramenech, vztahujících se k regionu; - interpretovat historický vývoj baltického regiónu v kontextu evropského středověku a zároveň identifikovat specifika vývoje východního Pobaltí.
Osnova
  • 1) Baltové a (Ugro)Finové mimo křesťanskou Evropu (do 10. století). Nejstarší zmínky v historických pramenech evropského středověku. 2) Křesťanská Evropa do 10. století: protiklad Východu a Západu, Jihu a Severu. Papež a Svatá říše římská. 3) Evropa a Středomoří 11. až 13. století: rytířské řády. 4) Severní Evropa 9. až 12. století: vikingská expanse. Království dánské a arcibiskupství hambursko-brémské. Hansa. 5) Střední Evropa 10. a 11. století: Počátky českého, polského a uherského státu. 6) Východní Pobaltí (od Prus po Finsko) v 10. až 13. století: pronikání křesťanství. 7) Řádová území v Prusích a v Livonsku. Vznik litevského státu. 8) Velké politické projekty 14. století. Spojení Litvy s Polskem a Kalmarská unie. 9) Vývoj stavovské společnosti ve středověkém Polském království a v Litevském velkoknížectví po přijetí katolické víry. 10)Vzestup Moskvy. Florentská unie a pád Cařihradu. Politická situace v střední, východní, a severní Evropě 15-16. st. 11) Náboženská, sociální a politická diferenciace společnosti v Litevském velkoknížectví v 16. století. Konflikty a kompromisy. Lublinská unie. 12) Počátek a šíření reformace církve v Prusku, Livonsku a ve Finsku. Úpadek a sekularizace řádových států. Finská společnost v 16. st.
Literatura
    povinná literatura
  • BERESNEVIČIŪTĖ-NOSÁLOVÁ, Halina. Litva. 1. vyd. Praha: Libri, 2006, 190 s. ISBN 8072773003. info
  • JUTIKKALA, Eino a Kauko PIRINEN. Dějiny Finska. Translated by Lenka Fárová. Praha: Lidové noviny, 2001, 408 s. ISBN 80-7106-406-8. info
  • ŠVEC, Luboš, Vladimír MACURA a Pavel ŠTOL. Dějiny pobaltských zemí. Praha: Lidové noviny, 1996, 423 s. ISBN 80-7106-154-9. info
    doporučená literatura
  • Jagellonské dědictví : kapitoly z dějin středovýchodní Evropy. Edited by Maciej Ruczaj, Translated by Rita Lyons Kindlerová. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2012, 234 s. ISBN 9788073252748. info
  • DVORNÍK, František. Zrod střední a východní Evropy : mezi Byzancí a Římem. Translated by Petr Slunečko. V českém jazyce vyd. 2. Praha: Prostor, 2008, 525 s. ISBN 9788072601950. info
  • LE GOFF, Jacques. Kultura středověké Evropy. Vyd. 2., Ve Vyšehradu 1. Praha: Vyšehrad, 2005, 702 s. ISBN 8070218088. info
Výukové metody
Přednášky, prezentace referátů, aktivní účast na diskusích, četba.
Metody hodnocení
Referát na zadané téma podle doporučené historické literatury anebo historického pramene, a jeho prezentace na předepsané hodině: (maximálně 5 bodů), aktivita v seminární diskusi (maximálně 5 bodu) a závěrečná zkouška: písemná odpověď na 2 zadána témata (maximálně 5 bodů). Minimální počet bodů: 12.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.